Zásadní hodnotový spor o podobu dnešní žurnalistiky

5. 8. 2015 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Ještě poměrně nedávno, pár let tomu, jsem měl jakousi vnitřní základní jistotu, že po Dreyfusově aféře a hilsneriádě musí být už každému aspoň trochu vzdělanému člověku jasné, že základní civilizační hodnoty je třeba hájit proti samozřejmým předsudkům většiny bez ohledu na čtenost, souhlas čtenářů, dokonce bez ohledu na to, že to většinu může pobuřovat.

Jenže on dneska o Dreyfusově aféře, Zolovi nebo Masarykově angažovanosti v hilsneriádě vlastně téměř nikdo nic neví.

Co naopak zůstalo takřka nezměněno, jako by konzervováno tatíčkovstvím první republiky a násilnou průměrností minulého režimu, to je maloburžoazní nadutost na své malé české „hodnoty“, které nikdo nesmí urážet. Ví se, že být označen jako „xenofob“ nebo „rasista“, je urážka, takže se rasismu a xenofobii nesmí říkat rasismus a xenofobie. A „veřejný zájem“ byl rozkraden dávno se socialistickým vlastnictvím.

Do stojatých, intelektuálně líných vod malosti se nesmí vstupovat s něčím, co znepokojuje, co chce brát vážně základní hodnotu důstojnosti všech lidských bytostí, právo na spravedlivé zacházení s každým člověkem, neboť oproti snadné kritice svorně nenáviděné Nečasovy vlády, která vynesla vysokou čtenost i mnoha mým článkům, tady už to čtení bolí, otravuje, vyvolává zuřivost.

Ale pokud vám jde o Zolův a Masarykův humanismus, a to právě v případech svorně nenáviděných minorit (u nich šlo v obou případech o spravedlnost pro člověka židovského původu), nemůžete se dívat na čtenost, ba musíte počítat s nenávistí. Ani to se nezměnilo. Útěchou může být to, že právě takové veřejné angažování nakonec vede ke společenským změnám a k prosazení humanistických hodnot, že to není nějaký marný donkichotský boj.

Je třeba však odvahy a vytrvalosti, které k surfování po vlně všeobecných předsudků a národní jednoty nepotřebujete. Ani žádný „byznys model“ na Zolově a Masarykově humanismu postavit nelze. Jeho jediným smyslem a odměnou je přemýšlivější, sebevědomější, rozmanitější společnost, ve které člověk není otrokem své malosti a svých předsudků.

0
Vytisknout
6713

Diskuse

Obsah vydání | 7. 8. 2015