Bodláky Václava Duška

Samá voda, samá voda – hoří!

9. 7. 2015 / Václav Dušek

čas čtení 1 minuta

Udržujeme drahná léta nevídaný luxus, splachujeme pitnou vodu. Myjeme pod vodním proudem nádobí, v plných vanách máčíme znavená těla... Nu co, vody je! K čemu hrotit takovou drobnost. Vodních zdrojů prý ubývá a v blízké budoucnosti svedou bytosti mohutnou bitvu o přežití – zatím máme od matky přírody občasná varování; jsou krajiny, kde je voda nad zlato.

U nás provozovatelé zanedbají rozvaděče a lidičky dostanou laxírku. Kdo nedostal, dostane. Kdo dostane, nezapomene. Plýtvání vodou, a nejen vodou, má u nás zakořeněnou tradici. Řveme: chudneme! Bratři, víte kulové o tom, co je skutečná nehezká chudoba... až budete spát pod hvězdami, lízat mokrý písek, jíst jednou denně tučnou ještěrku, masitého hada, chlupatého pavouka – a nebo skejsnete v chudinském táboru, dáte si pečenou krysu a zapijete jídlo kontaminovanou vodu, na sobě budete mít vetché hadry... k čemu strašit?

Nás nezabijí chudoba, naopak přežranost. V operačních sálech přešívají žaludky metrákovým žroutům, potřebným bytostem poskytnou nová játra, ledviny, plíce, srdce... my chudí duchem žehráme na údajnou fyzickou chudobu. Že se Boha nebojíte, barbaři pokroku. Pozor, stane se a budete bloudit krajinou a volat samá voda... ale vody nebude. Spláchnete poslední kapky do klozetu a budete čubrnět, co má nebo nemá cenu v tomhle mnohdy nevlídném světě. A vtipkování druhu: vodu nepiju, třou se v ní ryby, zapomenete.

Takže, šetři vodu, chraň vodu, braň vodu. K tomu nemusíš být příznivcem zelených politruků, co káží vodu a pijí víno. Mít vodu je bohatství. Říkal v hospodě filozof vysoké životní školy, kalič všech kaličů futrál: bez vody se nedá žít.

0
Vytisknout
8621

Diskuse

Obsah vydání | 10. 7. 2015