Nechte britské univerzity dělat, co dovedou nejlépe - výuku a výzkum

10. 7. 2015

Britské univerzity si mohou oprávněně nárokovat vynikající mezinárodní reputaci, generování mnoha přímých a nepřímých přínosů pro společnost a podporu našich klíčových profesí prostřednictvím výcviku a vzdělávání.

Avšak tyto atributy jsou podkopávány a degradovány zevnitř a zvenčí, inovace, kreativita, originalita a kritické myšlení, stejně jako smysl pro sociální spravedlnost, jsou ohrožovány silami ztržnění, které žádají "konkurenceschopnost" a "efektivitu" ve výuce a výzkumu. To vyvolává trvalé tlaky ke standardizaci, konformitě, poslušnosti a napodobování za účelem "transparentnosti" pro měření.

Vládní předpisy a mikromanagement vedení eskalují tlaky na akademiky a trvají na tom, aby fungovali jako "malé podniky" pokrývající vlastní náklady a generující zisk. Univerzitní manažeři s vysokými platy (a ještě lépe placení "manažersští konzultanti") pohánějí tyto procesy s jen malým zájmem a pochopením procesu vysokoškolské výuky a výzkumu. Avšak tyto zastaralé modely "konkurenceschopnosti" a "efektivity" byly dávno odmítnuty nejen těmi, kdo věří v kvalitu vzdělávání coby sílu způsobující sociální změnu, ale také progresívním podnikatelským myšlením po celém světě. Tato deprofesionalizace a mikromanagement akademiků neoblomně erodují jejich schopnost účinně a přiměřeně vyučovat a provádět výzkum. Povolná, demoralizovaná a deprofesionalizovaná pracovní síla je nezbytně nedostatečně produktivní a nedokáže inovovat.

Bezpříkladná úroveň úzkosti a stresu mezi akademiky i s nimi spojeným personálem a studenty, s "poslušnými" studenty očekávajícími a dokonce požadujícími proskakování obručí, krmení úředního šimla a byrokratické výpočty, často děsícími se čehokoliv nového, odlišného nebo obtížného. Manažerské výzkumy pak "měří" "uspokojení" svých spotřebitelů - tak nízké jsou ambice dnešních univerzit uzavřených do konzervativní mentality statu quo; neboť co tu ještě zbývá k učení, jestliže to už znáte, pakliže to požadujete?

Unprecedented levels of anxiety and stress among both academic and academic-related staff and students abound, with “obedient” students expecting, and even demanding, hoop-jumping, box-ticking and bean-counting, often terrified by anything new, different, or difficult. Managerial surveys then “measure” their consumer “satisfaction” – such are the low ambitions of today’s universities, locked into a conservative status quo mentality; for what is there left to learn, when you already know it in order to demand it?

Vyzýváme nově zvolený parlamentní výbor pro vzdělávání, aby provedl urgentní vyšetřování těchto závažných skutečností.

(Podepsány desítky britských akademiků)

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1639

Diskuse

Obsah vydání | 13. 7. 2015