Vzpomínka na Omara Sharifa

13. 7. 2015 / Milan Mundier

Filmový svět přišel v pátek o jednu ze svých nejpozoruhodnějších a nejcharismatičtějších hvězd, egyptského herce Omara Sharifa. Není tedy od věci připomenout si dílo tohoto hereckého velikána, který se těšil obrovské popularitě zejména v 60. letech minulého století.

Omar Sharif přišel na svět jako Michel Demitri Chalhoub v egyptské Alexandrii roku 1932. Od svých čtyř let ale tento potomek zámožné syrsko-libanonské rodiny (otec obchodoval se dřevem) vyrůstal v Káhiře. Už během svých studií na anglické Victoria College se věnoval divadlu, jeden čas byl prezidentem školní divadelní společnosti.

Jak Michel Demitri Chalhoub přišel ke jménu Omar Sharif? Ne nadarmo se říká: „Za vším hledej ženu.“ Na začátku 50. let, kdy už se sám věnoval filmu, poznal egyptskou herečku Fatín Hamamaovou. Pokud si ji ale chtěl vzít, musel konvertovat k islámu, což obnášelo právě i změnu jména. Ironií nicméně je, že sám Sharif se považoval spíše za ateistu a tvrdě odsuzoval války kvůli národnostním rozdílům.

Ve světě filmu prorazil v roce 1962, kdy zazářil v historickém velkofilmu Davida Leana Lawrence z Arábie. Za roli charismatického šejka Ali Ibn El-Khariše získal hned dva Zlaté glóby a nominaci na Oscara. Zatímco se ale musel o úspěch Lawrence z Arábie „dělit“ s kolegou Pterem O´Tooleem, v dalším filmu, který s Leanem, právem považovaným za největšího britského režiséra všech dob, natočil, byl pouze on sám.

Tím filmem byl Doktor Živago (1965), adaptace stejnojmenného románu Borise Pasternaka. Příběh, který vypráví, snad ani není třeba představovat, dodejme pouze, že Lean jej převedl na filmové plátno s mistrovstvím sobě vlastním, a tak nebylo divu, že se diváci do kin doslova hrnuli. S podivem je snad pouze to, že Omar Sharif nebyl za svůj fenomenální výkon v titulní roli na Oscara ani navržen a musel se tedy spokojit „pouze“ s dalším Zlatým glóbem.

Rok 1965 přinesl ještě jeden historický velkofilm, v němž Omar Sharif ztělesnil hlavní roli – Čingischána. Ten ale vzbudil spíše rozpaky, byť ne Sharifovou vinou. S velkým úspěchem se naopak setkal western Mackennovo zlato (1969), v němž si Sharif zahrál po boku Gregoryho Pecka. A zapomínat nesmíme ani na slavný muzikál Williama Wylera Funny Girl (1968), který však velepopulárnímu herci přinesl i nemalé potíže. Skutečnost, že v něm jeho hereckou partnerkou byla Barbra Streisandová, vyvolala v Egyptě vlnu odporu, a tak jej Sharif s manželkou a se synem museli na nějaký čas opustit.

Z dalších filmů, které po sobě Omar Sharif zanechal, připomeňme ještě katastrofický thriller Ohrožení Britannicu (1974), dobrudružný snímek Zelený led (1981) a hlavně historické drama Poslední údolí (1971). Tento mistrovský počin, pod nímž je jako režisér podepsaný spisovatel James Clavell (Král Krysa), je pozoruhodný zejména tím, že bez jakýchkoliv příkras zobrazuje hrůzy inkvizice a třicetileté války. Dodejme ještě, že Sharifovým hereckým partnerem byl v Posledním údolí neméně vynikající Michael Caine.

Omar Sharif byl však nejen skvělým hercem, ale také profesionálním hráčem bridže, dokonce o této hře napsal i knihu. Přestože se těšil pověsti svůdníka, skutečnost byla zcela opačná. Jeho milostný život by dnes bulvární novináře jen stěží uživil. Tak či tak byl ale Omar Sharif výjimečnou osobností, kterou si budou pamatovat miliony lidí na celém světě.

0
Vytisknout
1990

Diskuse

Obsah vydání | 15. 7. 2015