Tato "dohoda" povede k dalšímu prohloubení řecké hospodářské krize

13. 7. 2015

Keynes nikdy neexistoval. Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz nebyla nikdy napsána. Hospodářská historie skončila dne, kdy Franklin Roosevelt nahradil Herberta Hoovera jako president Spojených států.

To je podstata dohody, která udržela Řecko v eurozóně. Je to dohoda, která prohloubí hospodářskou krizi v Řecku, způsobí další prohloubení jeho dluhů a která téměř jistě garantuje, že zanedlouho se problémy Řecka znovu vrátí na povrch, píše Larry Elliott.

Jeden řádek v sedmistránkovém dokumentu z eurosummitu shrnuje uvažování podkládající tuto pošetilost. Hovoří o "poloautomatickém zavedení škrtů v případě neplnění ambiciozních cílů zaměřených k dosažení primárního přebytku".

Když se to přeloží do normálního jazyka, znamená to, že kromě splácení úroků ze svých dluhů bude muset Řecko shromažďovat více příjmů, než kolik vláda každoročně vydává na výdaje. A pokud řecká ekonomika nebude dostatečně silná, aby vyprodukovala tyto peníze, "poloautomaticky" budou zavedeny rozpočtové škrty. Jestliže je Řecko v díře, eurozóna mu podá lopatu a nařídí mu, aby dál kopalo.

Tento přístup k státním financím se přestal používat v třicátých letech dvacátého století, ale teď se vrátil. Většina současných vlád používá takzvané "automatické stabilizátory", které jim umožňují ve špatné hospodářské situaci mít větší deficit (nebo menší přebytek), protože se ví, že zvyšovat daně či provádět vládní škrty v době recese snižuje poptávku, a to zhoršuje hospodářskou krizi.

Britský ministr financí si uložil úkol odstranit britský deficit, způsobený krizí v letech 2008-2009, ale dovolil, aby začaly fungovat automatické stabilizátory, když se britská ekonomika začala propadat do krize. Nové předpisy britského ministra financí, nařizující ministerstvu, aby mělo rozpočtový přebytek, budou suspendovány, pokud poklesne růst britské ekonomiky pod 1 procento HDP.

Berlín prosadil, že tato flexibilita nebude k dispozici Řecku. Atény byly donuceny přijmout "zjednodušejí" systému DPH, aby se vybralo víc daní. To znamená, že více služeb a zboží bude zdaněno 23 procenty DPH. Přestaly také protestovat proti okamžitým změnám důchodového systému, což bude znamenat vyšší poplatky za zdravotnictví a zrušení solidárního příplatku pro nejchudší důchodce. Příslib, že řecká vláda "dál sníží náklady na státní správu" znamená, že bude nutno propustit všechny státní úředníky, které Tsiprasova vláda zaměstnala od svého volebního vítězství v lednu.

Během nadcházejících tří let má Řecko prostřednictvím privatizací vydělat 50 miliard euro a 25 miliard euro z toho má být použito k rekapitalizaci řeckých bank. Druhých 25 miliard euro bude rozděleno na splácení dluhů a na investice do řecké ekonomiky.

Řecko bude muset prodat své rodinné stříbro (včetně letišť, přístavů a bank) a zaplatit tak za svůj záchranný balíček a rekapitalizovat své vlastní banky.

Ve skutečnosti však Řecko v žádném případě nevydělá privatizacemi v nadcházejících třech letech 50 miliard euro. Ten cíl byl oznámen už r. 2011, od té doby poklesla hodnota řecké burzy o 40 procent. Za poslední čtyři roky přinesly privatizace jen 3 miliardy euro.

V tuto chvíli Řecko zůstává v eurozóně, ale mělo by být konečně jasné, že existují pouze dva způsoby jak tuto krizi vyřešit. Jedním je odepsání velké části řeckých dluhů. Druhým je dovolit řecké ekonomice růst takovým tempem, aby mohla platit úroky ze svých dluhů. Tato dohoda nenabízí ani jednu z těchto dvou možností. Jediným minimálním ústupkem je, že se budou konat rozhovory o tom, že by Řecko mělo dostat delší lhůtu k splácení svých dluhů, pokud přijme opatření, která prodlouží a prohloubí jeho hospodářskou krizi.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2422

Diskuse

Obsah vydání | 15. 7. 2015