Vylhaná naděje. Proč BRICS nebude fungovat

13. 7. 2015

O summitu skupiny BRICS v Rusku píšou všichni. Oficiální komentátoři zdůrazňují důležitost organizace pro Rusko a svět, ekonomové hovoří o problémech BRICS a umělosti této instituce, politologové posuzují BRICS v kontextu čínských ambicí, nového pacifického partnerství zakládaného USA, připojení Indie a Pákistánu k Šanghajské organizaci pro spolupráci - a také řecké krize. Nehledě na teorie a ideje, kterých už zaznělo nemálo, chci vyplnit pro publicistiku zjevný nedostatek faktologie a představit kvalitativní údaje o BRICS, jejichž znalost doufám pomůže čtenářům samostatně zhodnotit podloženost těch či oněch prognóz či teorií, napsal Andrej Movčan.

Obyvatelstvo, BRICS dnes - 3 miliardy 62 milionů lidí - více než 40% obyvatelstva planety. Nicméně je rozděleno velmi nerovnoměrně. V Číně a Indii žije více než miliarda (1,4 a 1,3 miliard). V Brazílii 200 milionů, v Rusku 146 milionů, v JAR pouze 52 milionů. Rusko v BRICS představuje méně než 5 % obyvatelstva.

Ekonomika. Agregátní HDP BRICS 17,1 bilionu dolarů srovnejme s HDP dvou gigantů, USA (18,1 bilionu) a EU (18,5 bilionu). Nicméně i HDP je v zemích BRICS rozdělen nerovnoměrně: HDP Číny ciní 11,2 bilionu, Indie už 2,3 bilionu, Brazílie 1,9 bilionu, Ruska (prognóza pro rok 2015) 1,4 bilionu, ale JAR pouze 324 miliard. Rusko představuje méně než 8 % HDP BRICS, ale Čína 65 %. Sotva lze hovořit o rovnoprávnosti a vzájemně výhodné spolupráci s takovými rozdíly.

Drivery. Všechny státy BRICS kromě Ruska jsou čistými importéry ropných a plynových zdrojů a staví svůj ekonomický program na efektivním využití levné práce (pouze JAR, bohužel, má skutečnou přírodní rentu, ale i to v průměru třikrát nižší, než ruská). Rusko je surovinový stát s ropnou a plynovou dominantou (podíl zdrojové renty v přidané hodnotě činí více než 18 %, podíl minerálních zdrojů na HDP necelých 30 %, podíl přímých příjmů z minerálních zdrojů ve federálním rozpočtu činí více než 50 %). Role minerálních zdrojů ve světové výrobě klesá, blížíme se okamžiku přelomu v energetice, přechodu od dominanty ropy a plynu k dominantě solární energie. Tento přechod silně zasáhne Rusko, které ztratí hlavní konkurenční výhodu, a silně pomůže ostatním státům BRICS, importérům paliv, kteří vzhledem na geografickou polohu disponují velkým množstvím slunečního záření.

Finance. Všechny státy BRICS mají nízkou úroveň vnějšího dluhu (od 15 do 35 % HDP) a významné zlaté rezervy, od 15 do 37 % HDP. Pravda, ruské rezervy klesají a je možné, že se Rusko brzy změní v aktivního dlužníka (jestli ovšem zákaz financování bude zrušen). Ale sotva někdo ze zemí BRICS kromě Číny by mohl Rusku poskytnout úvěr, nikoliv v takovém rozsahu. A vztahy s Čínou se budou utvářet vně orbity BRICS, na bilaterálním základě.

Politika. Státy BRICS se kardinálně liší z pohledu ekonomické politiky a sociálního zřízení. Stačí říci, že rating Global Index of Economic Freedom staví JAR na 72. místo (podmíněně svobodná ekonomika), Brazílii na 118., Indii na 128., Čínu na 139. a nakonec Rusko na 143. místo, na samý konec seznamu, mezi státy s absolutně nesvobodnou ekonomikou. Zatímco v Rusku probíhají diskuse o systémové a nesystémové opozici a právech sexuálních menšin, v Číně je zakázán Facebook, svobodný výjezd a svobodný pohyb kapitálu, v Indii má důležitý význam kastovní systém a země je fakticky rozdrobena na množství okruhů se slabými svazky, v JAR trvá problém rasových protikladů, v Brazílii jsou základními otázkami chudoba a zločinnost. Státy BRICS se nemají od sebe navzájem čemu učit. Mají značně různé přístupy k budování ekonomiky i společnosti, různá stádia rozvoje i mentalitu. Zato úroveň rozvoje je u všech nevelká - není "šampión", jehož příkladu by bylo možno následovat.

Životní úroveň. Neméně významné jsou rozdíly v životní úrovni v zemích BRICS. Průměrná úroveň HDP na hlavu v BRICS činí méně než 6 000 dolarů, což je velmi málo a nedovoluje to hovořit o ekonomické síle bloku. Přitom HDP per capita v Rusku v roce 2014 byl více než 13 000 dolarů (v roce 2015 bude výrazně nižší), v Brazílii 11 600 a roste, v Číně už jen 7 600, v JAR 6 500 a nakonec v Indii nicotných 1 600 dolarů. Rusko je lídrem BRICS i v příjmech obyvatelstva, pouze kolem 5 % Rusů dnes žije za 4 americké dolary a méně na den, zatímco v Brazílii má takový příjem 21 %, v Číně 49 %, v JAR 50 % a v Indii 91 % obyvatelstva. - Tak či onak, sociální instituty členů BRICS sotva najdou společnou řeč a hledisko pro spolupráci.

Růst. Ekonomika všech států BRICS kromě Ruska v roce 2014 rostla. Za posledních šest let (se započtením prognózy na rok 2015) čínský HDP rostl o 8 % ročně, indický o 7 %, brazilský o 2,9 %, JAR o 2,8 % a ruský o 1,7 %. Přitom ekonomický růst ve všech zemích BRICS se zpomaluje, v roce 2015 Brazílie už upadla do recese. V ukazatelech na hlavu růst čínského (kolem 500 dolarů za rok) a brazilského HDP (kolem 300 dolarů) silně předbíhají JAR (kolem 130 dolarů) a také Indii (méně než 100 dolarů). Dlouhodobé tempo růstu ruského HDP za poslední dekády nepřevyšuje 400 dolarů na člověka a rok, ale dnes již druhý (a jistě ne poslední) rok probíhá pokles, v roce 2015 zdá se dosáhne zhruba 400 dolarů. Pro srovnání: Růst HDP na hlavu v USA dosahuje kolem 1 600 dolarů ročně - 3,1 krát více než v Číně, nemluvě o dalších státech BRICS. Všem členům BRICS se zjevně nedostává efektivity a zkušenosti v této otázce je možno přebírat pouze od USA a EU.

Ekonomická spolupráce. Ve světle výše řečeného není divu, že země BRICS mají slabou vzájemnou výměnu, jejich ekonomiky v zásadě spolupracují s EU a USA. Celkový objem vnitřní zbožní výměny zemí BRICS činí 320 miliard dolarů, z nichž 65 % tvoří výměna s Čínou, která výrazně klesá (pouze za poslední rok a jen s Ruskem se snížil o 30 %). Zbožní výměna BRICS s USA a EU představuje takřka 2 biliony dolarů a výměna Číny s celým vnějším světem dosahuje 4,5 bilionu. Pouze Čína a Jižní Korea zobchodují ročně zboží za 300 miliard dolarů - tolik, kolik celá BRICS mezi sebou. Rusko zde není výjimkou - při 430 miliardách s EU a USA zbožní výměna s BRICS dosahuje 111 miliard, z toho více než 90 s Čínou. Zbožní výměna Ruska s Čínou nepřevyšuje výměnu s Nizozemskem. Čína, to je 11 % ruského obratu na zahraničních trzích, Rusko 2 % čínského obratu. Přitom méně než 1 miliardu představuje produkce průmyslové výroby (stroje a zaříení) z Ruska. Z Číny celých 37 % exportu do Ruska představuje export strojů a zařízení, výrobky lehkého průmyslu 25 % a produkty zpracování surovin a ještě kolem 15 %. Čína dodává Rusku navíc oděvy za 5,5 miliard oproti tomu, co Rusko oficiálně přiznává. Celkově Rusko nespadá v první desítku prioritních partnerů ani v jednom státě BRICS.

Banka BRICS a sdílení valut. Vznikající banka bude mít kapitál 10 miliard dolarů s možností navýšení na 100 miliard. Rusko vloží kapitál 2 miliard dolarů během pěti let. Valutový pool obsahuje 100 miliard dolarů, podíl Číny tvoří 41 %, Ruska 18 %. Zakladatelů je pět, v budoucnu se mohou připojit další státy, ale podíl BRICS zůstane nejméně 55 %. Pro srovnání: Systém MMF a Světové banky má více než 2 biliony dolarů aktiv v té či oné formě, 188 členských států, maximální podíl jedné země je 16 % (v bance BRICS bude mít Čína výrazně více). Na druhé straně začala fungovat Asijská banka pro infrastrukturní investice (ABII: 57 členských států, 26 % patří Číně, základní kapitál 100 miliard dolarů) - projekt zjevně proveditelnější než banka BRICS, přičemž Čína sotva potřebuje dvě banky, z nichž jedna je ohraničena jak v prostředcích, tak v krytí. Valutový pool je určen pro "záchranu" zemí BRICS v okamžiku valutové krize. Nicméně jeho objem 100 miliard vyvolává otázky - také v nevelké ruské ekonomice a také bez valutové krize v roce 2014, jen s ohledem na ni únik kapitálu dosáhl 1,5 násobku tohoto poolu.

Zkratka BRICS napadla šéfa analytického oddělení banky Goldman Sachs Jima O´Neilla v roce 2005. Neměl na mysli politické nebo ekonomické spojení těchto zemí, ale přemýšlel o možnosti výhodných vkladů do akcií pro své klienty.

Analýza údajů ukazuje dost nevýznamnou ekonomickou (ale i politickou) roli BRICS coby jednotného útvaru. Bohužel, ruská pozice je nezměrně optimistická.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
14994

Diskuse

Obsah vydání | 16. 7. 2015