Bodláky Václava Duška

Slimejšovo

25. 6. 2015 / Václav Dušek

Lavina slov zachvacuje denně chtivého čtenáře, k tomu nám do hlavy klove díry televizní zpravodajství zaměřené na neukojené diváky. Půtky v novinách, slábnoucích a hledících do nejisté budoucnosti, vztekle bulvarizujících všelijaký vesmírný pšouk, nahrazují domovnické pořady typu: zeptej se a já tě skandalizuji, zesměšňuji, umlčuji - k čemu tajné služby, holátko?


Slova jsou prý dýka - nevím. V dnešních časech spíše sekyra nebo kyj. Vypustíš z huby jedovaté slovo, nic se nestane. Konečně vídáme žvanivé slimejše při nepolitickém laškování v komorách, huby plné jedu, plácají moudra za naše peníze, šponují se, štětí se jak veš, propadli iluzi, že jsou nepostradatelní... politické mrtvoly špacírují před našima očima, v hlavách troud a nenažranost jim čouhá z očí. 

Demokracie je zařízena tak, abys mlátil hubou prázdnou slámu; karavana jde dál – štěkající psi demokracie si močí vzkazy u patníků bídy, vrhají se na sebe – hle, nepřítel, bambula, troškař, neumětel... a demokratičtí dromedáři šlapou písečnými dunami kolem drancovaných přírodních zdrojů těžených za babku krvežíznivými rabiáty. Hurá na ropná pole, hurá do šachet dloubat diamanty pro brusiče a prodejce nenažrané k prasknutí, kšefmanty k závisti; a je třeba nastínit témata k diskusi – najdeš jich stovky, tisíce. 

Vhodíš do kotle téma, přikládáš, vykládáš, hněteš nepřítele, zuříš, prskáš, diskutuješ necivilně, debilně, hrubiánsky, slova jako břit... Civíš v beznaději, jaké pokroutky lze hlavou vymyslet, prý válka míru, pravil vohnout z tribuny ničemů; mrtví jsou  hrdinové i nepřátelé, děti ve válce překážejí, hrdinou se stal v lednu a ten samý rok v červenci popliván ve sdělovacích prostředcích, hajzl! Paviáni vyřvávají v senátech, parlamentech, televizních debatách, při mítincích, v hospodách – v rodinách se používá i násilí, vlastně nejen tam... 

Pozor, zatímco humanitní břídilové čistí svět, zloději i mafiáni se těmto upindaným troškařům smějí. Žvásty nic nestojí. A dávej pozor, abys neskončil u soudu, kverulante! Máme prostředky, chápeš?!

Bože, nespočítám politické bandity, kteří poučovali, vykřikovali pokřivené pravdy a náhle s naditými kapsami skončili v předčasném politickém důchodu – pamatuj už jednou provždy, kdo nekrade, okrádá rodinu!  

V křivohledech uvidíš politické pohádkové postavy. Scénáře stejné. Jen kupředu se budu drát a na ostatní budu – však víte. 

V dnešních časech se urodilo mnoho sepisovatelů. Jedna uhýkaná dáma pravila, že napsala už sto knih – zač nás trestáš, Pane? Do rodiny novinářů nakladla demokracie vejce i k popukání vyfouklá. 

Slovní průjmy zasáhly obyvatelstvo. Dnes máme tisíce poradců, asistentů, ekonomických knížat, žurnalistických papežů, politických baronů, podnikatelských rytířů a zahraničních radilů, tiskových mluvčích, profesorů, filozofů, věštců, pištců a zaručeně spravedlivých nimrů. Pravda, řečí se nenajíš. Rádi vedeme otřepané diskuse o nepřizpůsobivých občanech – dívej, my už se přizpůsobili, jako vždycky. Kdo nejde s námi, jde proti nám – heslo platilo v minulosti, platí i dnes. Lavina slov zavalila křehkou demokracii v zájmu dosažení věčnosti. Vítejte ve Slimejšově.

0
Vytisknout
3168

Diskuse

Obsah vydání | 26. 6. 2015