Řecko v současnosti řeší tři problémy

28. 6. 2015 / Ilona Švihlíková

čas čtení 4 minuty

Řecko řeší tři problémy najednou a zdá se i tři lhůty. Referendum má být primárně k určitému typu hospodářské politiky, která dovedla Řecka tam, kde teď je. To by mělo být 5.7., vládnoucí Syriza bude apelovat na NE. Simultánně a provázaně s tím, je to problém likvidity a ten se řeší teď - bude dát ECB poskytovat ELA (emergency liquidity assistance) řeckým bankám? Podle mě by tedy měla, ale dneska by mělo být sezení ECB k tomuto. Možností je vícero: buď bude pokračovat (a řekne do kdy, např. do 1.7. minimálně, kdy mi to přijde nejlogičtější), nebo to odmítne rovnou, což znamená: zavřené banky, kapitálová kontrola, a urychlený přechod na vlastní měnu (IOU).

Řecko by tímto způsobem bylo de facto vyhozené z eurozóny - na což není žádný postup, jsme na neprobádaném území. třetí problém je samozřejmě dluh - teď mi nejde o to, že je nesplatitelný, ale o to, že do 30.6. se má odehrát další splátka. Řecko na ní samozřejmě nemá, takže představa, že bude spláce 360 mld. institucionálním věřitelům, kteří vykoupili soukromé (německé a francouzské banky), je mimo realitu...

Pokud nebude pokračovat ELA, jdeme k grexitu, vlastní měně. pak referendum už asi nebude dávat moc smyslu.

Pokud dnes ECB ELA nezařízne, pak je další datum 30.6. - Řecko buď sežene prachy někde (Čína?), což se mi nezdá moc pravděpodobné. nebo prostě nesplatí, ergo default. ale: default by nutně neměl znamenat odchod z eurozóny, protože Řecko už si dvěma restrukturalizacemi dluhu prošlo a v té době nebude ještě rozhodnuto o tom, zda řečtí občané přijmou či nepřijmou podmínky věřitelů. Vidím tu hodně prostoru pro výklad oběma směry. Je možno udělat bankrot v eurozóně, by zněla otázka 30.6.?

Default by měl vést k jednáním (zase!) o restrukturalizaci dluhu s věřiteli, tj. jsme tam, kde jsme byli. ale dopady na eurozónu (kurz vůči dolaru, a my se s tím svezeme) bezesporu budou. Řecko bude asi chtít jít cestou bankrot vedený věřitelem, a la Argentina. - což byla rada řady ekonomů, myslím i Costase Lapavitsase. Následující týden (minimálně) nebude klidný...."

Shrnutí toho, jak Řecko neprovedlo žádné reformy: Jak zcela jasně vidno, Řecko je v trojkrizi: je to krize hospodářská (a sociální), dluhová a krize likvidity. když se vrátí k drachmě, nebo nějak jinak nazvané vlastní měně, vyřeší krizi likvidity, částečně to může pomoci hospodářství (devalvace není nic moc nástroj, ale pořád lepší než interní devalvace, tedy tlak na ceny a mzdy...) a dluh zůstane, resp. nakyne v drachmách ještě nakyne. Možná už je to jedno, protože je stejně nesplatitelný.

Katastrofa je, že by se dal splatit lehce (vždyž věřitelé jsou instituiconální! prostě ty peníze mohou "natisknout), ale nebudu ted tady rozebírat otázku dluh a moc (viz můj článek k MMF), event. problematiku morálního hazardu. Nejvíce spěchá krize likvidity (dneska), alespon podle informací, které zatím mám - že by ECB měla rozhodnout o (ne)pokračování ELA. Dostala se ke mně informace, že banky by měly mít větší zásoby peněz než vkladů, ale prozatím to nemám ověřeno. To by samozřejmě podstatně usnadnilo situaci.

Co Řecko protrpělo za posledních sedm let?

Deficit rozpočtu se změnil na primární přebytek, mzdy klesly o více než třetinu, penze o téměř polovinu, téměř třetina státních zaměstnanců byla propuštěna, spotřeba klesla o třetinu. Významně se narovnal běžný účet, který je jedním z dominantních ukazatelů nerovnováh (o 16%). Podle FT si Řecko prošlo největší depresí v kategorii vyspělých zemí od r. 1950, kromě případů válek a revolucí. Plus tato deprese trvá dlouho - opět rekord. Problém ŘeckA je struktruální + institucionální, špatná Státní správa. Viz konvergenční kritéria, která se zjednodušeně zaměřila jen na pár výstupových čísel, ale už se nedívala, co do té ekonomiky vstupuje, struktury, instituce atd...

0
Vytisknout
12214

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2015