Řecká krize se může proměnit pro Evropu ve výstřel v Sarajevu

29. 6. 2015

Mezinárodní měnový fond, Evropská banka a Evropská komise učinily osudovou chybu a nyní ztratily kontrolu nad událostmi. Jestli Řecko odejde z eurozóny, bude zlikvidována myšlenka, že se z eurozónu neodchází. Každá vláda, která se dostane do potíží, bude mít v budoucnosti řeckou možnost devalvace jako alternativy k nekonečné politice škrtů. Je důležité, že finanční trhy to budou vědět a budou vyvíjet nátlak na zranitelné země. Proto je Řecko pro eurozónu existenciální krizí. Bude se říkat, že Řecko je malá, bezvýznamná země a že jednotná měna má nyní velmi dobrou obranu. Diplomaté v evropských hlavních městech koncem června 1914 argumentovali velmi podobně.

Před 101 lety tuto neděli zazněly výstřely v jednom městě v jižní Evropě. Málokdo tehdy věnoval pozornost atentátu na arcivévodu Franze Ferdinanda a jeho manželku v ulicích Sarajeva. O šest týdnů později byla Evropa ve válce, píše v deníku Guardian jeho ekonomický komentátor Larry Elliott.

Rozhodnutí Alexise Tsiprase uspořádat referendum ohledně záchranného balíčku pro Řecko má potenciál stát se pro Evropu novým Sarajevem. Jde totiž o budoucnost samotného eura.

V následujících dnech se bude hovořit hodně o tom, jak by bylo možné Řecko izolovat od finančních trhů. Trojka bude silně doufat, že Tsipras prohraje nedělní referendum. V tom případě by Syriza musela uspořádat nové volby. Kdyby vznikla nová vláda v čele například s pravostředovou stranou Nová demokracie, otevřelo by to možnost, že Atény přijmou podmínky trojky.

Jenže to není zaručeno. Trojka si minulý týden byla jistá, že Tsipras ustoupí, až se mu předloží její konečná nabídka. Mýlila se. Mezinárodní měnový fond, Evropská banka a Evropská komise učinily osudovou chybu a nyní ztratily kontrolu nad událostmi.

Německo silně podporuje okamžité zastavení nouzového poskytování likvidity (ELA) Řecku. Argumentuje, že daňoví poplatníci v Evropě by neměli být dále vystavováni riziku, že Řecko opustí eurozónu. Evropská centrální banka však neustoupila tomuto politickému tlaku a oznámila, že bude dál poskytovat likviditu řeckým bankám na úrovni z minulého týdne.

Pokud by referendum dne 5. července podpořilo Tsiprasův vzdorný postoj, řecká vláda nebude mít jinou možnost než odejít z eurozóny.

Mezitím už začalo vzájemné obviňování. Věřitelé tvrdí, že poskytli Řecku nabídku, která by zajistila budoucí financování oplátkou za reformy a rozpočtové úspory, které by prý vedly k hospodářskému oživení Řecka. Lagardová tvrdí, že teď už se nenabízí nic a Řecko po referendu nemůže očekávat stejné podmínky, jaké mu byly nabídnuty před ním.

Tsipras se vyjádřil, že trojka navrhuje "vyděračské ultimátum" "přísných a ponižujících nekonečných škrtů".

Postoj trojky je chybný, ale nevyhnutelný. Řecká ekonomika se za posledních pět let zmenšila o 25 procent. Čtvrtina řeckého obyvatelstva je nezaměstnaná. Řecko trpí krizí jako ve třicátých letech dvacátého století, avšak trojka požaduje další zvyšování daní, které potlačí poptávku i růst a povede k zvýšení řecké zadluženosti.

Kdyby Řecko nebylo v eurozóne, MMF by mu poradilo, aby devalvovalo svou měnu. Doporučilo by věřitelům, že musejí část řeckého dluhu odepsat, aby Řecko dokázalo své dluhy splácet.

Tuto možnost však Řecko nedostalo. Nemůže svou měnu devalvovat a evropské vlády odmítají odepsat jeho dluhy. Takže Řecko může jedině snižovat mzdy a důchody.

Řádně fungující měnová unie má prostředky jak přesunovat zdroje z jednoho regionu do druhého. To se děje v Británii i ve Spojených státech, když se přerozdělují daně z prosperujících oblastí na pomoc regionům s nižším růstem a vyšší nezaměstnaností.

Euro však bylo zkonstruováno jinak. Státům bylo dovoleno se k němu připojit, i když bylo jasné, že se jim nepodaří konkurovat bohatším státům, jako je Německo. Od samého začátku bylo jasné, že jediným mechanismem pro stát, který se dostane do finančních obtíží, budou kruté škrty. Řecko je příkladem toho, k čemu dojde, když je dovoleno, aby politika převálcovala ekonomiku.

Jestli Řecko odejde z eurozóny, bude zlikvidována myšlenka, že se z eurozónu neodchází. Každá vláda, která se dostane do potíží, bude mít v budoucnosti řeckou možnost devalvace jako alternativy k nekonečné politice škrtů. Je důležité, že finanční trhy to budou vědět a budou vyvíjet nátlak na zranitelné země. Proto je Řecko pro eurozónu existenciální krizí.

Bude se říkat, že Řecko je malá, bezvýznamná země a že jednotná měna má nyní velmi dobrou obranu. Diplomaté v evropských hlavních městech koncem června 1914 argumentovali velmi podobně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8017

Diskuse

Obsah vydání | 1. 7. 2015