Hájí Putin skutečně ruské zájmy?

19. 1. 2015 / Karel Dolejší

O tom, zda Vladimir Putin roztržkou se Západem a jednostranným navázáním zahraniční i ekonomické politiky na Čínu skutečně hájí ruské zájmy, existují vážné pochybnosti. Ty lze nalézt jak na konzervativním konci politického spektra, tak mezi liberály.

Georgij Bělogorov ZDE z pozic pravoslavného nacionalismu komentuje poslední legislativní změny Kremlu týkající se Dálného východu. Nový zákon totiž vytváří zvláštní "rozvojové zóny", ve kterých neplatí řada federálních ruských zákonů. Zákon podepsal Putin 29. prosince a podle Bělogorova otvírá dveře sibiřskému separatismu.

Smyslem zákona je přilákat do Ruska zahraniční kapitál, především čínský. Ve výsledku ovšem vytváří útvary za hranicí ruských zákonů a daňových úřadů, tedy jakési "státy ve státě". Kdyby šlo o individuální města jako Vladivostok, dalo by se to přijmout a pochopit, píše Bělogorov, jenže řeč je o 16 subjektech, které tvoří 60% ruského území. A ty nebudou podléhat ruské legislativě týkající se přírodních zdrojů, půdy, stavebnictví, pracovních vztahů nebo občanství. Což je nebezpečné.

V nejlepším případě Rusko jednou dostane tyto zóny nazpět bez zisků s přírodního bohatství, které z nich budou vyvedeny do zahraničí. V horším případě to skončí transferem 60% ruského území Číně, varuje autor, a to aniž by Peking o tato území musel bojovat. "Sibiř a Dálný Východ jsou už de facto čínské!"

Bělogorov ale není jediný, kdo chová takové obavy. Bývalý šéf moskevské FSB a personální šéf Kremlu Jevgenij Savosťanov ZDE, který zastává liberální názory, vidí věci velmi podobně.

Kolem roku 2022-2024 se podle něj od Ruska oddělí některá území na periferii, a to v pod vlivem a v důsledku rostoucí závislosti na Číně. Savosťanov neřekl jasně, o kterých územích hovoří, nicméně dal jasně najevo, že je velmi kritický ke směru, jímž se Rusko vloni vydalo.

Rusko čeká ekonomický a technologický úpadek a na druhé straně rostoucí závislost na Pekingu, která může nabýt "dominantního" charakteru. Rusko se kvůli Ukrajině odřízlo od Západu a roztrháním Budapešťského memoranda nadlouho pokazilo vztahy s USA a Velkou Británií, zeměmi, které tak jako ono garantovaly ukrajinskou územní integritu. A to, je přesvědčen Savosťanov, není možno jen tak přejít, obě země se cítí poníženy a bude to mít dlouhotrvající následky.

***

Co se z jedné strany, konkrétně z perspektivy posedlosti údajným "západním spiknutím proti Rusku", na první pohled jeví jako "obrana" ruské nezávislosti a územní integrity - na území sousedního státu - je ve svých důsledcích nakonec něčím zcela jiným. Kreml ztratí přístup k západním technologiím a bez nich v budoucnu nedokáže udržet produkci energetických surovin, na níž závisejí jeho příjmy. Namísto do rozvoje dalších odvětví ekonomiky přitom bude v příštích letech investovat obrovské sumy do zbrojení, zatímco vůči Pekingu se stane takřka bezbranným, přenechá mu větší část vlastního území k ekonomické exploataci ve formě faktické kolonie.

Jak bude asi jednou Putinův nástupce v pozici čínského vazala dělat samostatnou politiku?

0
Vytisknout
4529

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2015