Jiný kraj, jiný mrav

Předškolní děti se v civilizovaných společnostech nebijí

21. 1. 2015 / Jan Čulík

Běžné v Česku, zakázané v Norsku. Už v minulosti [Michaláková] připustila, že se dopustila toho, že své děti plácla přes zadek, když zlobily. Jde o věc, na kterou se v české společnosti nepohlíží nijak přísně, zato v Norsku může mít člověk se sebemenším projevem násilí na dětech velké problémy. "Souhlasím s tím, že jsem dělala něco, co v Norsku není dovoleno, to, že jsem dávala dětem na zadek," řekla Michaláková.

Zdroj: ZDE

Paní Michaláková nechápe, že se malé děti nebijí. Není divu, že má v Norsku problémy. I ve Skotsku by měla problémy:

Od října 2003 je ve Skotsku trestným činem

  • třást dítětem
  • bít ho do hlavy
  • bít dítě páskem, rákoskou, bačkorou nebo jiným nástrojem.

Soud zkoumá:

  • věk dítěte
  • co dítěti udělali a z jakých důvodů a za jakých okolností
  • jak to dítě postihlo (fyzicky i duševně)
  • další aspekty života dítěte, jako jeho pohlaví a zdravotní stav

V minulosti zákon umožňoval rodičům tzv. "dítě trestat v rozumné míře", aniž by to bylo trestným činem osobního fyzického útoku. Avšak pojem "trestat v rozumné míře" je z 19. století a nelze ho právně přesně definovat. Bití dětí zákon ve Skotsku úplně nezakázal, avšak otázka, zda je bití dětí trestným činem závisí na celé řadě faktorů, které bude posuzovat soud. Úřady bití dětí nedoporučují, protože:

  • Je lehké neuvědomit si, jak křehké je dítě, zvlášť když na ně máte vztek. To, co vy považujete za "lehký pohlavek", může dítěti vážně uškodit.
  • Bití dává dětem špatný příklad. Namísto, aby vysvětlilo, co udělalo dítě nesprávně, naučí je fyzicky útočit na lidi, s nimiž dítě nesouhlasí.
  • Bití má dlouhodobý záporný dopad na dítě. Děti ho nutně nespojují se svým chováním a mohou z něho mít pocit křivdy.
  • Disciplínu a sebeúctu lze v dítěti pěstovat vysvětlením, jak se má chovat, a odměnou za dobré chování. Je to daleko efektivnější než tresty.
  • Z výzkumů vyplývá, že nejčastěji jsou bity předškolní děti a batolata. Batolata a nemluvňata vůbec nechápou, proč je někdo bije, praví se na informativních stránkách skotské vlády k této věci.

Ono to bude ještě dlouho trvat, než tyto informace proniknou do ČR a k paní Michalákové...

V Norsku existují nezávislé soudy. Paní Michaláková má plné právo žalovat norský stát za neoprávněné odebránění jejích dětí. Norský stát - na rozdíl od českého - ji k tomu bude plně financovat právního zástupce a obhájce. Ať jsou podrobnosti případu jakékoliv - a norská strana právem dodržuje princip soukromí - správnou cestou je domáhat se spravedlnosti u norských soudů a paní Michaláková má k tomu možnost. Dělat emocionální vlny v českých médiích na základě nepřesných a neúplných informací nepůsobí příliš přesvědčivě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4886

Diskuse

Obsah vydání | 23. 1. 2015