Uvalí Bílý dům na Irák a Egypt sankce, stejně jako v případě Ruska?

26. 3. 2014 / Daniel Veselý

Prezident Barack Obama navštívil Europu, aby zde apeloval na své (stále ještě) evropské svěřence, že je třeba proti Rusku kvůli Krymu zavést tvrdší režim. Kdo byl v uplynulých týdnech odkázán pouze na četbu českých tiskovin, mohl nabýt dojmu, že svět=Ukrajina/Krym a pak už nic. Mnoho českých komentátorů, nyní už bez rukaviček, cupuje širou Rus a inkarnaci Ivana Hrozného v jejím čele na cimprcampr. Ale sami si nedohlédnou ani na špičku vlastního nosu -- jako by zbytek světa neexistoval.

Bez většího zájmu, či vysloveného nezájmu, jsme minuli tragické 11. výročí ilegální invaze do Iráku. Čeští novináři v případě Iráku téměř unisono píší nebo spíše psali jen o invazi, ale v případě Krymu jde podle řady z nich o "agresi", nebo dokonce "brutální agresi"

Teroristické atentáty jsou v Iráku téměř na denním pořádku. Každý měsíc připraví o život skoro tisíc lidí, ačkoliv před ilegálním vpádem angloamerických vojsk zde žádné teroristické útoky nebyly. Washingtonem podporovaná irácká vláda od Pentagonu stále kasíruje signifikantní vojenskou podporu v podobě stovky raket Hellfire, útočných pušek a munice, i když Bagdád tvrdě útočí proti povstalcům a kmenovým vůdcům především v rebelantské provincii Anbar a od začátku roku má na svědomí minimálně stovku usmrcených civilistů (až tři sta civilistů), jak z místa činu hlásil reportér Dahr Jamail ZDE. Human Rights Watch (HRW) publikovala letos v únoru zprávu o stavu lidských práv v Iráku ZDE. Můžeme se zde dočíst, že členové bezpečnostních složek unášejí a mučí ženy, které posléze uvězní. Ve věznicích v nevyhovujících podmínkách žijí desítky tisíc osob, irácký právní systém je zkorumpovaný a celkově dysfunkční -- jako v podstatě celá země.

Volá snad prezident Obama po tvrdých sankcích proti svému klientovi v Bagdádu, o naprostém zastavení vojenské pomoci nemluvě? Nikoliv, a to už z cynické logiky věci. Obsese rozpínajícím se Ruskem, de facto nekrvavé obsazení Krymu ruskými vojsky a pádné důvody k uvalení sankcí na Moskvu samozřejmě v Bílém domě existují. Barack Obama nicméně nemá morální právo druhé poučovat o nutnosti zavádět tvrdé sankce kvůli porušení mezinárodního práva, ledaže by začal u své vlasti a jejích klientech.

Před několika dny proběhla světovými sdělovacími prostředky zpráva o tom, že egyptský soud (jinými slovy pučistická vláda podporovaná Washingtonem) odsoudil po dvoudenním soudním líčení k smrti asi 529 lidí ZDE -- stoupenců svrženého prezidenta Mohameda Mursího, potažmo Muslimského bratrstva, za vraždu policisty, podněcování k násilnostem a vandalismus. Pučistická vláda už od července minulého roku stačila připravit o život 1400 Mursího spojenců a disidentů a další tisíce uvěznila -- v to počítaje novináře, kteří nový režim podrobovali tvrdé kritice.

Podle vyjádření egyptského novináře Mohameda Elmeshada se v místě, kde došlo k vraždě policisty, nacházelo pouze 154 osob z celkového počtu 529 obviněných ZDE; většina obviněných tam jednoduše nebyla. Elmeshad vyjádřil podivení nad tím, že desítky egyptských policistů stále sedí ve vazbě a čelí obvinění z usmrcení více než tisícovky lidí v průběhu tří let trvajících protestů proti egyptskému establišmentu, avšak proces s Mursího přívrženci byl "sfouknut" za dva dny. "Kdyby se této kauzy ujal nějaký americký senátor nebo kongresman a požádal by vládu USA, aby Egyptu přestala zasílat jakoukoliv formu pomoci -- tak teď nastal ten správný čas," píše Elmeshad a zároveň dodává, že americký ministr zahraničí John Kerry patří mezi zastánce poskytování americké pomoci egyptské juntě.

Ačkoliv Západ už dříve vyslovil své znepokojení na porušováním lidských práv v Egyptě a Washington zmrazil část podpory pro egyptskou vládu v řádu stovek milionů dolarů (zmražení se ale netýká veškeré vojenské pomoci ZDE) právě kvůli bědnému stavu lidských práv v této zemi, nezastavil ji úplně. Také spolupráce obou států pokračuje nerušeně dál a došlo i na vřelá přátelská slova.

I v tomto případě se obnažuje pokrytectví Obamovy administrativy až na kost. Když byl na Ukrajině svržen demokraticky zvolený prezident Janukovyč, nešlo o klasický puč, spíše o "vůli" lidu. V případě pádu demokraticky zvoleného prezidenta Mursího, který samozřejmě ani omylem nebyl žádný světec, byla reakce americké vlády vlažná a žádné tvrdé sankce nenastaly -- vojenské zásilky proudily do Egypta dál. Našla by se jistě řada dalších příkladů, kdy Spojené státy podporují "brutálně agresivní" režimy -- Izrael, Kolumbie, Indonésie, Uganda, Rwanda atd. přes marné protesty lidskoprávních institucí. Ani do těchto krajin nedolehne Obamovo volání po tvrdých sankcích, jak je tomu nyní v případě Ruska, které porušilo mezinárodní právo zdaleka nikoliv tak barbarsky, jak to má ve zvyku Washington a Tel Aviv.

0
Vytisknout
8211

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2014