Protiruská posedlost

29. 3. 2014 / Martin Hekrdla

Pařížský expert na strategické komparace Olivier Zajec nejprve konstatuje, že mediální pokrytí událostí ukázalo, jak západní diplomacie odstavila rozum a dává přednost boji Dobra se Zlem o "smysl dějin". S žíravou ironií popisuje, že se Rusko k takovému přístupu hodí. Komentátoři se totiž mohou rozepsat o barbarském státě řízeném kozáky a jinými "polomongoly", jakož i epigony KGB, jejichž spiklenecké způsoby a chladnokrevná vypočítavost pocházejí z dávných dob carů. Ruští autokraté odtržení od reality tahají po šachovnicích figurkami ze slonoviny, místo aby si pročítali The Economist. Občas spustí na vodu jadernou ponorku, aby znečistili Barentsovo moře, anebo v "blízkém příhraničí" vygenerují ilegální referendum, aby obnovili Sovětský svaz. Klade se důraz na "totalitní tendence" a "prolhanost" ruské kultury, někdy se poukazuje na kontinuitu mezi Josefem Stalinem a Vladimírem Putinem - jak často píšou francouzští úvodníkáři a konzervativní americké think tanks. Zde se přímo navazuje na evropské renesanční cestovatele, kteří spojovali Rusy s "barbary", jejichž původ byl odvozován od divokých Skytů starověku.

Zajec tvrdí, že Ukrajina neměla v prosinci 2013 na vybranou mezi 15 miliardami dolarů, jež naslibovalo Rusko, a 3 miliardami od Evropské unie. A obviňuje západní experty z analytického selhání, když podlehli démonologii protiruské posedlosti. Je prostě dáno jazykové a kulturní rozdělení mezi východem a západem Ukrajiny, která stojí a padá s rovnováhou mezi Lvovem a Doněckem, mezi evropským a ruským pólem. Dokonce v této souvislosti - tedy s poukazem na vyvyšování jedné části a ponižování druhé - připomíná rozdělení Československa. Každý "nápadník" ukrajinské nevěsty se přirozeně pojišťuje: takovým pojištěním byla dohoda z Charkova (2010), kdy byl Rusku prodloužen pronájem základny v Sevastopolu, ale také povolen pronájem orné půdy - magnátům evropského agrobyznysu. Ti, kteří obviňují Putina z mocenské politiky, sami tupě usilují o úplné vstřebání Ukrajiny do euroatlantického společenství.

Kompletní článek ZDE

0
Vytisknout
6697

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2014