Pomůže někdo přesnějšími čísly?

16. 11. 2012 / Jan Keller

V rozhovoru, který sloužil jako ukázka z nedávno publikované knihy, jsem mimo jiné upozorňoval na to, že peníze, o které se zadlužují domácnosti, firmy, regiony a celé státy, ze světa pochopitelně nemizí. Soustřeďují se na jiných kontech, o kterých média nepíší a o nichž veřejnost prakticky nic neví. Varoval jsem, že to je jeden ze způsobů, jak obyčejnou nerovnost nenápadně proměnit v naprostou nesouměřitelnost. Vyslovil jsem názor, že demokracie je slučitelná s nerovností (za podmínky, že nepřesáhne určitou míru), je však naprosto neslučitelná s nesouměřitelností.

Protože nelze určit bod, kdy nerovnost přechází v nesouměřitelnost, uvedl jsem jako ilustraci oné nesouměřitelnosti odhad majetku nejbohatší bankéřské rodiny, jehož výše astronomicky přesahuje celý dluh českého státu.

Očekával jsem, že zásadní problém nesouměřitelnosti, jejích příčin a možných důsledků vyvolá diskusi. Nestalo se tak. Namísto toho jsem byl napřed upozorněn, že jsem se musel zmýlit v počtech.

Této výtce jsem se nedivil. Nepatrnost nejen českého dluhu, ale celého výkonu české ekonomiky, a tedy i významu naší země v porovnání s majetky těch skutečně vlivných a mocných musela skutečně šokovat.

Opět jsem si tedy našel tři roky starý údaj, ze kterého jsem ve svém předloňském rozhovoru vycházel, a předvedl, že kupecké počty (převádět koruny na dolary a zase zpět) zvládám.

Myslel jsem, že už konečně budu mít klid na oslavy 17. listopadu. Namísto toho se začaly množit útoky na moji věrohodnost. Dozvěděl jsem se, že používám podezřelé zdroje informací, že nepatřím na vysokou školu a že sociologie není žádná věda. Druhý a třetí "argument" mi za polemiku nestojí. Kádrování jednotlivců a celých vědních disciplín 23 let po 17. listopadu vypovídá pouze o úrovni těch, kdo se k něčemu podobnému snižují.

První námitku beru však vážně. Vycházel jsem z blogu, který byl podle mých informací (dosud je nikdo nevyvrátil) součástí elektronické podoby časopisu Spiegel. Blog byl ve Spiegelu přetištěn z jiného periodika. Jeho autor se pokoušel dojít k odhadu výše patrně největšího rodinného majetku dnešní doby pomocí odkazů na skutečnosti, které jsou alespoň v náznaku známy. Ani po dlouhém pátrání v dostupných databázích se mi nepodařilo najít odkaz argumentovanější. Odhady bohatství Rothschildů, na které jsem narazil, se pohybovaly v neuvěřitelně velkých intervalech. U žádného z nich nebylo ani náznakem vysvětleno, jak k nim autor došel.

Přiznám se, že bych velice rád vycházel při ilustraci svých tezí z daňového přiznání zmíněné či jakékoliv jiné skutečně superbohaté rodiny. Přehledy majetků úspěšných, které nalezneme například na stránkách časopisu Forbes, bohužel o těchto rodinách z nějakého důvodu nereferují.

Přivítám pomoc každého, kdo mi hodnověrnější údaje opatří. I pokud by se ukázalo, že bohatství Rothschildů není vyšší než český státní dluh, moje hypotéza o přechodu od nerovnosti k nesouměřitelnosti tím nebude dotčena. Získám naopak materiál k novému článku: Bude se třeba jmenovat "Kalouskovy dluhy dosáhly rothschildovské výše".

Pokud moji kritici žádnými údaji tohoto typu nedisponují, snažně je prosím, aby na mých textech kritizovali něco jiného. Třeba něco, čemu rozumí.

0
Vytisknout
4764

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2012