Nejsnazší obětí je ten, kdo se nebrání

16. 11. 2012

Autor článku Jak jsem se stal obětí exekutorů ke konci uvádí:

"Možná bych se měl nějak právně bránit, ale copak na to mám peníze? Už na to nemám ani vůli. Nechci. Myslím, že to mají stejně všechno právně ošetřené. Akorát by ze mě udělali blbce. Zoufalost a zklamání. Jak může vůbec stát dopustit, aby nějaké, většinou zahraniční společnosti zotročovaly jeho obyvatele."

píše Marek Nečada

Citovaný odstavec téměř dokonale vystihuje podstatu problému, který naprosto devastuje českou společnost a jenž velice ztěžuje úsilí lidí aktivně se snažících o změnu tohoto čím dál zrůdnějšího systému. Tím problémem je rezignace a pasivita. Skoro bych to přirovnal k dobrovolnému odevzdání svých statků lupiči, který je beze zbraně, nemá nohy, jen vyhrožuje a sprostě křičí.

Pan Jandus ví, že by se měl bránit. Avšak vzápětí si racionalizuje svou nečinnost podle mého názoru nepodloženými domněnkami. Prý nemá peníze. Peníze však nejsou nutnou podmínkou k tomu, aby se člověk mohl bránit u soudu. Soud lze požádat o osvobození od soudních poplatků. Pravděpodobně by se našel i nějaký právník ochotný dotyčného zastupovat zdarma.

Je skutečně možné, že "to mají stejně všechno právně ošetřené". Já to nevím, neznám podrobnosti, ale koneckonců to zjevně neví ani pan Jandus, pouze si to myslí. Nicméně moje zkušenost je taková, že v mnohých případech podobní vyděrači a predátoři to ve skutečnosti nijak zvlášť právně ošetřeno nemají a spoléhají se, že drtivá většina obětí se nebude bránit -- a vychází jim to.

Neochota k obraně a ústup, aniž by vyděrač tasil zbraň, je zřejmě pro predátory dobrý byznys. Je to sice příklad z trochu jiného soudku, avšak vážený čtenář si může do vyhledávače zadat hesla ISIFA a Logicall. Je zcela pochopitelné, že pan Jandus má obavy a chce mít od celého problému pokoj. Jenže jak je vidět, "být hodným hochem" mu nepomohlo před první ani druhou exekucí. Ze stejného důvodu, jako nastala druhá exekuce, následovat třetí, čtvrtá, ...

Pokud nebude mít vůli se bránit, predátoři pana Janduse zničí. A vyjdou z celého procesu posíleni. Dovolím si zodpovědět otázku na konci citovaného odstavce, ač byla nejspíš zamýšlena jako řečnická. Zhruba řečeno, stát může dopustit to, co je ochotna dopustit většina jeho občanů. A pakliže se většina nedívá kolem sebe a nehájí své zájmy společné, či dokonce nemá vůli hájit své individuální zájmy, je pak velmi snadné, aby si své zájmy prosadili sociální predátoři, kteří nakonec většinu zotročí.

Na Britských listech se již objevila výzva k finanční pomoci pro pana Janduse. Bylo by však prospěšné, aby první přišla pomoc právní.

S přáním všeho dobrého a brzkého konce exekutorské mafie...

0
Vytisknout
5145

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2012