Válka je zpět: Gaza hoří pod nálety izraelských letadel

15. 11. 2012 / Jiří Kalát

"Otevřeli jste brány pekla," hrozím bojovníci Hamásu izraelské armádě. "Doporučujeme každému operativci Hamásu, jedno jestli na nízkém nebo vysokém stupni velení, aby nevystrkoval v nejbližších dnech hlavu," oplácí IDF (Israel Defense Force) na svém oficiálním účtu na Twitteru.

Během středečního odpoledne otřásaly Gazou výbuchy bomb, hněvu a násilí. Izraelské letectvo provedlo několik koordinovaných útoků na pozice palestinských odbojových skupin, jejich skladů a výroben trhavin. Toto potvrdila i mluvčí izraelské armády Avital Leibovich. Během jednoho náletu byl zabit i vrchní velitel ozbrojeného křídla Hamásu Brigády Izz ad-Dín al-Kassáma Ahmad Jabari (https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=n6ACQfDvf8A), který se podílel mimo jiné i na výměně uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita za 1027 palestinských vězňů v minulém roce a stejně tak na řadě teroristických akcí proti Izraeli za posledních několik let.

Toto byl již pátý pokus o jeho zavraždění, tentokrát úspěšný. Útokem vrcholí několikadenní napětí mezi Palestinci a Izraelci, během něhož dopadlo na jih židovského státu přes sto padesát raket, bylo zraněno desítek několik Izraelců, mnoho jich utrpělo šok a muselo vyhledat lékařskou péči. Tisíce lidí v oblasti dopadů raket se musely schovávat v krytech a neustále se obávat zvuku varovných sirén. Na druhé straně zdi si útoky IDF vyžádaly deset palestinských mrtvých, šest teroristů a čtyř civilisty, s desítkami raněných. Útoky se stále stupňují a vše naznačuje přípravám na rozsáhlejší operaci v Gaze s úkolem: "Chránit obyvatele našeho státu. To je hlavním cílem celé operace," jak uvedla mluvčí IDF Avital Leibovich pro stanici BBC v noci na čtvrtek.

Představitelé izraelského státu, v čele s Benjaminem Netanjahuem, již v minulých dnech mluvili o možnosti znovu využít metodu mimosoudního vyrovnání s představiteli teroristických skupin. Jedná se však prakticky o jediné, o vraždu bez soudu, práva na obhajobu a s množstvím přidružených civilních ztrát. Možná nemorální i nezákonné, ale podle vojenských velitelů velice účinné. "Hamás a ostatní teroristické organizace trpí důsledkem intenzivních útoků IDF v Gaze. Ale jisté je, že jim ještě není konec, protože se rozhodneme my, kdy a jak budeme jednat," řekl izraelský ministr obrany Ehud Barak během střetů IDF s bojovníky různých palestinských frakcí v minulých dnech. Vicepremiér Silvan Shalom tato slova potvrdil, když řekl Armádnímu rádiu: "Izrael nemá jinou možnost než se soustředit na cílené zabíjené vůdců Hamásu a pokud to bude nezbytně nutné poslat o pozemní síly do Gazy. To všechno jsou možnosti na zvážení a to vše pro ochranu obyvatel jihu země."

Situace na hranici s Gazou se pohybuje na jakési křivce, kdy chvíle relativního klidu střídají momenty napětí, střelby, mrtvých i zraněných. Poslední velkou akcí izraelské armády na území Gazy byla operace Lité olovo na přelomu roku 2008 a 2009. Třítýdenní boje si vyžádaly několik tisíc mrtvých a nesou sebou mnoho rozporných reakcí na metody použité IDF při pacifikování odporu Palestinců. Během bojů zemřelo v Gaze skoro 1300 lidí z toho 950 civilistů, Izraelci měli na své straně deset mrtvých, z toho sedm vojáků a tři civilisty.

Pozemní operace je jedním z možných řešení nynějšího nárůstu útoků ze strany militantních fundamentalistů, díky zmatkům během Arabského jara se mnoha z nich podařilo získat množství zbraní, které tak zlepšily a zmodernizovaly arzenály bojovníků proti Izraeli. Tedy nastala akutní situace ohrožující bezpečnost židovského státu a životy obyvatel osad ležících v blízkosti hranic s Gazou.

Však i nynější situace nemusí být tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. K střelbě raket krátkého i dlouhého doletu dochází na jihu Izraele celkem pravidelně a místní obyvatelé si dlouhodobě stěžují na neschopnost vlády se postarat o jejich bezpečí. Benjaminu Netanjahuovi by tak v nadcházejících předčasných volbách velice pomohlo ukázat se jako silný vůdce, které je ochoten riskovat i válku pro ochranu civilistů. Pokud by se mu podařilo přinést alespoň zdánlivý klid na jih země, tedy za přiměřenou cenu počítanou na životy židovských vojáků, těch skoro milion obyvatel, by se mu jistě při hlasování odvděčilo.

Nynější eskalace násilí by také budoucímu "vládnoucímu tandemu Biberman," tedy Benjaminu Netanjahuovi a Avignoru Liebermanovi, mohla pomoci i na poli zahraniční politiky a to při přípravě již dlouho plánovaného útok na íránská jaderná zařízení. Možná stojí za zamyšlení časová souhra těchto útoků i odpovědí IDF. K prudkým odvetným opatřením izraelské armády dochází několik dní po znovuzvolení Baracka Obamy prezidente USA, přestože k útokům islamistických militantů docházelo i před tímto datem. Netanjahu již nyní ví, že vsadil na špatného koně a nemůže tedy počítat s tak silnou podporou Američanů pro útok v jakou doufal. Možná i proto se rozhodl nynější situaci využít k odstranění nepřátele, jenž by mu v případě ozbrojeného konfliktu s Iránem mohl vrazit kudlu do zad, tedy ohrožovat jihovýchodní hranici židovského státu. V Izraeli se již dlouho mluví o pozemní akci proti palestinským militantním organizacím v Gaze, stejně tak i o eliminování iránské hrozby. Otázkou tedy zůstává co je skutečným cílem celé operace? Jestli jsou to militanté v Gaze a nebo jaderní vědci v Iránu? Ono se totiž pod pojem "ochrana občanů" dá skrýt opravdu hodně.

0
Vytisknout
5515

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2012