Blíží se světový mír?

18. 8. 2011

Joshua Goldstein, profesor mezinárodních vztahů na American University, argumentuje v časopise Foreign Policy, že je na světě daleko míň válek než kdykoliv předtím.

Není podle něho pravda, že se v současnosti vede víc válek než dříve. Za posledních 10 let došlo k usmrcení méně lidí ve válkách než ve všech desetiletích za posledních 100 let, zjišťují vědci. V posledním desetiletí umírá ve válkách přibližně 55 000 lidí ročně, kdežto v devadesátých letech to bylo 100 000 lidí ročně a za studené války 180 000 lidí ročně. Už se nevedou války s obrovskými armádami.

Vzniká dojem, že je na světě víc válek než dřív, protože je k dispozici daleko víc informací o nich. Není víc válek.

Amerika sice v současnosti vede víc válek než kdy předtím, a americké válečné výdaje za posledních 10 let stouply v reálných číslech o 80 procent. Americké vojenské výdaje dosáhly letos 675 miliard dolarů a jsou o 30 procent vyšší než na konci studené války.

Avšak v amerických válkách od r. 2001 zahynulo asi 6000 amerických vojáků, zatímco ve Vietnamu to bylo 58 000 a za druhé světové války to bylo 300 000.

Amerika zároveň stahuje své vojáky z různých částí světa. Z Evropy stáhla 40 000 vojáků, z Japonska a z Jižní Koreje 34 000, z Latinské Ameriky 10 000.

Není ani pravda, že válka je dnes pro civilisty daleko brutálnější než dříve. V únoru 2010 zasáhl letecký úder NATO jeden dům v okrese Marja v Afghánistánu a usmrtil tam nejméně devět civilistů. Vyvolalo to všeobecné rozhořčení a vrchní velitel NATO v Afghánistánu se omluvil afghánskému prezidentu Hamidu Karzaiovi. Za druhé světové války usmrtili spojenecké bombardéry statisíce civilistů v Drážďanech a v Tokiu, a to ne omylem, ale záměrně, bylo to součástí jejich taktiky. Německo samozřejmě vraždilo civilisty po milionech.

Humanitární pomoc pro civilisty vzrostla z 2 miliard dolarů r. 1990 na 6 miliard r. 2000 a prý (tvrdí dárci) na 18 miliard dolarů. r 2008.

Bude demokratičtější svět mírovější? Ne nutně. Je sice pravda, že demokracie velmi málokdy válčí mezi sebou, ale ukázalo se, že demokracie jsou a vždycky byly plně ochotné vést válku proti nedemokraciím. Thomas Paine a Immanuel Kant tvrdili, že války vyvolávají autokraté, kdežto obyčejní občané by žili v míru. Přitom však dnes se snaží autokratická vláda v Číně zkrotit lidovou nenávist vůči tradičním nepřátelům Číny, Japonsku a Americe.

Proč tedy nebojují demokracie samy mezi sebou? Nikdo to vlastně neví. Asi to ovlivňují tři faktory - demokracie, hospodářská provázanost a mezinárodní organizace.

Mírotvorné akce nyní nesou pozitivní výsledky, po reformě mírové strategie OSN r. 2005, která následovala po sérii neúspěchů.

V roce 2005 charakterizovali výzkumníci 14 válek na světě jako neřešitelných, jako konflikty, které budou pokračovat navždy. O šest let později však většina těch válek skončila.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6366

Diskuse

Obsah vydání | 19. 8. 2011