Arogantní úřednice

19. 8. 2011

čas čtení 4 minuty

Jsem podrážděná, labilní a arogantní úřednice. Ještě před pár měsíci se mnou potíže nebyly. K lidem jsem se chovala vstřícně a mile. Dokud se ke mně můj zaměstnavatel (asi MPSV-mám v tom teď "hokej") nezačal arogantně chovat. Nemám už před sebou žádnou vizi, cíl, ke kterému náš úřad směřuje (doteď jsme se snažili lidem pomáhat - teď je začneme šikanovat - nechceš zametat? Nezajímá mě, že jsi pracoval/la celý život, platil/la sis sociální pojištění a teď se ti poprvé, v 55 letech stalo, že jsi nezaměstnaný/ná, prostě si vem, pane inženýre/paní inženýrko/učiteli/učitelko koště a šup šup, jinak ti peníze žádné nedáme).

Zatím se jen propouští, snižují platy, systém se hroutí, lidé odcházejí, práce zůstává - ve stále větším chaosu (dříve byl v okrese jeden ředitel ÚP - teď jich je 5!), v přebujelé byrokracii (na jednom "cesťáku" 17 podpisů...). Nestíhám. Lidé čekají na odbavení čím dál déle, nadávají mi, že dříve fronty nebyly, tak proč teď. Přitom se snažíme, aby klient nic nepocítil, což je alibistický příkaz shora. V některých případech to jednoduše nelze.

Prý nás vyhodí 660 do konce roku, jenže tohle číslo už bylo naplněno a objevilo se jiné -- 1 100. Kdo? Kdy? Kde? Z ryze nekoncepčních, chaotických a za provozu konaných kroků, pardon škrtů, které jsou nesmyslné, konané patrně jen proto, aby měl pan premiér radost a ministr Drábek byl hodným chlapcem, nelze opravdu nic odhadovat. Patrně nesmí ani naznačovat, protože nikdo netuší, co bude.... Bojím se ozvat, že přijdu o místo a tak si schladím žáhu na klientovi... je mi líto, odnese to.

A ještě dlouho se nepřestane klient divit. Arogantní úřednici totiž nahradí ziskuchtivý podnikatel, který si bude s uchazečem pinkat od zaměstnavatele k zaměstnavateli tak, aby profitoval, a inkasuje tak od státu nejméně šestkrát tolik, co stojí úřednice. I když... ani my nejsme zrovna levní - už třikrát nám během pár měsíců sice snížili platy, ale vzápětí nám naše stoly vyzdobili novými telefonními přístroji v hodnotě cca 2 500 korun. Ty necelé tři roky staré, plně funkční, za stejnou cenu, máme asi hodit do koše. Prý jsou hrazené z evropských fondů -- a neodvádíme snad část našich daní i do těchto struktur? A to máme tušení, že od ledna 2012 už možná nebudeme existovat - panečku, že ale umíme šetřit!

Téměř denně se ptám jako slabomyslná, kdo má za co odpovědnost, kdo mi může podepsat to, či ono, kdo má jaké kompetence. Velmi zřídka dostávám jasnou odpověď. Vše je nejasné, komplikované, na což doplácí opět klient, který čeká a čeká a mnohdy se načeká, neboť nové uspořádání vyžaduje schválení či podpis někoho z Krajské pobočky v Ústí nad Labem.

Někdo je zaměstnancem litoměřického úřadu, někdo ústeckého, ale stále jsme ve stejných kancelářích. Jen šéfové se nám neustále mění, někteří byli ve funkci i několik dní, aby se pak stali jen obyčejnými pěšáky. Vzniká napětí mezi námi - je lepší zůstat tady nebo být "pod Krajem"? Nemáme tušení, kdo z nás půjde dřív...

   Prima atmosféra - mám si hledat práci, nemám si hledat práci? Podle mého naprosto nefér jednání od zaměstnavatele, který jiné zaměstnavatele poučuje, jak se ke svým zaměstnancům chovat, a to minimálně dle kodexu etiky - pěkně děkuju za tyhle "jistoty", ze kterých už tolik let poctivě odvádím daně.  

Že prý se ušetří 180 milionů. A jak, když jen jedna z veřejných zakázek na MPSV je uzavřena na zhruba 300 milionů?

No hlavně, že nám klesá nezaměstnanost, že se můžeme vytahovat, jak dobře to děláme. Lidem už totiž nestojí za to, aby stáli frontu na tu almužnu, kterou jim dáme, a tak i pod tlakem změn v důchodové reformě hromadně odcházejí do předčasného důchodu nebo pracují u podnikatelů načerno, protože kontrolní systém stejně selhává, těch pár kontrolorů, kteří po propouštění zůstali, to jednoznačně nemůže stíhat...

  Že jsem podrážděná, labilní a arogantní? Tohle jediné mi v této situaci dává smysl, je mi líto.

Lenka Špittová

0
Vytisknout
17793

Diskuse

Obsah vydání | 22. 8. 2011