REDAKČNÍ KOMENTÁŘ:

Co si dnes přečtete v Britských listech

25. 8. 2021

čas čtení 1 minuta

Milan Kohout v rozhovoru s Janem Čulíkem vysvětluje, že Joe Biden rozhodnutím o okamžitém stažení z Afghánistánu znesvětil americké vojenské oběti. Dokonce to vypadá na alianci USA a Talibánu proti Afgháncům, kteří potřebují pomoci. Paradoxy ovšem nejsou cizí ani našemu zeměpisnému prostoru, kde Maďarsko právě otevírá otázku odchodu z EU, bez níž by ovšem ztratilo na významu nejen pro Západní Evropu, ale i pro Rusko a Čínu, upozorňuje Karel Dolejší. V Británii navzdory vysoké proočkovanosti na nové mutace viru umírá až 100 osob denně.

Rozhovor Britských listů 418. Biden odchodem z Afghánistánu znesvětil americké vojenské oběti

24. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Náhlým stažením amerických vojáků z Afghánistánu zradil prezident Joe Biden tamější obyvatelstvo, které vystavil teroru extremistů z Talibánu, konec konců stejně jako svět. Možná je Biden senilní, ale cožpak jsou senilní i vysocí činitelé amerického ministerstva zahraničí a obrany, že došlo k tak neuvěřitelné nekompetentnosti? Jan Čulík hovoří s umělcem a performerem Milanem Kohoutem, žijícím v americkém Bostonu, o tom, jak se k této katastrofě staví americká společnost a proč. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 24. srpna 2021.

Podivná aliance USA a Talibánu: Západ se vykašle na desetitisíce Afghánců, jejichž život je ohrožen

25. 8. 2021

čas čtení 2 minuty

Odpovědnost Ameriky za ty v Afghánistánu, kdo by se octli v nebezpečí, kdyby Amerika odešla? Joe Biden: "Fuck that! (Hovno!), o to se starat nemusíme. Udělali jsme to ve Vietnamu a Nixonovi a Kissingerovi to prošlo."   

Britská evakuace osob z Kábulu má skončit "během 24-36 hodin", což potenciálně znamená, že nebude možno evakuovat desetitisíce Afghánců, kteří spolupracovali se západními armádami a institucemi a jsou nyní ohroženi smrtí. Stále sebevědomější Talibán nyní zakázal Afgháncům cestovat na kábulské letiště.

Americký prezident Joe Biden odmítl na virtuálním jednání skupiny G7 prosby Británie, aby byl humanitární letecký most prodloužen za datum 31. srpna. Úterní britské Channel 4 News to v úvodu nazvaly "podivnou aliancí mezi Bidenem a Talibánem".

16447

V Británii nyní umírá 100 lidí denně na covid. Jak jsou ta úmrtí rozložena věkově?

25. 8. 2021

čas čtení 2 minuty

- Ve srovnání s dobou, kdy nebyly vakcíny k dispozici, umírá nyní jen asi 7 procent lidí

- Stále umírá více mužů než žen

- Protože jsou starší generace proočkovány, umírá dnes daleko více mladých lidí než v předchozích vlnách

- I kdyby byla celá populace očkována, stále bude určité množství lidí na covid umírat. To neznamená, že vakcíny nejsou dramaticky účinné pro zabránění těžkého průběhu covidu a úmrtí na covid

16447

Britští výzkumníci zaznamenali pokles imunity u plně očkovaných osob

25. 8. 2021

čas čtení 3 minuty

 

Nejpostiženějšími oblastmi nákazou jsou Praha (27, 56  nákaz na 100 000 obyvatel), Praha-východ (26,46, Praha-západ (27,58), České Budějovice (25,43), Semily (23,03), Jablonec nad Nisou (21,06)). V úterý 24.8. zaznamenalo ministerstvo zdravotnictví ČR 250 denních nákaz, od včerejška je to nárůst o 44 osob.  V ČR do 24.8. zemřelo 30 387 lidí, od včerejška je to nárůst o dva mrtvé. V nemocnicích je 64 osob, od včerejška je to nárůst o 6 hospitalizovaných.  Počet registrovaných nakažených v ČR  dosáhl počtu 1 678 083 osob. MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.

První dávkou bylo v ČR očkováno 5 707 235 osob, i druhou dávkou  5 406 973 osob.

- Ochrana, kterou poskytuje očkování dvěma dávkami vakcín Pfizer/BioNTech a Oxford/AstraZeneca začíná po půl roce klesat. Vakcína firmy Pfizer je z 88 procent účinná pro zabránění covidu měsíc po druhé dávce. Po pěti až šesti měsících její účinnost klesla na 74 procent. Vakcína AstraZeneca poskytuje jeden měsíc po druhé dávce  77 procentní ochranu proti infekci. Po čtyřech až pěti měsících ochrana klesla na 67 procent. Tato analýza zkoumala 1,2 milion testů a účastníků. Analýza v reálném světě by zaznamenala menší ochranu než klinické testy, a vakcíny nebyly testovány na nyní dominantní variantu delta. Profesor Tim Spector, hlavní výzkumník této studie, konstatoval: "Podle moho názoru by mohlo při nejhorším pravděpodobném scénáři dojít k tomu, že u starých lidí a u zdravotníků poklesne letos v zimě ochrana pod 50 procent. To může znamenat zvýšení počet hospitalizací a úmrtí."

- Nové denní nákazy v Izraeli se přibližují rekordním počtům, navzdory tamější úspěšné očkovací kampani. Varianta delta se šíří i mezi očkovanými osobami.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 417. Dvacet čtverečních km u Břeclavi, kde hrozí smrt

20. 8. 2021

čas čtení 1 minuta


 
"Pokud tam někdo bude stát jednou nohou ve vodě a jednou nohou na břehu, tak ho to zabije. Pokud bude někdo pracovat v tom skleniku, tak ho to zabije taky. Pokud to bude stožár blízko toho skleníku, tak ho to zabije. Já v tom dělám dvacet let a mně chodí ty mrtvoly, výbuchy a požáry na stůl pořád."

Mezinárodní odborník na vysokonapěťovou energetiku ing. Oldřich Maděra varuje v tomto Rozhovoru Britských listů, že náhradní vysokonapěťové elektrické vedení, postavené nedaleko Břeclavi po nedávné spoušti způsobené tornádem, neodpovídá českým technickým normám a na prostoru dvaceti čtverečních kilometrů jihozápadně od Břeclavi ohrožuje lidi smrtí. Je to velmi závažná věc. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 20. srpna 2021.

K tomu:

Rozhovor Britských listů 416. Proč tolik lidí v ČR věří v politické spasitele?

17. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Pomalu se blíží podzimní volby. Jaká je dnes v ČR politická situace a kdo vyhraje? O tom hovoří s politologem Jiřím Pehem Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 17. srpna 2021.


Tisková zpráva:

Europoslankyně Gregorová: Klíčová teď bude humanitární pomoc v Afghánistánu

25. 8. 2021

čas čtení 1 minuta

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová souhlasí se zvýšením částky Evropské unie vyčleněné na humanitární pomoc v Afghánistánu. Ta by měla být tak vyšší než současných v přepočtu 1,5 miliardy korun. Podle europoslankyně je humanitární pomoc důležitá a nutná je také pomoc všem našim spolupracovníkům, stejně jako spolupracovníkům Evropské unie. Právě těm totiž jinak hrozí smrt.

Tisková zpráva:

Sportovní kroužky jsou pro děti ideální, neměly by ale vytlačit přirozený pohyb

25. 8. 2021

čas čtení 5 minut

Více než pětina školáků na druhém stupni základních škol má nadváhu nebo trpí obezitou. Z jejich života se vytratil pohyb. Pravidelný sport mají podle studií dvě třetiny českých teenagerů. Problémem jsou ale aktivity mimo organizované kroužky. Obyčejnou chůzi, běh nebo lezení po stromech většina dnešních dětí příliš nezná.

TISKOVÁ ZPRÁVA EXTINCTION REBELLION: Amazonie umírá

Klimatičtí aktivisté uspořádali happening na podporu Amazonie

24. 8. 2021

čas čtení 4 minuty


l  Hnutí Extinction Rebellion ČR – Rebelie proti vyhynutí - uspořádalo 23. srpna v Praze na Václavském náměstí happening na podporu Amazonie a jejích původních obyvatel

l  Občanští aktivisté symbolicky zemřeli v tratolišti umělé krve, kterou po sobě následně uklidili

l  Akce byla součástí mezinárodní kampaně All 4 The Amazon, snažící se upozornit na zásahy těžařské lobby do Amazonského pralesa

Rozhovor Britských listů 415. Jak je Česko zaseklé v osmdesátkách

13. 8. 2021

čas čtení 1 minuta


Po revoluci r. 1989 převzala v Československu moc skupina třicátníků, které formovala zkušenost husákovského socialismu z osmdesátých let. Tito lidé dodneška, dnes jsou to šedesátníci, určují politický a ekonomický směr dnešní České republiky. Politika a ekonomika jsou v ČR provázány, respektive politikové dělají, co chtějí oligarchové. Je to dobře nebo špatně? O tom mluví dnešním Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Albínem Syberou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 13. srpna 2021.



Vládnout si sami za okupace

24. 8. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

30750
Včera poslanec Koten (SPD) v pořadu Pro a proti na ČRo Plus pořádně míchal pojmy jako „okupace“ a „vládnout si sami“. Afghánci si pod Tálibánem vládnou sami, protože nejsou okupováni. A když je někdo okupován, tak si nemůže vládnout sám.

Myslíte, že když Američani okupovali Bavorsko nebo Japonsko v roce 1945, že tím snížili možnosti Bavorů nebo Japonců „vládnout si sami“? To se to „vládlo sami“ za Hitlera nebo válečného režimu v Japonsku! Ono se totiž může stát, že okupant přináší své hodnoty. Tak nacisté přinesli své hodnoty v roce 1938-39, tak Sověti přinesli své hodnoty v roce 1945 i 1968 – a tak také Američané přinesli své hodnoty do západního Německa v roce 1945.

16447

Průběžné zpravodajství:

Ve Spojených státech je hospitalizováno s covidem stále větší množství dětí

24. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

Nejpostiženějšími oblastmi nákazou jsou České Budějovice (32,04 nákaz na 100 000 obyvatel), Praha (25,66), Praha-východ (28,05), Praha-západ (25,61), Semily (24,39), Cheb (20,78). V pondělí  23.8. zaznamenalo ministerstvo zdravotnictví ČR 206 denních nákaz.  V ČR do 23.8. zemřelo 30 385 lidí.. V nemocnicích je 58 osob.  Počet registrovaných nakažených v ČR  dosáhl počtu 1 677 829 osob. MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.

První dávkou bylo v ČR očkováno 5 699 264 osob, i druhou dávkou  5 375 674 osob.

- Izrael zaznamenal pokles infekcí, poté, co od konce července začal napotřetí očkovat své občany. Očkování začalo s lidmi staršími 60 let, nyní rozšířil přístup k třetím vakcínám i pro lidi mladší 40 let.

- Více děti je nyní hospitalizováno s covidem na jihu a na středozápadě Spojených států, jak se vysoce nakažlivá varianta delta šíří mezi neočkovanými lidmi. Jedna nemocnice v New Orleansu má za poslední tři týdny na lůžkách až 20 dětí s covidem. V roce 2020 tam počet hospitalizovaných dětí s covidem nikdy nepřekročil sedm. I když děti málokdy mívají vážný covid anebo na virus umírají, z nedávných dat vyplývá, že pediatrické hospitalizace na koronavirus v USA jsou nyní na nejvyšší míře od začátku pandemie.

- Obvodní lékaři a zdravotnici v Anglii informují o vlně fyzického a verbálního násilí od pacientů. Někteří lékaři sdělili novinářům, že se obávají jít do práce a někteří zdravotníci opustili svá zaměstnání v důsledku každodenních nadávek od veřejnosti. Jiní zdravotníci dostávají výhrůžky, že bude v ordinaci umístěna bomba a jedno londýnské zdravotnické středisko dostalo vlnu nenávistných mailů za to, že zahájilo očkování. British Medical Association informuje, že více než třetina lékařů je v poslední době obětí verbálních útoků. Důvodem jsou odklady v léčbě a změny ve fungování zdravotnictví v důsledku pandemie.

 - Vědci zjistili, že na šíření koronaviru má vliv mír ultrafialového záření v ovzduší a schopnost vzduchu vyschnout. Letní ostré slunce a rychlé vysychání vzduchu je korelováno s poklesem covidu 19 ve všech zemích, když je zamračeno a vlhko, napomáhá to šíření viru. ZDE 

- V Londýně pronikli antivaxxeři krátce do ústředí zpravodajství komerční televize ITV News a Channel 4. Přestože je Británie velkou měrou proočkována, aktivisté proti očkování jsou vážnými problémy pro sdělovací prostředky, které se tu a tam snaží blokovat.

Rozhovor Britských listů 414. Jak se změnila revoluce z roku 1989 tak, aby to vyhovovalo politice

10. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Historička Muriel Blaive byla svědkem toho, jak v roce 1990 hovořila Monika Pajerová, že během listopadové revoluce r. 1989 byla v ní jen velmi podružnou osobou, prostě jen překladatelkou. Minuly roky a v nynější interpretaci je Monika Pajerová ústřední hrdinkou listopadové revoluce. Jak se to děje a co je příčinou těchto změn interpretace historických událostí? O tom hovoří v dnešním Rozhovoru Britských listů s Muriel Blaive Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 10. srpna 2021.

17639

Tajné výstavy

24. 8. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 6 minut

 

Málokdo ví, že od roku 1984 probíhaly v Československu také neoficiální přehlídky mladého umění pod názvem Konfrontace. Jednalo se o takzvané tajné výstavy, na nichž svá díla, která byla jakousi konfrontací potlačovaného umění proti tehdejšímu panujícímu režimu prezentovali mladí umělci. Jedním z nich byl i nejuznávanější český malíř Tomáš Císařovský.

Pane Císařovský, z té doby pochází i vaše obrazy Terče. Proč právě terče – bylo to ve smyslu toho, že každý člověk/jedinec je jakýmsi terčem dopadu špatně nastaveného politického systému a dění?

Každý dobrý obraz, i ten zdánlivě nejčitelnější, by měl mít několik vrstev významu. To jsem se vždy snažil sledovat. Takže pokud si dobře pamatuji, obrazy z té doby obsahovaly reflexi tehdejšího společenského marasmu, jak si správně všímáte, ale také třeba i touhu po přirozených vztazích a čisté přírodě.

Jak se na Slovensku zbavili Mečiara?

24. 8. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 2 minuty

Situace byla v lecčems podobná. Mečiar si dokonale získal srdce především starších občanů a občanek země. Snímky tzv. "babek demokratek", paní v šátcích, které chodily na každý jeho meeting a k hrudi tiskly jeho fotografii jsou s námi stále; v rozhovorech říkaly "Náš Vladko, keby som mala takého syna ako je on...". Situace se jevila dosti beznadějně.

17248

Babiš směřuje opět k triumfu ve volbách do Sněmovny

23. 8. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

30750
Jsem rád, že se zase po prázdninové pauze rozjely Otázky V. Moravce. Výsledky nového průzkumu preferencí politických uskupení jsem ale nečekal. Prázdninová čísla totiž mohou být zavádějící. Ale vezměme je vážně. Hnutí Ano po odeznění epidemie míří opět ke 30% - dnes to je 27,5%. Měřeno ziskem obou opozičních koalic (obě 21%) je to jasné vítězství.

16447

Střípky z covidů - Část 5

23. 8. 2021 / Petr Haraším

čas čtení 12 minut

Česko, volby blízko

Mám takové tušení, že se opět po roce dočkáme skvostného breptu o těch, co měli přijít a nepřišli v čase pravém. Upouštíme páru všem nařízením, očkování hasne na úbytě, principál točí zmrzlinu s příchutí kříí. – žo. – voů, a Vojtěch je prostě Vojtěch. Vedou se učené spory o protilátkách, které ovšem rozumnou mez snad ani samy neznají. Rozhodnutí bude zbude na premiérovi, co vědce rozsoudí. Má na to, jak ukázal loni v létě. Stejně tak rozhodne, zdali nebo nezdali bude třetí posilující dávka a pro koho. Koukám, že vláda moudrých už o protilátkách rozhodla. Negativně. Spolek skeptiků rozdal ocenění za covidové perly. Některé vědce a učence nám svět může závidět. Takový rektor Zima nebo pan Beran mají na svém kontě už nejeden covidový zářez až covidovou pecku. Pochopitelně úrovně světové.

Rozhovor Britských listů 413. V ČR jsou konspirační teorie normalizovány jako přijatelné

6. 8. 2021

čas čtení 1 minuta



Nadační fond nezávislé žurnalistiky vydal zprávu o studii digitálního zpravodajství v roce 2020, ze kterého vyplývá, jaký dopad mají dezinformace o covidu, o protikoronavirových opatřeních a o očkování na českou veřejnost. Bohumil Kartous o tom hovoří s Josefem Šlerkou donedávna ředitelem tohoto Nadačního fondu. "Máme v ČR asi 15 procent lidí, kteří věří těm opravdu takovým echt konspiračním teoriím, říká Josef Šlerka." Co to znamená pro politiku v České republice? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 6. srpna 2021.




16478

Je odpovídající reklamací za newyorské „11. září 2001“ nynější stažení US vojsk z Afghánistánu (až zatím na Kábul)?

23. 8. 2021 / Miloš Dokulil

čas čtení 9 minut

Zvláště když tu již byla nefunkční „saigonská rouška“ z dubna 1975?

(Asi je nutné pořád se s něčím vracet do minulosti, už pro tu jinak snad problematicky poučnou – ale nepoučenou! – současnost; i když by byl příští čas čitelnější… Ještě že jsem pár dní s tím dalším příspěvkem počkal? I když nebylo možné již několik týdnů nevidět z minulosti do nynějších nemálo zapšklých zítřků dotahovanou omšelou kulisu z Vietnamu! Právě 30. dubna 1975 došlo ke komunistickému triumfu nad vojenskými silami USA dobytím Saigonu. Americká vytčená osvoboditelská mise po nemalé řadě obětí a řadě let vojenských střetů s diktaturou nakonec tehdy neuspěla. Mezi poraženými zavládl zmatek: Lze ještě uniknout zkáze?)

Cenou lidové auto

23. 8. 2021 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 5 minut

Motám se kolem toho tématu už dlouho a tu a tam mi to někdo, dokonce i blízký, omlátí o čumák s tím, že je to holý nesmysl! Že jsou tu přece striktní emisní nařízení EU, drahé a čím dál dražší materiály, relativně drahá práce, německá cenotvorba atp. Jenomže ono je to o úhlu pohledu. Buď vyrábím auta a jako úlitbu těm chudším zákazníkům z těch bohatých vyrobím, aby se neřeklo i nějaký mírně levnější základní model (odborně „entry-model“, viz třeba Fabia ve Škodovce), nebo se mimo jiné zaměřím i na vývoj co nejlevnějšího „ještě-auta“ pro skutečně chudé. Já se snažím dlouhodobě zdvíhat druhou variantu. Zdá se ale, že je to některým lidem nevysvětlitelné.


Britský poslanec o Afghánistánu: Udělali jsme celou řadu školáckých chyb

23. 8. 2021

čas čtení 6 minut

Moderátorka: Hovořila jsem s britským konzervativním poslancem Tobiasem Ellwoodem. Je to předseda britského parlamentního výboru pro obranu a také bývalý armádní důstojník. Zeptala jsem se ho, co se mělo při stahování západních vojsk udělat jinak.

Tobias Ellwood: Vůbec se s námi předem nejednalo. Spojené státy se rozhodly stáhnout svou armádu nejprve z letiště v Bagramu, to byla první chyba, pak se rozhodli evakuovat civilisty až po odchodu armády. Bylo by bývalo lepší to udělat obráceně. A pak existuje širší otázka, proč odtamtud vůbec odcházíme. A já si myslím, že pro mnoho britských poslanců, když uvažuji o parlamentní debatě minulý týden, myslím, že to je pro Západ ostudná situace. Uvědomujeme si, že jsme nyní oslabená síla. Zdá se, že jsme méně schopni postavit se rychle se měnícímu světu kolem nás.



Moderátorka: Jak dlouho by bývala ale americká a britská vojska podle vás tam měla zůstat? Byla tam téměř dvacet let!

Tony Blair o Afghánistánu: Americkou politiku nelze dělat na základě imbecilního sloganu

23. 8. 2021

čas čtení 6 minut

Tony Blair označil americké rozhodnutí za poslušnost "imbecilnímu" americkému sloganu

"Rozhodnutí realizovat nějakou politiku nemůže být založeno na sloganu"

Moderátor: Tony Blair učinil rozhodnutí, aby se britská armáda r. 2001 přidala k americkému úsilí svrhnout Talibán v Afghánistánu. V neděli Tony Blair označil stažení amerických vojsk a opuštění Afghánistánu jako "tragické, nebezpečné, zbytečné a ne v zájmu Afghánistánu ani Británie. Tony Blair označil americké rozhodnutí za poslušnost "imbecilnímu americkému sloganu" o tom, že je nutno "ukončit nekonečné války". To je heslo, které používá nynější americký prezident Joe Biden. Po dvaceti letech, desetitisících mrtvých a bilionech vydaných dolarů, Tony Blair dostal v neděli otázku, zda kdy lituje, že se rozhodl vyslat vojska do Afghánistánu.

17542

"Globální Británie" Borise Johnsona odhalena jako bezmocná země bez přátel

23. 8. 2021

čas čtení 8 minut

Už si Británie nemůže nalhávat, že má "mimořádně blízké přátelství" se Spojenými státy - a mosty do Evropy jsme spálili, píše Andrew Rawnsley

Čína a Rusko budou povzbuzeny ve svém přesvědčení, že Západ nemá odvahu ani rozhodnost úspěšně hájit liberální hodnoty anebo se vydat na pomoc lidem v ohrožení

Když šlo o schopnost Borise Johnsona přesvědčit Joea Bidena, aby neodcházel z Afghánistánu, byla chabější než schopnost prezidentova psa. O stažení zbytku vojsk NATO z Afghánistánu rozhodl náhle a jednostranně Washington. Britští ministři soukromě přiznávají nejen, že byli zaskočeni nepředpokládaným náhlým vítězstvím Talibánu, ale dostali se do situace, kdy prostě jen museli hádat, co asi Washginton udělá teď. Nikdo se s nimi nebavil,

17432

Měli bychom najít odvahu přiznat, že se bojíme

23. 8. 2021

čas čtení 5 minut

Když moc vzkvétá z utajovaného strachu, statečnost znamená přiznat „bojím se“
 

Přiznat, že se bojím, je podvratným činem v kulturách, které vyžadují nadšenou kolaboraci s režimem

O Havlově zelináři po více než čtyřiceti letech
 

Většina z nás není odvážná. V ulicích Kábulu bychom neprotestovali, před  ozbrojenými a triumfálními náboženskými reakcionáři, kteří by na nás mířili svými zbraněmi.  Sotva říkám něco objevného, když tvrdím, že nás strach nutí sklopit hlavu a přizpůsobit se, píše Nick Cohen.  Ale to, jak konformujeme, je velmi důležité. Utlačitelské režimy, organizace a politické kultury trvají na tom, abychom předstírali, že je nadšeně podporujeme. Někdy je nejodvážnějším způsobem jak s nimi bojovat jednoduše přiznat, že se bojíme.

Talibán umí vybírat daně, neumí řídit stát ani stimulovat ekonomiku. Neumí stavět nemocnice

23. 8. 2021

čas čtení 6 minut

Moderátor rozhlasu BBC: Zoufalé scény, jichž jsme svědky na letišti v Kábulu, jsou všechno důsledkem strachu. Strachu, co by  mohla znamenat vláda Talibánu pro ženy, pro ty osoby, které přímo pomáhaly západním úřadům, pro všechny ty občany, kteří přijali svobody, které západní státy pomáhaly do Afghánistánu zavést. Takže jaký stát Talibán vytvoří? Organizovat povstání není totéž jako řídit zemi. Jak bude vláda strukturována, jak bude financována? Mnoho bojovníků Talibánu se ani ještě nenarodilo, když byl tento režim v roce 2001 svržen. Takže jak bude vypadat jeho nová inkarnace?  Vanda Felbab-Brown je expertka na Afghánistán v Brookings Institutu ve Washingtonu, D.C.:

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 Kč,  výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Katolická církev | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Wikileaks | Očkování a racionalita | Americký dokumentarista Michael Moore | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Norsko | Turecko | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Globalizace | Sociální poměry | Korupce | Identita | Rasismus | Vietnam | Libye | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Psychiatrie | Psychologie | Oligarchie | PPF | Životní prostředí | Teroristická hrozba a politické hry | Ústava | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Afrika | Chudoba | Bělorusko | Dánsko | Bezdomovectví | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Japonsko | Ekologie | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Itálie | Sociální vědy aplikované do života | Doprava | Čína | Austrálie | Nový Zéland | Severní Korea | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Demokratický proces se zasekl | Rozhovory Britských listů | Polsko | Drogy | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Francie | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Německo dnes | Školství | Řádění exekutorů v České republice | Genderová nerovnost ve společnosti | Brazílie | Ekonomika | Velká Británie - politika a společnost | Imigrace do Evropy | Sýrie | Jemen | Brexit - vše | Saúdská Arábie | Sdělovací prostředky | Babiš | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Španělsko | Extremismus | Rusko za Vladimíra Putina | Lidská práva | Maďarsko | Ukrajina | Budoucnost NATO a OSN | Spam a šíření dezinformací na internetu | Joe Biden | Donald Trump | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Írán | Evropská unie | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Lidské zdraví | Privatizace po česku | Léková politika, zdravotnictví | Občanská společnost | USA | Česká literatura | Česká politická scéna | Koronavirus | Globální oteplování | Energetické úspory | Srbsko | Česká republika
20716