Zdánlivý paradox: Potřeba znovuvyzbrojení kvůli kontrole zbrojení v Evropě

17. 12. 2018

čas čtení 1 minuta
Chátrání smluv o kontrole zbrojení v Evropě se stává stále zjevnějším. Současné s tím Rusko i nadále jedná jako revizionistická mocnost. Nepředvídatelnost Ruska a jeho nedostatek transparence jsou součástmi jeho konkurenční výhody, napsal Gustav Gressel. Takže se jí nevzdá návratem ke smlouvám o kontrole zbrojení z konce studené války, nebo jednáním o nových.


Kontrola zbrojení je integrovanou součástí ruské vojenské strategie: Prosazovat vlastní vojenské postavení, zatímco oslabí postavení svých nepřátel. Ve výsledku je otevřeno dohodám o kontrole zbrojení, které upevní jeho vojenskou nadřazenost ve Východní Evropě a zabrání zvětšování technologického zaostávání Ruska za Západem. Tato logika však vytváří pro Západ i příležitost.

Pokud se Evropa zapojí do znovuvyzbrojování, navýší bojovou připravenost svých armád a kapacitu provádět rozsáhlé, udržitelné nasazení ve Východní Evropě, upře Rusku jeho relativní vojenskou nadřazenost. Moskva pak bude ochotna jednat o kontrole zbrojení.

Evropané se nicméně teprve musejí shodnout na společném přístupu k tomu, čeho chtějí dosáhnout tváří v tvář Rusku. V opačném případě budou rozděleni a veřejná podpora pro znovuvyzbrojení bude pokulhávat.

Podrobnosti v angličtině: ZDE (pdf)

0
Vytisknout
8333

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2018