Demonstrace samy o sobě nemohou svědčit o žádném úpadku Západu

20. 12. 2018 / Boris Cvek

Přečetl jsem si pod svým článkem o hidžábech a exekucích argumentaci pana Urbana, že Francouzi se přece mají lépe než my, tak proč protestují. Tedy se asi tak dobře nemají. Tedy Západ prý už není, co býval. A častěji jsem v poslední době narazil na Facebooku na představu, že to, co se děje ve Francii ohledně žlutých vest, že to svědčí o tom, že se tam lidem žije špatně. Dokonce hůře než u nás. Jenže demonstrace patří k Francii už desítky let a souvisí s tím, že politici tam musejí dbát na zpětnou vazbu od běžných lidí.

To, že se někde nedemonstruje, to neznamená, že se tam žije dobře. Je to stejné jako s odbory: jak by to dopadlo s naší civilizací, kdyby náš kapitalismus nikdy nepoznal, co je to stávka? Stávka nebo protest přece není nutně projevem toho, že by ta společnost na tom byla špatně, ale ve svobodných, bohatých společnostech to může být korektiv. Neříkám, že to je tak vždycky, že každá stávka nebo každý protest jsou zárukou svobody a prosperity, to vůbec ne. A rozhodně nechci hodnotit protesty žlutých vest. Kdo ví, jak se na ně budeme dívat z odstupu 50 let, jaký máme dnes nad událostmi z Paříže roku 1968. Nezdá se však, že by rok 1968 znamenal nějaký pád Francie do bídy a rozkladu. Francie na tom byla mnohem lépe než Československo, kde by podobné protivládní demonstrace byly nemyslitelné. Žilo se snad za Husáka dobře, protože se nedemonstrovalo?

Kromě toho představa, že lidé s vysokými platy na Západě ve srovnání s námi mají na to či ono, takže by jim neměla vadit rostoucí cena např. pohonných hmot, je podobný argument, jaký jsem slýchal často jako dítě: jakou radost by z toho měly děti v Africe, kdyby mohly jíst tohle, co je Tobě odporné! Lidé mají ve Francii i u nás určitý standard a na ten jsou zvyklí. Bolí pohyb od toho standardu dolů. Francouzi žijí ve Francii, ne v ČR, na Ukrajině nebo v Ghaně, chtějí svůj standard.

 

1
Vytisknout
2900

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2018