O tom, jak se STAN chtěli spojovat

16. 2. 2018 / Boris Cvek

Starostové a nezávislí (STAN) si prý uvědomili nebezpečí vlády ANO s komunisty nebo Okamurovou SPD, a tak se chtějí vložit do jednání o vládě. Dávají k dispozici svých vskutku neodolatelných 6 poslanců. A kladou si podmínku, kterou ANO nepřijme: trestně stíhaný člověk nesmí být ve vládě. To je ovšem krásná podmínka, jen je škoda, že STAN spolu s ostatními „demokratickými“ stranami neporazili ANO ve volbách. Pak by to všechno dávalo smysl.


STAN se ovšem chce spojovat, byť nyní po volbách. Po spojování volá dávno už Miroslav Kalousek. Proč se STAN před volbami odpojili od svého tradičního spojence TOP09? A s kým se vlastně chtějí nyní spojit? Kdo ustoupí do pozadí a kdo bude lídrem nového spojení? Kdykoli někdo vyhlašuje, že on se chce spojit, ti ostatní jsou z toho rozpačití, neboť je jasné, že se po nich chce, aby hráli druhé housle. Předseda lidovců Bělobrádek dnes v Radiožurnálu také nevypadal moc nadšeně a jen konstatoval, že to, k čemu se nyní pohnuli STAN, oni, tedy lidovci, chtějí už dávno. Únava ze spojovacích manévrů je více než patrná.

Je zajímavé, že téměř nikdo z tradičních stran nevěnuje pozornost tomu, že jim hrozí předčasné volby a v nich skutečný masakr. Na druhou stranu: vědí, že mají prakticky nulový manévrovací prostor. Vezměme si ČSSD. Ta se jeví opita těsným vítězstvím prezidenta Zemana v prezidentských volbách, ačkoli její vlastní voliči se rozdělili v druhém kole téměř přesně na dvě poloviny. Přerod v zemanovce a pád pod 2% musí být skutečně neodolatelným pokušením.

Problém je v tom, že neexistuje asi žádná o moc lepší alternativa. Jestli víkendový sjezd této strany nepřinese rozkol na jednotlivé klientelistické okruhy, bude to veliký úspěch. Ale na úspěch ve volbách to těžko bude stačit. O TOP09, lidovcích a STAN nemluvě. Po případných předčasných volbách by tak z tradičních stran mohla zůstat jen ODS a to v roli jakéhosi reliktu, který nikdo nebude brát vážně. Růst byl mohli naopak piráti. 

0
Vytisknout
4937

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2018