Jak je to ve skutečnosti s dezinformacemi z Akademie věd ČR?

20. 2. 2018 / Vladimír Wagner


Každý, kdo přečte příspěvek Jana Foffa a jen trochu se zajímá o energetiku a možnosti dosažení jejího nízkoemisní varianty, si určitě udělá obrázek o pravdivosti jeho informací sám. Ovšem pan Foff se dopustil řady nepravdivých tvrzení o semináři, který na Akademii věd ČR proběhl, proto považují za nutné je alespoň krátce komentovat.

Nízkoemisními zdroji nejsou pouze OZE, ale také zdroje jaderné. Nejlepší cestou k nízkým emisím je tak kombinace OZE a jádra. To je důvodem, proč jsou v Evropě špičkami v nízkých emisích Francie a Švédsko. Je to důvod, proč je Německo jedním z největších evropských producentů oxidu uhličitého na obyvatele jak v elektroenergetice tak obecně. Francie produkuje násobně méně emisí na jednotku vyprodukované elektřiny a dvojnásobně méně celkově na obyvatele, než je tomu u Německa. Zatímco Francie už téměř nevyužívá uhlí, Německu pomocí uhlí produkuje 40 % elektřiny. Zatímco u nás máme limity a už dlouhá léta se u nás obydlí kvůli těžbě nebourala, v Německu se bourají pořád. Velice pěkně je možné situaci s evropskými emisemi CO2 vidět v reálném čase na těchto stránkách. Takže, i když bude mít Česko jen omezený podíl OZE, což je dáno jeho geografickými možnostmi, může velice efektivně a relativně rychle přejít k nízkým emisím. Právě srovnání Francie a Německa ukazuje, že nejvíce rychlé cestě k nízkým emisím uškodili fanatičtí bojovníci proti jádru.



Srovnání emisí CO2 na obyvatele a rok. Je vidět, že emise ve Francii jsou násobně nižší než v Německu a USA. Zatímco emise ve Francii stále klesají, v Německu stagnují.


A nyní ke konkrétním komentářům pana Foffa. Pokusím se jen stručně okomentovat jeho sedm bodů:


1. Naše klimatické podmínky neumožní v dohledné době rozvoj OZE (obnovitelných zdrojů energií)

Na semináři nezaznělo, že by naše klimatické podmínky neumožňovaly rozvoj OZE. Naopak, zejména v referátech H. Berana a B. Moldana zazněla kritická slova o jejich pomalém nárůstu a byly naznačeny možnosti, jak je lépe integrovat do naší energetické soustavy a nahradit tak export energie (z poloviny fosilní). Bylo však řečeno, že možnosti u nás bez vyřešení možností dlouhodobého a efektivního ukládání energie jsou omezené a smysl mají hlavně v decentralizované podobě. Místa pro přehrady a vodní zdroje jsou už většinou využitá nebo jsou problematická z ekologického hlediska. V případě biomasy je třeba vzít v úvahu konkurenci výroby potravin a ekologická hlediska. U větrné energetiky nemáme podmínky větrného pobřeží moře a naše větrné oblasti jsou často v ekologicky cenných územích. I v Německu jsou větrné turbíny na severu a Bavorsko má z větru jen pár procent své produkce elektřiny. Ve fotovoltaice Německo produkuje pouze 7 % své produkce elektřiny a to má již o letním poledni v neděli výkon téměř odpovídající potřebám. Kdo si chce přečíst podrobné zdůvodnění, proč jsou u nás možnosti větru a fotovoltaiky omezené s odkazy na příslušné zdroje dat a rozbor světového i našeho rozvoje, může se podívat zde, zde a zde.


2. Není u nás možné úspěšně budovat větrné elektrárny, protože nemáme moře

Částečná odpověď už byla v předchozím textu. Nebylo řečeno, že by se u nás nedaly úspěšně budovat větrné elektrárny. Naše instalace však nemohou konkurovat turbínám na pobřeží moře. Zároveň možnosti instalací jsou, jak bylo zmíněno výše, omezené. Existuje však velký problém, který zabraňuje stavbě našich větrných turbín bez dotací pro dodávky do sítě. Německo má už totiž instalován výkon, který dosahuje v ideálních větrných podmínkách celkové německé potřeby. V ideálních větrných podmínkách, které bývají velmi často v Česku a Německu ve stejné době, nás tak Německo zaplavuje přebytky větrné elektřiny a cena elektřiny na trhu je blízko nule nebo záporná. Když nefouká v Německu, tak většinou nefouká i u nás a i naše větrníky nic nedodají a nevydělají. Dnes se stavba větrných turbín bez dotací u nás nevyplatí. To je důvod, proč se řadu let u nás nové téměř nestaví. Dodají tak nyní pouze 07, % spotřeby elektřiny (tedy tato hodnota byla zmíněna úplně v jiném kontextu, než o ní píše pan Foff). Cena turbín může klesnout, i jejich parametry se mohou zlepšit. Je to však většinou spojené se zvýšením jejich výkonu a výšky. A stále větší turbíny (dnes už téměř 200 m) je na pevnině a zvláště na kopcích stále problematičtější stavět, a to nejen kvůli odporu obyvatelstva. Německé přetoky větrné elektřiny tak způsobily, že se větrné turbíny u nás bez dotací pro dodávky do sítě nepostaví ani v budoucnu. Na semináři opět zazněla možnost, jak adaptovat naši soustavu, aby byla schopna tuto mezinárodní obnovitelnou energii využít, to je lepší, než stavět naše parky vlastní, které by se díky takové soudobosti bez dotací ani nevyplatily. Podrobněji zde.


3. Celkový podíl OZE bude v ČR v roce 2040 pouze 18 - 25 %.

Podle scénářů aktualizované státní energetické koncepce je koridor pro OZE zmíněných 18 – 25 %. Při plánech na energetický mix je třeba vycházet z geografických a dalších podmínek dané země. To je i důvod, proč sice Evropa může mluvit o 35 % za celé EU, ale jednotlivé státy přispějí k danému podílu různě, podle svých podmínek. Německo sice vyhlašuje 65 %, ale je otázka, jak je tato hodnota reálná. Německo vyhlásilo, že do roku 2020 sníží emise CO2 o 40 %, už však přiznalo, že tento cíl není schopno splnit a to o dost hodně. Viz i graf na začátku příspěvku. V každém případě je těch 65 % pro celé Německo a Bavorsko, které má podobné podmínky, jako jsou u nás, takový podíl neplánuje.


4. Jaderná energie je superezemisni a bezpečná

Jaderná energetika je nízkoemisní a produkce emisí u ní je srovnatelná s ostatními nízkoemisními zdroji. Její využití v kombinaci s OZE vede k rychlé dekarbonizaci, jak dokumentovaly Francie, Švédsko, Ontário či Švýcarsko. Bez ní se to kromě výjimek se specifickými geografickými podmínkami (Island, Norsko) nikomu nepovedlo. Německo pak ukazuje, že se to nedaří ani té nejsilnější ekonomice světa s extrémním úsilím a podporou. Každá technologie má svá positiva i negativa, každá má svá rizika. Ani jaderná energetika se neobešla bez dvou velkých havárií s dlouhodobými dopady na své okolí. Pokud se však vezmou statistiky obětí a škod na jednotku vyrobené elektřiny, patří k těm s nejmenšími hodnotami. Pan Foff v této části uvádí velké množství nepravdivých čísel a údajů a zavádějících informací. Vyjádřím se jen k jedné. Není pravda, že by byl pohyb 320 000 dětí v prefektuře Fukušima venku omezován. Děti opravdu dostali dozimetry. Ani ne tak z obavy, že by jim hrozila nebezpečná dávka radiace, ale spíše kvůli znalosti reálné situace u jejich rodičů a jejich klid. Zajímavým faktem je, že konkrétní zjištěné dávky byly oproti předpokládaným třetinové. Vysvětlení je v tom, že se děti pohybují na typických místech (škole, dětských zařízeních, hřišti, obchodech, domovech …), které byly nejvíce vyčištěny. Dále je třeba zmínit, že díky tomu, že přírodní pozadí je v Japonsku velice nízké, byly dávky japonských dětí v prefektuře Fukušima nižší, než by se zjistili u našich dětí. Pro zájemce je podrobnější přehled situace ve Fukušimě v cyklu na serveru Osel (poslední část je zde). Podrobnější rozbor situace v jaderné energetice je v posledním každoročním přehledu.


Průběh výroby elektřiny v Německu z jednotlivých zdrojů.


5) Trh OZE je v Německu zcela saturován ( nasycen )


Takové tvrzení na semináři nebylo. Fakta, která byla ukázána na obrázku, který je z prezentace na semináři, byla následující. Produkce z vodních zdrojů se po celou dobu Energiewende téměř nezměnila, osciluje podle toho, jak je jednotlivý rok bohatý na srážky. Výroba z biomasy se nemění už od roku 2011, kdy se zarazily dotace do takových ekologických nesmyslů, jako je dovoz kukuřice na velké vzdálenosti do bioplynek. Produkce fotovoltaiky neroste od roku 2014. Tam je problémem, že instalovaný výkon už je blízký potřebě a stejně v zimě dodává jen velmi málo. Další zvyšování je nákladné a bez efektivního masivního ukládání energie neefektivní. Jediné, co tak pořád významně roste, je instalovaný výkon a produkce z větrných turbín hlavně na severu Německa. Zde pozorované výkyvy jsou dány různými větrnými podmínkami v konkrétním roce. Dnes už však instalovaný výkon dosahuje potřeb o víkendu a v té době je cena elektřiny záporná. Je tak otázka, zda bez možností ukládání, nebude i tato možnost brzy saturována.


6) Finsko je dáváno za vzor pro mix atomové energie a OZE

Finsko, Velká Británie a Maďarsko byly jmenovány jako státy, které se vydaly po vzoru Francie, Švédska a Ontaria k nízkoemisní energetice s využitím kombinace OZE a jaderné energetiky. Nikdo nepopírá, že jsou v Evropě problémy s budováním nových jaderných bloků. Pokud však chtějí tyto země k nízkým emisím dospět, nemohou se bez jaderných zdrojů obejít. Proto se pro tuto cestu rozhodly. A totéž platí i u nás.

7) Zabraňování bezplatných a cenové záporných přetoku el. energie z Německa do ČR je oslavováno jako úspěch

Nic takového na semináři nebylo. Diskutoval se zde problém, který přetoky elektřiny z Německa přes Česko na jih Německa a do Rakouska vyvolávají. Jde o přetěžování a ohrožování bezpečnosti naší elektrické sítě, přičemž za tento transport Německo nepřispívá na údržbu a rozvoj této sítě. Zároveň právě jimi vyvolané záporné a nulové ceny na trhu s elektřinou snižuje možnosti využití obnovitelných zdrojů u nás a dávají negativní cenový signál i pro budování zdrojů, které jsou nutné pro dobu, kdy nefouká a nesvítí u nás ani v Německu. Prezentovaly se tak témata otevírající diskuzi o možnost změn nastavení trhu s elektřinou i v technické oblasti, které by umožnilo řešit tyto problémy.

Obecně byl seminář uspořádán hlavně kvůli tomu, aby otevřel intenzivní diskuzi o energetice, u které již velmi brzy dojde k velmi náročnému období. Do roku 2022 se odstaví řada uhelných zdrojů u nás i v Německu a Německo odstaví všechny své jaderné zdroje. Sníží se tak značně výkon zdrojů, které dokáží udržovat stabilitu a regulovat energetickou síť. Je nepravděpodobné, že by byly Dukovany provozovány po roce 2035, a do té doby budou odstaveny další uhelné zdroje. Pokud chceme ekologickou fungující energetiku, je tak nutné realizovat náhradu odstavovaných uhelných zdrojů a Dukovan zdroji nízkoemisními. Podrobněji o těchto problémech si lze přečíst zde. Diskutovat, připravit a realizovat potřebná řešení je nezbytné dostatečně včas. I proto komise pro životní prostředí a energetiku uspořádaly diskutovaný seminář, na který pozvala odborníky i další zainteresované v dané oblasti. Třeba právě i z ekologických hnutí. Nejsem si jistý, zda článek pana Foffa je nejvhodnějším příspěvkem do této diskuze. Ale to nechávám na čtenářích, kteří si přečtou jeho i můj text.

0
Vytisknout
5532

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2018