Pan Nejméněvadí a měkká verze Okamury

19. 2. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty
Takže Milanu Chovancovi nepomohlo, že se nechal vidět s Milošem Zemanem (a Tomiem Okamurou) při Zemanově vítězné řeči po prezidentských volbách. A Miloš Zeman nepomohl ČSSD na jejím sjezdu, když jí doporučuje, aby podpořila jednobarevnou Babišovu vládu. Opět se jasně potvrzuje: Zeman ani Babiš nechtějí koaliční vládu.

 

ČSSD v roli strany, která podporuje jednobarevnou vládu, se nelíbí dokonce ani současnému statutárnímu místopředsedovi Zimolovi, který byl považován mezi kandidáty na předsedu ČSSD za člověka Zemanovi nejbližšího. Ale jednání mohou začít. A nejlépe když si oba partneři na začátku stanoví podmínky, které jsou pro toho druhého nepřijatelné. Zdá se, že Babiš potřebuje jaro nějak strávit v jednáních, v pohodě si mezitím vládnout a v létě se rozhodnout pro předčasné volby. Prezident změní názor, Vánoce jsou ostatně dávno pryč. Chtěl 101, nechce 101. Chtěl zabránit předčasným volbám… ano, chtěl. Co chce dnes a co bude chtít zítra? Podle situace.

Ale možná byste čekali, že napíši něco o Janu Hamáčkovi, novém předsedovi ČSSD. Nic mne nenapadá. Zatím na mne dělal vždy dojem kompetentního člověka, který se vždy dokáže nějak dohodnout a nepohádat se. Takový bezbarvý pán „Nejméněvadí“. V prvním kole předsednické volby dostal méně hlasů než Jiří Zimola, který mu nyní má „krýt záda“. A to ještě nemají navolené další místopředsedy. Situace ve straně rozhodně není stabilizována a už vůbec ne s ohledem na možné předčasné volby.

Pokud jednání s ANO nedopadnou dobře, a já si opravdu myslím, že nemohou, i kdyby socialisté chtěli úplně nejvíce (kromě toho o případné dohodě má prý hlasovat celá členská základna, což je také zvláštní, nový prvek, zejména když se pořádně neví, co by tak ta členská základna mohla chtít), může se nakonec ukázat, že jedinou rozumnou strategii představoval Milan Chovanec: strategii důsledné opozice. Ale jak být důslednou levicovou opozicí s puškou na hrudi a odporem k přijímání uprchlíků? Opozicí, která bude nabírat voliče na prozápadních hodnotách, mohou být tak leda piráti.

V tom jsou Zimola i Chovanec na stejné lodi a Hamáček není žádným korektivem. Zimolův útok na inkluzi a EU během jeho kandidátského projevu představuje pokus o pojetí české sociální demokracie jako strany, která sdílí stejné hodnoty jako Okamurova SPD, jen se to bojí říci.

 

0
Vytisknout
11184

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2018