Proíránské milice byly v Afrinu nasazeny na hlavní frontě

22. 2. 2018 / Karel Dolejší



V úterý začaly přijíždět do Afrinu na severozápadě Sýrie proíránské milice, aby pomáhaly místní pobočce mezinárodně uznané teroristické organizace PKK bojovat proti operaci "Olivová ratolest" vedené tureckou armádou a syrskou FSA. Středeční zprávy svědčí o tom, že velení v Afrinu nasadilo šíitské jednotky do obrany na hlavní, tj. jihozápadní frontě.

Video libanonské TV Madžadín kontrolované hnutím Hizballáh zachytilo šíitské milice zabalené ostentativně do syrských vlajek ve zhruba patnáctitisícovém městečku Cindirese/Jandairis/Jindires, které leží na silnici č. 217 necelých 25 km jihovýchodně od správního centra afrinského okresu, města Afrin. (Na přehledové mapce výše je lokace města vyznačena červenou elipsou.)

Turecká operace v prvních týdnech probíhala na původně devíti navzájem izolovaných "předmostích" v pohraničních oblastech Afrinu. To znemožňovalo kurdskému velení určit, kterou osu útoku má považovat za hlavní. Zprávy o přesunu tureckých jednotek zvláštního určení vycvičených k boji zblízka a městském prostoru (CQB/MOUT) na frontu v oblasti Cinderese tuto situaci změnilo. Nyní turecké záměry vypadají v zásadě srozumitelně: Po vytvoření souvislého příhraničního pásma, které znemožní ostřelování tureckých měst a infiltraci operativců PKK z afrinského území, má být obsazen právě Cinderese, z nějž pak vede relativně pohodlná cesta přímo do centra, města Afrin. První fáze operace, tedy obsazení pohraničí, se přitom rychle blíží ke svému závěru.

Město Afrin, jak ukazuje překvapená reportáž irácké kurdské delegace, až dosud nejeví žádné známky turecké "genocidy", jíž se v masivní demagogické kampani ohání propaganda PKK. Srovnání s Východní Ghútou masakrovanou režimním a ruským letectvem by rozhodně nebylo namístě.

Agentura Kasijún blízká syrské opozici přinesla zprávu o údajném složení převážně proíránských/Íránem vycvičených jednotek, které přijíždějí do Afrinu ZDE. Má se jednat o syrskou miliční brigádu Najrab specializovanou na zvláštní operace, milice klanu al-Bakara, které vloni dezertovaly z jednotek "Syrských demokratických sil" (SDF) kontrolovaných PKK k Asadovi a teď se vracejí, brigádu Safira ze stejnojmenného města v governorátu Aleppo, společný prapor milic z městeček Nubl a Zahrá v aleppském governorátu a nově vytvořenou brigádu iráckých šíitských milic nazvanou al-Bakír.

Dohoda s Damaškem je údajně čistě vojenská a nezahrnuje politické požadavky asadistů vůči PKK, o nichž se široce spekulovalo ZDE.

Během včerejška se také objevila prozatím nepotvrzená zpráva o vstupu dalších proíránských milic do Afrinu.

Analytik Hassan Hassan, jemuž se v lednu podařilo nejlépe odhadnout cíle turecké operace "Olivová ratolest", míní, že Turecko ani po režimní intervenci nemá důvod rezignovat na své dva hlavní cíle: Kontrolu afrinského pohraničí a omezení vlivu PKK ve městech afrinského okresu ZDE. Zapojení převážně šíitských proasadovských milic do bojů tedy neznamená, že by se v tureckých plánech něco zásadního změnilo.

Do úvah ohledně potenciální další eskalace v Afrinu je třeba zahrnout i fakt, že nejlepší prorežimní jednotky chystají obrovskou ofenzívu proti Východní Ghútě v těsném sousedství hlavního města, takže ani v případě, že by Damašek zaujal vůči Turecku velmi hostilní postoj, nedokáže teď na sever do Afrinu poslat nic podstatného.

Bez podpory režimního dělostřelectva, bez protivzdušné obrany a ruského krytí ze vzduchu nemohou být prorežimní milice pro tureckou armádu zásadní překážkou. Disponují jen omezeným množstvím těžké výzbroje, která se s tureckým arzenálem nedokáže měřit.

Otázka však zní, jak na případnou porážku svých syrských a iráckých proxies zareagují v Teheránu.

0
Vytisknout
3945

Diskuse

Obsah vydání | 23. 2. 2018