Podivná obsese Chomským

15. 9. 2016 / Lukáš Stříteský

Velice by se mi líbila opravdová debata o Chomského myšlenkách týkajících se jazyka. Bohužel nějaká bizarní touha na něj útočit (snad kvůli jiné politické ideologii) vede k tomu, že se pouze přeloží část chabě argumentovaného článku. Menším problémem stati je, že tvrdí: "kognitivní vědci opouští v houfech Chomského teorii univerzální gramatiky". Doslova "v houfech" a přitom autoři článku neuvedou jediné jméno.

Revoluce Chomského v kognitivních vědách byla založena na uvědomění si, že lidé nejsou čistě produktem kultury a historie, ale musí mít již geneticky v sobě připravené kognitvní kapacity, aby se v nekonečné záplavě smyslových vjemů mohli zorientovat a svoji kulturu včetně jazyka si vůbec nějak osvojit.

Odtud pak plyne jeho teorie universální gramatiky jako vrozených schopností, které nám umožní již v dětství (proto je vrozená) intuitivně rozlišit, že existují něco jako podstatná jména a slovesa, aniž by nám museli rodiče tyto pojmy vysvětlovat.

Co navrhuje článek jako revoluční alternativu je prakticky to samé abstraktněji formulované. Říkají tomu "švýcarský nůž", který je plný nástrojů, jenž umožňuje již dětem při osvojování jazyka rozlišovat intuitivně mezi různými kategoriemi jako třeba "bytosti" nebo "věci". Jenže to přesně formuloval už Chomský, jak ho cituje například hned v úvodu stránka Wikipedie o univerzální gramatice: "Rozvoj jazyka u jednotlivce musí obsahovat tyto tři faktory: (1) genetický předpoklad ... (2) externí data ... (3) Principy, které se nevztahují pouze k jazykovým předpokladům".

Teorie univerzální gramatiky se rozvíjí již půl století a je tedy dosti komplikovaná a detailní. Na některých místech stati se zdá, že né všem aspektům univerzální gramatiky autoři přesně porozuměli. Více například v článku Dana Milwaya.

Příště, prosím, když půjdete po Chomského ideách, tak se neschovávejte za nějaký překlad cizího článku, ale uveďte protiargumenty přímo.

0
Vytisknout
3200

Diskuse

Obsah vydání | 16. 9. 2016