Umění lži

10. 9. 2016

Budou-li lidé hozeni do oceánu lží, nebudou mít čeho se chytit. Novinka éry "po pravdě" je může přivést do éry dobře známého, starého útlaku.

Donald Trump je čelným exponentem "post-truth politics" - politiky v nové éře, kdy už nezáleží na pravdě. Taková politika je založena na tvrzeních, o nichž má jejich příjemce pocit, že "je to pravda", avšak nemají naprosto žádnou základnu ve faktech. Trumpova drzost není potrestána, naopak je přijímána jako důkaz, že má odvahu postavit se proti moci elit, píše týdeník Economist.

A Trump není sám. Členové polské vlády tvrdí, že předchozí prezident, který zemřel při letecké havárii, byl zavražděn Ruskem. Turečtí politikové tvrdí, že organizátoři nedávného neúspěšného puče jednali na základě rozkazů od CIA. Úspěšná kampaň, aby Británie odešla z Evropské unie, varovala, že Británie bude zahlcena hordami imigrantů v důsledku bezprostředního vstupu Turecka do EU.

Nová éra "post-truth politics", politiky "mimo pravdu" používá nový přístup: Pravda není falzifikována, avšak už není považována za důležitou. Kdysi byl vytvořen koncept lhaní v politice, aby vznikl falešný pohled na svět. Lži lidí, jako je Donald Trump, tak nefungují. Jejich účelem není přesvědčit elity, jimž jejich cíloví voliči nedůvěřují a nemají je rádi, účelem těchto lží je posílit předsudky.

V tomto typu politického přesvědčování jde o pocity, nikoliv o fakta. Nedůvěra oponentů pravdy posiluje sterotyp "my proti nim", na jejichž základě outsiderští kandidáti zaznamenávají velké úspěchy. A pokud se pokusíte dokázat, že fakta outsiderských kandidátů jsou chybná, jste donuceni bojovat na půdě, kterou vybrali outsideři. Stoupenci kampaně za setrvání Británie v EU poukazovali na to, že tvrzení stoupenců brexitu, že členství Británie v EU stojí zemi 350 milionů liber týdně, je falešné. Čím více na to poukazovali, tím více stoupenci brexitu tuto lež zdůrazňovali.

Zpochybňování institucí a konvenční moudrosti je ovšem demokratická ctnost. Skeptický a kritický přístup vůči mocným je prvním krokem k reformě. Avšak v nynější situaci jsou ve hře i ničivé síly. Jedním z nich je hněv. Mnoho voličů má pocit, že je politikové zklamali, že zůstali pozadu, zatímco elity si žijí v luxusu. Voliči pohrdají samolibými technokraty, kteří tvrdili, že euro zlepší jejich životní úroveň a že Saddam Husajn má zbraně hromadného ničení. Důvěra veřejnosti v názory expertů a v instituce establishmentu se v západních demokraciích rozložila.

"Post truth" politice také napomáhá vývoj v médiích. Roztříštěnost zpravodajských zdrojů vytvořila atomizovaný svět, v němž se šíří lži, nepodložené spekulace a drby se znepokojující rychlostí. Lži, rychle šířené na sociálních sítích, jimž veřejnost důvěřují více než mainstreamovým médiím, rychle přijímají podobu pravdy. Jsou-li lidé konfrontováni s důkazy, které jsou v rozporu s jejich předsudky, lidé mají tendenci odmítnout fakta. Vinu nese i některá dobře míněná novinářská praxe. Princip "férovosti" ve zpravodajství často vytváří falešnou rovnováhu na úkor pravdy. Vědec z NASA konstatuje, že Mars je pravděpodobně neobydlený, profesor Snooks tvrdí, že tam žijí miliony mimozemšťanů. Je to přece jen věc názoru.

Když se politika stane něčím jako boxerským zápasem v ringu, společnost za to draze platí. Trumpovo tvrzení, že Obama založil Islámský stát, vylučuje možnost vážné debaty o tom, jak si poradit s násilnými extremisty. Politika je složitá, jenže přijetí postoje z éry "po pravdě" odmítá složitost jako údajný podvod, jehož prostřednictvím nás chtějí experti obalamutit.

Nejhorším charakteristickým rysem politiky "po pravdě" je, že nelze očekávat, že pravda vyjde posléze automaticky najevo. Když lži politický systém znefunkční, jeho špatné výsledky posílí právě to odcizení a nedůvěru v instituce, které manipulaci prostřednictvím "post-pravdy" vůbec umožnily.

Mainstreamoví politikové si musejí vytvořit jazyk neutralizace lží (pro začátek by pomohlo, kdyby politikové se přihlásili k tomu, že říkají pravdu). Pokora a přiznání, že se politikové chovali arogantně, by také pomohly. Pravda má na své straně mocné síly. Každý politik, který bude činit rozporné sliby různým druhům voličů, bude brzo odhalen na Facebooku nebo na YouTube.

Demokracie mají i funkční instituce. Nezávislé soudnictví má mechanismus jak zjišťovat pravdu. Ten mají i nezávislé instituce, které vznikly pro formulaci politických strategií - zejména pokud jsou založeny na vědeckých poznatcích.

Pokud Donald Trump v listopadu prohraje, éra "po pravdě" se bude zdát méně hrozivou, i když Trump je dosud příliš úspěšný na to, aby éra "po pravdě" zcela zmizela. Velké znepokojení vládne ohledně Ruska a Turecka, kde autokraté používají technik "post-truth" k tomu, aby umlčeli oponenty. Budou-li lidé hozeni do oceánu lží, nebudou mít čeho se chytit. Novinka éry "po pravdě" je může přivést do éry dobře známého, starého útlaku.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3863

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2016