Je Francie na pokraji rozkladu?

28. 5. 2016

Protesty proti novému pracovnímu zákoníku vedly k nedostatku pohonných hmot poté, co odboráři začali blokovat rafinérie a jaderné elektrárny. Demonstrací se účastnily desetitisíce lidí. Protesty proti reformám, jimiž chce socialistická vláda zliberalizovat trh, trvají už dva měsíce, píše Natalie Nougayrède.

Pravicoví oponenti využívají chaotických scén. Marine Le Penová, šéfka ultrapravicové Front National, která v regionálních volbách v prosinci získala 7 milionů hlasů, se stylizuje jako "jediná osoba, která může obnovit pořádek".

Bylo by chybou interpretovat nejnovější události jako lidové povstání proti politice škrtů, údajně nadiktované Bruselem, anebo vytvářet paralely s hnutími, jako je Syriza v Řecku či Podemos ve Španělsku. Okupace hlavního náměstí studentským hnutím Nuit debout nepřilákalo tak velkou podporu jako jinde.

Je pravda, že ve Francii vládnou silné protiestablishmentové nálady, avšak jsou ku prospěchu ultrapravici a ne ultralevici. Po finanční krizi let 2008-9 neprošla Francie radikální hospodářskou restrukturalizací.

Ve Francii je vysoká nezaměstnanost, dosahuje 24 procent mezi mladými lidmi ve věku 18-24 let (a 46 procent mezi mladými lidmi bez kvalifikace). Liberalizace trhu má umožnit lehčí najímání lidí, ale také jejich lehčí propouštění.

Francouzský pracovní systém je dvojího druhu: jedna část obyvatelstva má silnou pracovněprávní ochranu a solidní, trvalé pracovní smlouvy. Ostatní jsou buď nezaměstnaní, anebo je to prekariát. Francouzské odbory zastupují jen 7 procent obyvatelstva, většinou zaměstnance v silně ochraňovaných sektorech veřejných služeb a ve velkých podnicích.

Paradoxně se mladí Francouzi mobilizují proti jakékoliv reformě - nevidí, že jim umožní daleko lehčeji získat zaměstnání.

Prezident Hollande nyní čelí zradikalizovanému odborovému svazu CGT, jehož kořeny jdou zpět do doby, kdy měla velkou moc francouzská komunistická strana. Tento odborový svaz se rozhodl, že blokace rafinerií jej staví do čela nové třídní války.

Na rozdíl od Británie ve Francii nikdy nedošlo k thatcherismu a Francie si zachovala svůj sociální systém, což je dobrá věc. Jenže byla neschopna se přizpůsobit globálním změnám, jak to učinily jiné země, jako by se sociální práva dala zachovat pouze, pokud nebude docházet k žádným změnám.

Pokud by Hollande opustil navrhované reformy, nejenže by prohrál budoucí prezidentské volby, ale pocítila by to celá Evropa.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2491

Diskuse

Obsah vydání | 31. 5. 2016