NATO odmítlo ruské vysvětlení incidentů v tureckém vzdušném prostoru

7. 10. 2015

čas čtení 5 minut

NATO včera odmítlo vysvětlení, které Moskva nabídla ohledně průniku svých bojových letounů do tureckého vzdušného prostoru. Podle aliance k incidentu nedošlo omylem a Rusko také vysílá do Sýrie další pozemní jednotky a posiluje zde přítomnost vojenského námořnictva.

Zatímco Rusko rozšířilo nálety na starověké město Palmýra, turecký prezident Erdogan prohlásil, že mu dochází trpělivost s ruským porušováním vzdušného prostoru. "Útok na Turecko znamená útok na NATO," varoval Erdogan na tiskové konferenci v Bruselu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že aliance má zprávy o výrazném posilování ruských jednotek v Sýrii, včetně pozemních sil a lodí ve východním Středomoří.

"Nebudu spekulovat o motivech... ale nevypadá to na náhodu a viděli jsme to dvakrát," řekl Stoltenberg na adresu ruských narušení během víkendu. A dodal, že "trvala dlouho".

Incidenty, které NATO označuje za "extrémně nebezpečné" a "nepřijatelné", zdůraznily riziko další eskalace syrské občanské války, kde americké a ruské letectvo podnikají vlastní nálety v témže prostoru poprvé od 2. světové války.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že letouny Su-30 v sobotu pronikly do tureckého vzdušného prostoru "na pár sekund" omylem, který byl vyvolán navigační chybou v důsledku špatného počasí. NATO tvrdí, že další obdobný incident se odehrál v neděli, Rusko ho údajně vyšetřuje.

Představitel NATO sdělil Reuters, že průnik ruských letounů trval déle, než ruská strana tvrdí, a označil ruský popis události za "nepřesvědčivý".

Turecko informovalo o dalším incidentu, k němuž došlo v pondělí. Letouny MiG-29 a raketové systémy umístěné v Sýrii se dostaly do kontaktu s osmi stíhačkami F-16 hlídkujícími u syrské hranice.

MiG-29 "zamkl" svůj radar na tureckou hlídku na dobu 4 minut a 30 sekund (procedura, která bezprostředně předchází odpálení raket vzduch-vzduch - KD) a pozemní systém na 4 m 15 s. Letouny MiG-29 provozuje Rusko i Sýrie.

Stoltenberg prohlásil, že NATO neobdrželo "žádné reálné vysvětlení" ohledně narušení tureckého vzdušného prostoru.

Neshody panují také ohledně cílů ruské intervence. Moskva tvrdí, že útočí na "islámský stát", ale většina náletů směřuje na území držené jinými skupinami syrské opozice, které bojují proti ruskému spojenci Bašáru Asadovi.

Západní země, arabské země a Turecko, které vedou vlastní nálety proti "islámskému státu" (Turecko provedlo všehovšudy asi dva nálety proti IS, zneužívá situaci k tažení proti kurdské PKK - KD) a žádají odchod Asada tvrdí, že Moskva využívá "islámský stát" jako záminku k útokům na jiné Asadovy protivníky. Rusko tvrdí, že Asadova vláda by měla být v centru mezinárodního úsilí o boj s extrémismem.

V roce 2012 došlo k sestřelení turecké stíhačky syrskou protivzdušnou obranou nad Středozemním mořem a počátkem roku Turecko sestřelilo syrský vrtulník, který podle něj narušil turecký vzdušný prostor.

Ruský velvyslanec při NATO tvrdí, že Západ využívá náhodný incident k propagandistickým účelům a dochází podle něj k překrucování cílů ruského tažení.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se v principu dohodlo s USA na návrzích ohledně koordinace letů nad Sýrií, a je připraveno vést podobné rozhovory s Tureckem. (Nejprve proběhly rozhovory tohoto druhu s Izraelem a je pravděpodobné, že je Rusko ochotno vést s každou zemí zapojenou do konfliktu separátní rozhovory, nikoliv ale jednat s jakoukoliv koalicí, či o koalici, jak si naivně představují čeští politici - KD.)

Prezident Vladimir Putin tvrdí, že do Sýrie nepošle pozemní jednotky, nicméně Stoltenberg prohlásil, že existují doklady posilování ruských jednotek v Sýrii, včetně pozemních a také námořních.

Několik vysoce postavených osob na Blízkém východě sdělilo Reuters, že ruské nálety jsou součástí plánu pozemní ofenzívy zahrnujícího nasazení íránských jednotek, libanonského Hizballáhu a syrských vládních sil.

Pozemní tažení řídí íránský generál Kásim Sulejmání, velitel elitních jednotek Kuds určených pro zvláštní operace v zahraničí. Ten je přímo podřízen nejvyššímu duchovnímu vůdci Íránu ajatolláhu Alímu Chameneímu, nikoliv velení armády.

Hovoří se o cestě Sulejmáního do Moskvy (srovnej ZDE) za účelem naplánování společné akce, poté co se vysocí ruští představitelé sešli s Chameneím a íránské protějšky s Putinem.

Spojené státy již dříve oznámily, že Rusko vyslalo do Sýrie sedm tanků T-90, dělostřelectvo a asi 200 příslušníků námořní pěchoty. Instalovalo také dočasné ubytovací kapacity, mobilní stanici pro řízení letového provozu a prvky pozemní protivzdušné obrany. Podle ruských představitelů se na operaci podílí asi 1 500 vojáků a více než 50 bojových letounů a vrtulníků. Logistika je zajišťována přes ruskou námořní základnu v Tartúsu a také letecky.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5416

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2015