EU znovu vnutila Řecku program škrtů

21. 2. 2015

Pravicová ortodoxie, která dominuje myšlení v Bruselu, se prosadila nad nešťastnými Řeky. Dohoda, která byla uzavřena v pátek, je první etapou likvidace snah zrušit proškrtovou politiku, argumentuje Guardian.

Řecko má v eurozóně mnoho nepřátel. Země, které trpí politikou škrtů, kterou na ně uvalil Brusel - Portugalsko a Irsko - i ty, které hrají radikální roli při jejím vynucování - Německo, Holandsko a Finsko - všechny chtějí, aby radikální levicová vláda Syrizy v Aténách dál prováděla politiku utahování opasků. Francie a Itálie stojí pokorně stranou a nabízejí sice vřelá slova pro Řecko, ale nic jiného.

Pro pravicové strany, které ovládají Portugalsko, Irsko, a důležitěji Španělsko, které je také vážně ohroženo protiškrtovou stranou Podemos, je potřeba držet Řecko v šachu diktována jejich domácí politikou. Kdyby se totiž veřejně přiznalo, že politika škrtů byla nesprávná anebo že brání hospodářskému oživení, jak argumentuje řecký ministr financí Janis Varoufakis, ochromilo by to jejich autoritu a předalo intelektuální iniciativu opozičním stranám.

Takže byl Varoufakisův první požadavek o odepsání dluhů odmítnut. Pak se Brusel vysmál Varoufakisovu pokusu získat překlenovací úvěr, který by neměl nic společného s nynějším "záchranným" balíčkem. Jeho rozhodnutí suspendovat privatizace bylo kritizováno. Teď musí Varoufakis použít zbylých peněz na udržení řeckých bank při životě.

Kdopak nám to pořád říká, že banky musejí být vždy na prvním místě? Varoufakis chce podpořit poptávku tím, že rozdá nějaké peníze zaměstnancům a důchodcům formou vyšší minimální mzdy a mírného zvýšení starobních důchodů. Pro celou řadu ekonomů je to naprosto logické, avšak ti dnes v Evropě nerozhodují.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3403

Diskuse

Obsah vydání | 23. 2. 2015