Pavel Felgenhauer: Mír na Ukrajině nebude. Rusko se chystá k velké válce v horizontu deseti let

22. 2. 2015 / Karel Dolejší

Vojenský analytik Novoj gazety Pavel Felgenhauer poskytl rozsáhlý rozhovor serveru The Village ZDE. Kromě kritického hodnocení ruských ozbrojených sil poměřovaných jednostranně západními technickými standardy (bez ohledu na poslední doktrinální změny v Rusku, které kladou důraz na integraci nevojenských prostředků a napadení protivníkovi vůle k odporu) poskytuje rozhovor vhled do ruských plánů ohledně Ukrajiny i dalšího vývoje bezpečnostní situace. Felgenhauer, který v minulosti upozornil na řadu důležitých faktů v kauze války proti Gruzii, vidí věc jednoznačně: Masivní program zbrojení, který Putinovo Rusko v minulých letech přijalo, směřuje k přípravě na velkou válku v horizontu deseti let.

Felgenhauer nastiňuje obraz Ruska coby provinciálního státu, který je technicky zaostalý a nechápe soudobé válčení. To je ovšem jen část pravdy. Technickou zaostalost se v oblasti zbrojení Rusko snaží rychle překonávat a leccos se mu daří velmi dobře. Mohl zmínit pokroky v radioelektronickém boji nebo ve využití průzkumných dronů, protože obojí je na Ukrajině zřejmé. Neudělal to, zaměřil se na kritiku toho, co se Rusku stále nedaří. V tomto smyslu je třeba jeho přístup označit za hyperkritický.

Podobně hyperkriticky se Felgenhauer vyjadřuje k situaci kolem pravděpodobného konfliktu v Pobaltí. Zmiňuje přípravu jednotek "okamžitého" nasazení NATO a mlčí o tom, že a) k ruskému útoku na Pobaltí může prostě dojít dříve, než tyto jednotky budou zformovány, b) skutečná reakční doba NATO, včetně rozhodovacích procesů, nemusí ani po vzniku jednotek postačovat k včasné reakci v případě rychle provedené okupace Pobaltí. Tu lze provést jednotkami ruských speciálních sil a konvenčními jednotkami za několik dní a poté vyhrožovat jadernou eskalací, jak upozorňuje britský generál Adrian Bradshaw ZDE.

Problémy s Felgenhauerovou expertní perspektivou vyrůstají ze světonázorové a hodnotové oblasti. Je ruský vlastenec a současně si přeje, aby se Rusko ve vojenské oblasti řídilo západními vzory. Že to už v mnoha oblastech dělá, mu buď uniká, nebo o tom z důvodů, které zná jen on, nehovoří. Například velká část toho, co je v souvislosti s Ukrajinou označováno jako "hybridní válka", je opsáno z amerických antiteroristických manuálů, ačkoliv je to také zarámováno novým mnohem komplexnějším přístupem, který razil už Sun-c´. Rusové studovali i logistické zabezpečení západních zahraničních misí atd. Když tedy Felgenhauer říká, že v Rusku je na vojenství nahlíženo stále prizmatem 2. světové války, má i nemá pravdu. Ruská špička je v některých oblastech velmi vysoko a leccos chápe velice dobře. Obyčejní důstojníci a vojáci nicméně stále mají zastaralé představy a vzdělání a stále trvá nedostatek kvalitních poddůstojníků. Což nelze překonat snadno ani rychle.

Hlavní význam Felgenhauerova rozhovoru leží jinde. V minulosti se jeho analýzy gruzínské války ukázaly opakovaně jako velmi přesné a dařilo se mu výborně vysvětlovat motivy a plány Kremlu. Nyní byl dotázán na Ukrajinu a perspektivu velké války.

Co se týče Ukrajiny, Felgenhauer prognózuje operační pauzu před další ruskou jarní či letní ofenzívou - jako ostatně téměř všichni experti, jejichž cílem je analyzovat situaci, nikoliv vydávat politické deklarace za skutečnost nebo klamat tělem. Cílem Kremlu je získání kontroly nad Ukrajinou, nikoliv Debalcevem. A tohoto cíle dosaženo zatím nebylo, takže konflikt bude pokračovat. Zahraniční mírové síly na Donbase podle něj nebudou, protože nedojde k potřebné politické dohodě se stranami konfliktu. Mírové řešení konfliktu nevidí.

Co se týče širší perspektivy, Felgenhauer jasně říká, že USA dosud nepohlížely na Rusko jako na protivníka, ale situace se rychle mění. A je to proto, že se Rusko připravuje k velké válce a právě z tohoto důvodu se chová tak, jak se právě chová. Běží masivní program zbrojení s cílem připravit se na velký konflikt, podle jeho názoru kolem roku 2025. "Proč by to jinak dělali?", ptá se logicky Felgenhauer. V době kolem roku 2025 podle představ Moskvy zasáhne svět série válek o zdroje. V tomto přístupu je obsažena logika, kterou dobře známe z ruské historie: Prognózuje se hrozba v dlouhodobém výhledu a jí se odůvodňuje územní expanze ve výhledu krátkodobém a střednědobém. Stalinův útok na Finsko či jeho anexe Pobaltí představují klasické příklady tohoto přístupu. (Jenž, mimochodem, z hlediska tehdy reálných hrozeb, jimž Stalin odmítal věřit, vůbec nezafungoval.)

Součástí ruské informační války proti Západu je neustálé vyvolávání pochybností o záměrech Kremlu. Appeaserům jsou v každém okamžiku nabízena šidítka v rámci přístupu "krok vzad, dva kroky vpřed", aby se navzdory opakovaným debaklům v oblasti prognózování průběhu konfliktů, vysvětlování dostupných faktů i navrhovaných řešení udrželi kousek nad vodou. O to důležitější je sledovat ruské analytiky jako právě Felgenhauer. Jistě je to mnohem užitečnější než studovat názory těch, kdo "nevědí, proč by Rusko expandovalo", tváří v tvář jeho silové politice a zřetelným přípravám na válku volají po "větší empatii", straší "krvežíznivým NATO" a celkově namísto snahy porozumět neobyčejně nebezpečné situaci ve vztazích mezi Ruskem a Západem vedou kampaň za demobilizaci veřejného mínění a únikové "mírotvorné" snahy, zatímco bohužel 85% Rusů podpoří Putina v jakémkoliv dobrodružství, do nějž se ještě pustí.

"Hlavní problém, na němž se teď všichni vojáci shodnou, je to, že události na Ukrajině začaly velmi nevčasně, nezvládli jsme se přezbrojit. Lépe by to proběhlo v letech 2018-2020," říká jasně Felgenhauer. Vysílá tak zřetelný vzkaz všem, kdo dodnes nevidí ruské vojáky na Ukrajině a stále mluví o "občanské válce".

Velká většina toho, o čem ruský expert hovoří, jsou věci očividné. Lišit se mohou názory na to, jak se postavit k faktům, jak s ohledem na ně postupovat. Demokratická pluralita však nespočívá v popírání faktů a jejich nahrazování svévolnými fabulacemi.

0
Vytisknout
11703

Diskuse

Obsah vydání | 24. 2. 2015