Ukrajinské příměří by mohlo vést ke komplexnímu řešení krize

12. 2. 2015

Uzavřená dohoda je zjevně velmi nepevná, míní Angus Roxburgh v deníku Guardian. Předchozí pokusy o příměří naprosto selhaly a plně se očekává, že do 15. února, kdy má dojít k uzavření příměří, bude docházet k úporným bojům, zejména kolem strategického města Debalceve, kde jsou tisíce ukrajinských vojáků obklíčeny vzbouřeneckými jednotkami. Putin požadoval, aby oblíčené ukrajinské jednotky složily zbraně.

MMF oznámil půjčku Ukrajině ve výši 17,5 miliard dolarů, čímž zemi zachrání před bankrotem.

Pokud by příměří bylo dodržováno, mělo by vést k dlouhodobějšímu nrovnání. Ukrajina by měla získat novou ústavu, vzbouřenecké oblasti by měly dostat decentralizovaný "mimořádný status" a přeshraniční vazby s Ruskem, ve vzbouřeneckých oblastech by se měly konat místní volby a Kyjev by měl dostat právo kontrolovat hranici Ukrajiny s Ruskem.

EU navrhla Putinovi, že bude součástí vyjednávání dohody Ukrajiny s EU o volném obchodu, mimořádná práva byla poskytnuta proruským teritoriím, financování vzbouřeneckých oblastí z Kyjeva má být obnoveno a Německo a Francie umožní finanční trasfery a opraví rozbitý finanční systém.

Merkelová varovala před přehnaným optimismem a není si vůbec jista, zda bude dohoda realizována.

Vyjednávání bylo extremně napjaté a mezi Putinem na jedné straně a Merkelovou a Porošenkem na straně druhé bylo vidět těžko potlačované nepřátelství. Několikrát během noci hrozilo, že se rozhovory rozloží. Porošenko odcházel od vyjednávacího stolu s tím, že jsou mu vnucovány "nepřijatelné podmínky".

Problémem také bylo, že separatističtí předáci, kteří byli také v Minsku, avšak nebyli přímou součástí vyjednávání, dohodu podepíší. Putin se snažil nutit Porošenka, aby vyjednával přímo se separatistickými předáky.

Nakonec oba hlavní vzbouřenečtí předáci z Doněcka a Luhanska podepsali třináctibodová plán. Merkelová a Hollande pochválili Putina, že je donutil k podpisu.

Nejabmicioznější politické části dohody stanovují, že Kyjev musí vypracovat do konce roku novou ústavu s decentralizací a mimořádným statusem pro vzbouřenecké regiony. Mimořádný status znamená místní kontrolu policie, soudů a soudního systému a režim "přeshraniční spolupráce" s Ruskem.

Moskva se zuřivě bránila ukrajinským a evropským požadavkům, aby směl Kyjev ovládat východní hranici s Ruskem. Argumentovala, že by to vedlo k obklíčení a potlačení secesionistické rebelie. Dohoda stanovuje, že Ukrajina začne ovládat hranici po nových místních volbách na východě Ukrajiny, ale nový systémm bude finalizován až po zavedení nové ústavy a režimu mimořádného statusu pro vzbouřenecké oblasti.

Čtyři politikové podepsali samostatnou dohodu s Putinem, který se zavázal, že bude respektovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, avšak anexi Krymu tento dokument jaksi ignoruje.

Francie a Německo souhlasily s trojstrannými rozhovory mezi Ruskem, Ukrajinou a EU o energetických otázkách a o dodávce plynu z Ruska, o evropsko-ukrajinské dohodě o volném obchodu a o společném monitorování mírové dohody.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2903

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2015