Dohoda z Minsku nestačí. Svět se musí naučit zvládnout neproniknutelného Vladimíra Putina

12. 2. 2015

Dohoda z Minsku sama o sobě nepovede k míru, míní redakční komentář deníku Guardian. Tělesné pózy politiků v Minsku o tom vyprávějí vlastní příběh. Všichni vypadají, že si navzájem nedůvěřují. Vypadají bezmocně. Dostali se všichni do slepé uličky, z které je nesmírně obtížné se dostat. Nikdo se neplánoval dostat do takovéto situace, bezpochyby ani Vladimír Putin. Avšak jeho odpovědnost je obrovská, i když nenese ji sám, a otázka, jaké jsou jeho cíle, je naprosto klíčová.

Víme, co chce Ukrajina, totiž plnou kontrolu nad svým územím a hranicemi. Víme, co chtějí separatisté, také plnou kontrolu nad svým územím, a někoho, kdy by za ně hradil jejich výdaje, protože jsou na mizině a jsou administrativně nekompetentní a takoví zůstanou. Víme, co chce Evropa, totiž trvalou dohodu, která bude relativně přijatelná i pro Ukrajinu, a Evropa chce také zabránit tomu, aby se vztahy s Ruskem propadly do trvalého nepřátelství.

To, co chce Putin, je nejasné. Někdy separatisty krotil, jindy jim dává zelenou, aby prováděli ofenzívu. Stoprocentně jim nedůvěřuje a nemá je plně pod kontrolou. Někdy to vypadá, že chce východní Ukrajinu anektovat, jindy to vypadá, že to je to poslední, co si přeje.

Někdy to vypadá, že má Putin velkolepý plán jako ochromit Ukrajinu i celou Evropu, pak jsou chvíle, kdy to vypadá, že rozumí, že to nemůže zvládnout. Někdy se chce dohodnout s EU a s USA, někdy se s nimi dohodnout nechce.

Je Putin mužem s tajnou strategií, anebo člověkem, který se opakovaně pokouší vytvořit si strategii, ale žádnou nemá? Není lehké na tu otázku odpovědět.

Jasné ale je, že Putin nechce být viděn jako někdo, kdo prohrál. Jeho celý politický postoj, v Rusku a do určité míry i vůči zahraničí, je založen na vytváření takového obrazu, v němž je Putin vždy brilantně a nevzrušeně plně v sedle. Jeho arogance, jeho vtipkování, jeho geopolitické přednášky, jeho fyzický postoj, to jsou všechno nástroje k tomuto cíli. Ale tento císař, zdá se nám, si je tajně dobře vědom, že by mohl přijít o své šaty.

Možná také Putin ví, že škody způsobené jeho vztahu se Západem už nebudou nikdy napraveny a že směr, jímž řídí ruskou politiku, je nebezpečný. Vytvořil jednoduchý černobílý nacionalismus, který je pro něho v této chvíli užitečný, ale v budoucnosti může být pro něho velmi problematický.

Pokud tato dohoda z Minsku selže, protože Putin nesplní její podmínky, budou na Rusko uvaleny další západní sankce, což je daleko moudřejší způsob jak vyvíjet tlak než návrhy na dodávky zbraní, které podporují někteří lidé ve Washingtonu.

Ale zároveň je zapotřebí ještě něčeho jiného, něčeho, co by se dalo v Rusku prezentovat jako určité vítězství, ale bylo by to mezinárodně chápáno jako vážný kompromis. Ovšem by bylo velmi riskantní snažit se dosáhnout takové dohody s člověkem, jemuž západní politikové nedůvěřují a který se v minulosti choval naprosto nevypočitatelně.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2778

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2015