Řecko se může nyní vydat vlastní cestou?

12. 2. 2015 / Miloš Dokulil

Předběžně uveďme, že S&P (v čemž není samo!) vykazuje pro Řecko ne zrovna povzbudivé hodnocení „CCC+“. Jde o „rating“, který už je tři místa mimo investičně zajímavá hodnocení. (Existují před ním tři Áčka a tři Béčka.) Řecký státní dluh již obnáší nepříjemně vysokých 175 % HDP. A Evropská komise (EC), Evropská ústřední banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (IMF) dlouhodobě naléhají na Řecko, aby kromě jiného tento stále rostoucí dluh konečně restrukturalizovalo. Zatím jako kdyby bylo možné a bylo nutné především zlepšit mzdové podmínky řeckých pracujících a zvýšit nabídku pracovních míst. (Vpadlo do toho drsně datum 11/2; viz předposlední odstavec tohoto textu.)

Má Řecko opravdu možnost vydat se „na vlastní pěst“? A jinak než předchozí vláda? Má teď přece nový parlament a novou vládu. Minulý týden premiér (Alexis Tsipras) a ministr financí (Janis Varoufakis) oťukávali na různých místech po Evropě schůdnost různých alternativ, jak zbavit Řecko jeho dluhů. Navíc zde jsou rozmanité – nemálo smělé a lákavé – plány dané voličům, jak (v mezích možností?) okamžitě ignorovat dosavadní různá úsporná opatření. Jako kdyby tu ani nebyly závazky spojené s nutným splácením dluhů. A zde navíc platí, že čím je dlužník problematičtější, tím má nevýhodnější podmínky k uzavírání půjček nebo k vydávání dlužních úpisů, počínaje úrokovými sazbami. Zde svou závažnou roli hraje jak stávající ekonomická výkonnost státu, tak výše státního dluhu (který by zřejmě měl zůstat pod sugestivní hranicí 100 % HDP, aby působil pobídkově pro investory). Kredibilita státu navenek je pochopitelně dána jeho schopností dostát dříve uzavřeným závazkům.

Je zbytečné připomínat, že Řecko finančně spadá do Eurozóny. V tomto ohledu musí zohledňovat pochopitelné zájmy dalších podílníků na společné měně; včetně udržení hodnoty měny. Kupodivu i řečtí voliči pochopili, že případný návrat Řecka k drachmě by hned v první fázi znamenal rychlý pokles její kupní síly, spolu s dalšími negativními následky. (Jen podmínky exportu by se okamžitě zlepšily zvýšením konkurenceschopnosti, podložené nižšími náklady.) My nemusíme v ČR okamžitě vědět, že v souvislosti s různými nejistotami směrem v čase vpřed řecké banky absolvovaly již v prosinci 2014 nebývalé úniky svých finančních rezerv. Tím, že měly nečekané výplaty v hotovosti; celkem ve výši 4,4 miliardy euro. V následujícím lednu se suma těchto odtoků finančních hotovostí zvýšila vůči předchozímu měsíci víc jak dvakrát. To již je úctyhodná hromádka půl druhé desítky miliard euro. To ovšem znamenalo zvýšený tlak na Evropskou ústřední banku (ECB), aby pro řecké banky uvolnila potřebné sumy peněz. (ECB je, jak bylo uvedeno shora, jednou z těch tří složek v Řecku tak kritizované „Trojky“, která stále trvá na nutnosti úsporných opatření pro Řecko.)

ECB pochopitelně musí kromě jiného střežit také zdravý program pro měnu euro. A teď již od prosince je slyšet z Řecka závažné hlasy, podle nichž by mělo dokonce dojít k zřeknutí se pravidel ECB. ECB následně vyslala již 4. února signál: že nehodlá nadále přijímat řecké vládní dluhopisy jako regulérní bankovní transakci. Pokud si hodlají půjčovat přímo jednotlivé banky, zvláště když teď tolik prostředků z nich bylo odebráno, potřebují dát věrohodné záruky. Takovými zárukami teď zcela natvrdo podle ECB s předstihem už fakticky od 11/2 nejsou státní dluhopisy. (Jinak by k tomu tak jako tak došlo koncem února; a to v koordinaci s podmínkami ozdravného programu.)

A teď pomlčme o tom, co chystá ta nová řecká vláda za novoty! Chce zvýšit počet úředníků, chce zároveň zvýšit úroveň starobních penzí, hodlá o 45 % zvýšit minimální mzdy. V ozbrojených silách má záměr zvýšit platy na úroveň před úspornými opatřeními; navíc spolu s kompenzací těchto příjmových ztrát za poslední 4 roky. Dokonce hodlá přidělovat zdarma stravenky a elektřinu pro zchudlé domácnosti. Zkusme teď zvažovat, zda mohou věřitelé počítat s dodržením termínů splátek. A nezapomínejme, že se všechno kalkuluje v eurech…

0
Vytisknout
2508

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2015