Ruská "měkká moc" na evropské periferii

17. 10. 2014

I když vratké příměří v Donbasu trvá, američtí a evropští politici dál ustaraně hledí na Pobaltí a Ukrajinu. Před pouhým měsícem v Tallinu americký prezident Barack Obama poučil Putina, že NATO dostojí svým závazkům v případě jakéhokoliv ruského útoku proti kterémukoliv z baltských států.

Ruská agrese mohla vést lotyšské voliče ke znovuzvolení středopravicové vlády, jinak nepopulární po půl dekády trvajících ekonomických obtížích a rozpočtové strohosti, a vztahy s Ruskem jistě sehrají vitální roli v předčasných parlamentních volbách na Ukrajině za dva týdny.

Nicméně západní stratégové možná přehlížejí Putinovu schopnost podkopávat odhodlání EU a NATO prostřednictvím Achillovy paty ležící na jihovýchodě Evropy vystupňováním ekonomického, politického a kulturního vlivu v Bulharsku, Maďarsku a Srbsku. I když lze sotva uvěřit, že by Rusko převzalo ekonomické břemeno spojené s anexí velkých částí východní Ukrajiny a ještě těžší věřit, že by riskovalo 3. světovou válku invazí většinově ruského území v Estonsku, Rusko může snadno, potichu a postupně maximalizovat svůj vliv v Jižní Evropě, v regionu, který stále nepřiměřeně trpí dopady globální finanční krize a dluhové krize v eurozóně.

Počátkem měsíce šli bulharští voliči podruhé za sedmnáct měsíců k urnám. Zvolili fragmentované Národní shromáždění, ale bývalý proevropský středopravicový premiér Bojko Borisov se patrně vrátí k moci s menšinovou vládou. Jedním z prvních rozhodnutí pak bude zda pokračovat v projektu plynovodu South Stream, jímž by měla proudit ruská surovina přes Bulharsko do Rakouska, Maďarska a zbytku Jižní Evropy. Projekt plynovodu byl ve skutečnosti jedním z důvodů pádu předchozí středolevé koaliční vlády.

Borisov dal najevo, že bude projektu oponovat, pokud úřady EU, které mají obavy v souvislosti se zákonem o hospodářské soutěži a také bezpečnostního charakteru, jsou proti němu. Jenže Bulharsku, které za čtvrt století opustilo 19% obyvatel a má nejnižší HDP na hlavu v EU (cca 7 300 dolarů), by pomohla pracovní místa a investice, které by plynovod přinesl. A je hodné pozornosti, že Borisov ve svém prvním funkčním období podepsal původní smlouvu na plynovod South Stream. Bude tedy pro něj těžké svým slibům dostát.

Mezitím sousední Maďarsko zažívá posun politické kultury blíže ruské a vzdaluje se politickým normám EU. Premiér Viktor Orbán chce budovat "neliberální stát" a disponuje dvoutřetinovou většinou, jež mu umožňuje změnit ústavu, přepsat volební zákon a zavést zákony omezující svobodu tisku.

Srbsko se zrovna zdá být orientováno více na západ než na východ, ale prezident Tomislav Nikolić a premiér Aleksandar Vučić jsou oba spojeni se středopravicovou Srbskou pokrokovou stranou, jsou to bývalí nacionalisté a nejvíce proruští lídři, jaké Srbsko mělo za posledních deset let.

Sečteno a podtrženo, kumulativní vztahy mezi Ruskem a jeho spojenci uvnitř EU Moskvě podstatně zjednoduší snahu izolovat Ukrajinu nebo Moldavsko od evropského vlivu, zatímco proruští separatisté v Podněstří sotva potřebují povzbuzovat z Moskvy.

Transatlantičtí stratégové se dohadují o Putinových dalších krocích, ale neměli by přeceňovat riziko dalších vojenských kroků v Doněcku nebo Narvě a současně podceňovat nuancovanější mocenské hry v Sofii, Budapešti a Bělehradě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9318

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2014