Zdravotnický "imperialismus" Kuby zahanbuje mezinárodní společenství v boji s ebolou

16. 10. 2014 / Daniel Veselý

Oficiální počet obětí, jež na západě Afriky připravilo o život virové onemocnění ebola, v současné době činí 4000. Nicméně neoficiální odhady hovoří o dvojnásobném počtu mrtvých. Zákrok mezinárodní komunity na čele se Spojenými státy proti záludnému zabijáku přes obrovské mediální pokrytí není nikterak uspokojivý. Avšak jedna malá a chudá karibská země, která se dlouhodobě nachází pod ekonomickou blokádou, na krizi jako první zareagovala mnohem účinněji.

Podle nejčerstvějších údajů poskytnutých Světovou zdravotnickou organizací (WHO) se zejména na západě Afriky ebolou prozatím nakazilo téměř 9000 lidí, a tato skutečnost je umocněna velice chmurným výhledem: v průběhu následujících měsíců může ebolou onemocnět až 10 000 osob týdně. Nyní je to "pouze" jeden tisíc nemocných ZDE. Máme navíc co do činění s chorobou, jíž podlehne až 70 procent nakažených.

Co se urgentní strategie, jak nemoc v nejlepším případě eliminovat, týče, je na základě tvrzení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna nutno zdvacetinásobit dosavadní úsilí -- je zapotřebí co nejdříve obstarat pojízdné laboratoře, dopravní prostředky, helikoptéry, povolat vyškolené zdravotníky atd ZDE.

Bohužel významní světoví hráči, jako je Brazílie nebo Čína, nejsou schopni lidem nakaženým zhoubnou chorobou v Sierra Leone, Guineji či Libérii poskytnout odpovídající lékařskou péči. To samé platí i o bývalých kolonizátorských velmocích -- Francii a Velké Británii.

Spojené státy se tradičně s hlasitým humbukem a militaristickou vervou pustily do křížku s novým nepřítelem: ebolou. Republikánský senátor Jerry Moran doslova prohlásil, že je třeba ebole vyhlásit válku. Obamova vláda tváří v tvář epidemii eboly na západě Afriky přišla s prohlášením, že se jedná o "globální bezpečnostní hrozbu" ZDE. Prezident Obama v zemích západní Afriky autorizoval nasazení 4000 vojáků, nepočítaje v to stovky dalších jednotek, námořníků a vojenských letců ZDE. Ti mají v daném regionu postavit různá zařízení, zformovat a vycvičit zdravotnické týmy.

Otázkou zůstává, proč k jednoznačně humanitárním aktivitám povolávat tisíce vojáků, když existují mnohem efektivnější způsoby, jak v tomto případě čelit epidemii eboly -- jak ostatně v této oblasti ukazují kubánské zdravotnické týmy, Lékaři bez hranic, a lékaři a zdravotnický personál pocházející ze států Africké unie.

Nasazení masivní vojenské síly proti nebezpečnému virovému nepříteli se také jeví jako nebezpečný podnik, ačkoliv se jedná o relativně bezpečnou oblast. Ostatně vojenské strategie Pentagonu i v boji proti nepřátelům z masa a kostí vesměs selhávají, ba celou řadu konfliktů prohlubují. Nelze úplně vyloučit ani vznik ozbrojeného konfliktu v oblasti zasažené ebolou. Nyní se nejedná o první případ, kdy Bílý dům na humanitární katastrofu zareagoval především nasazením vojenské síly -- k tomu došlo po apokalyptickém zemětřesení na Haiti před čtyřmi lety.

Na druhou stranu mají Američané v západní Africe sužované ebolou investovat 400 milionů dolarů, v plánu mají vybudovat asi 12 polních nemocnic se stovkou lůžek a zaměstnat zde zdravotnický personál o síle 65 žen a mužů. Bílý dům rovněž plánuje školení tisíců zdravotníků. Avšak Spojené státy naprosto ignorovaly šíření virového onemocnění kdesi v daleké Africe, dokud ve Státech ebole nepodlehl jeden Američan a kauzy se neujala mediální soldateska.

Je nicméně alarmující, že co se týče lékařského přístupu vůči epidemii eboly, tak vyspělé a relativně bohaté státy zahanbila ve srovnání s nimi nuzná Kuba, jejíž postavení ve světě je do značné míry ostrakizováno hospodářským embargem (jež se vztahuje i na zdravotnický materiál včetně léků ZDE), které na tento karibský ostrov před více než 50 lety uvalily Spojené státy. Vyspělé západní země se navíc snaží epidemii eboly zastavit spíše před svými "branami" než v samotné Africe.

Kubánská vláda do postiženého regionu poslala 461 lékařů, zdravotníků a zdravotních sester ZDE. Kuba do ebolou sužovaných afrických zemí de facto uskutečnila zdravotnickou invazi, podobně jako v roce 2010 na zemětřesením zdecimované Haiti, kde už dříve působilo 344 kubánských zdravotníků, k nimž se po živelné katastrofě připojily další stovky krajanů -- elitních lékařů a zdravotníků sdružených v Brigádě Henryho Reeva. Tito specialisté na léčbu obětí živelných katastrof dříve působili v Číně, Pákistánu, Guatemale, Indonésii, Bolívii a jinde ve světě ZDE.

V současnosti ve světě působí 50 000 kubánských lékařů a zdravotníků, a to v 66 zemích, především pak ve státech globálního Jihu ZDE

V českých zemích se o Kubě bohužel hovoří hlavně v souvislosti s tamním porušováním lidských práv a nepochybně pozitivní dopady zdravotnického "imperialismu" Kuby ve světě, jako by ani neexistovaly.

0
Vytisknout
7044

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2014