Německo upírá spolupracovníkům z Afghánistánu právo na azyl

17. 10. 2014

Bývalým afghánským zaměstnancům a pomocníkům Bundeswehru v Afghánistánu jde o život a mají právo na azyl. Avšak jejich žádosti jsou odmítány a mnozí ani nevědí, že taková možnost existuje.

1 650 afghánským zaměstnancům německé armády a Německé společnosti pro mezinárodní spolupráci (GIZ), většinou tlumočníků, je upírán azyl v Německu, přestože jsou ohrožováni Talibánem.

Společný výzkum listu Süddeutsche Zeitung a veřejnoprávních televizí WDR a NDR zveřejněný ve čtrtek odhalil, že z těch bývalých zaměstnanců, kteří byli o možnosti azylu vůbec informováni, jich 60% byla žádost zamítnuta.

Místní zaměstnanci německé části mise ISAF v Afghánistánu měli být nadřízenými informováni o právu žádat o azyl, pokud se budou cítit ohroženi. Avšak mnozí z nich sdělili redakci SZ, že k tomu nedošlo, a někteří se dočkali odmítnutí žádosti, protože jejich ohrožení nebylo považováno za "dostatečně vážné". Jedním z hlavních problémů přitom je, že kritéria pro posuzování žádostí jsou považována za důvěrná a tak se s nimi žadatelé, jejich právníci, ale ani veřejnost nemohou seznámit.

Jednou z obětí úředního šimla je mladá Afghánka Palwasha Thoki, která pracovala pro německou misi do roku 2012, kdy na rok opustila Afghánistán. Krátce po návratu do města Mazáre Šaríf loni v srpnu hlásila v polním táboře německé armády, že je ohrožována na životě. Několik dní před slyšením na německém konzulátě byla nalezena doma zavražděná.

Vládní koaliční smlouva mezi CDU a SPD slibuje "nejlepší možnou ochranu" afghánských zaměstnanců německých organizací, kteří si přejí odvézt své rodiny do bezpečí v Německu. Avšak redaktoři Süddeutsche Zeitung zjistili, že 583 z 956 žádostí o azyl bylo zamítnuto a důvody zamítnutí nebyly zveřejněny.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2663

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2014