Barmská disidentka Su Ťij kráčí ve stopách Václava Havla

1. 11. 2013 / Daniel Veselý

Nositelka Nobelovy ceny za mír a držitelka dalších metálů týkajících se boje za lidská práva Aun Schan Su Ťij vystoupila v BBC v Londýně, aby popřela zprávy o etnické čistce, jež již přes rok zuří v její domovině. Su Ťi při své návštěvě Evropy získala prestižní ocenění Evropské unie za příkladný boj za lidská práva. Nicméně její neoblomné stanovisko ke krutostem odehrávajícím se v její vlasti ostře odsoudili jak barmští lidskoprávní aktivisté, tak tamní náboženští vůdci. Zvěrstva a násilí páchané větší mírou buddhisty se totiž převážně dotýkají těch, které řada z nás považuje za nebezpečné maniaky a arciteroristy.

Mrtvolné gesto Aun Schan Su Ťij však může ještě více poškodit již tak děsivou tragédii muslimské menšiny v Barmě -- etnika Rohingya. Příslušníci tohoto etnika jsou systematicky vyháněni ze svých domů a vražděni po stovkách, a to již déle než rok -- aniž by to "světové společenství" hlouběji znepokojovalo. Některé skeptické hlasy bezútěšnou situaci v Barmě dokonce považují za předehru ke genocidě; třeba proto, že represivní orgány barmským muslimům upírají jejich etnickou příslušnost a někteří Barmánci dokonce popírají existenci etnika Rohingya.

Podle údajů publikovaných OSN bylo do června letošního roku z domovů vyhnáno na 140 000 osob, převážně muslimské víry, a tyto osoby nalezly provizorní domov v uprchlických táborech. Pro vyváženost je třeba dodat, že buddhističtí mniši zůstávají nadále terčem zločinů, a to především ze strany junty. Informace pojednávající o etnické čistce barmského muslimského etnika však na webových stránkách organizace Člověka v tísni nenalezneme. Ta se porušování lidských práv Barmánců dlouhodobě věnuje. Dvojí metr této organizace v souvislosti s pošlapáváním lidských práv je ale již legendární.

Disidentka-celebrita Su Ťij mohla využít svého privilegovaného postavení a vlivu na Západě, aby dokázala, že si výše zmíněná ocenění a metály zasloužila. Svým mrazivým mlčením bohužel dílem "legitimizuje" tyto zločiny a poskytuje zabijákům holubičí mimikry. Je vůbec možné, aby si tato privilegovaná osoba přes rok trvajících násilností v její vlasti nevšimla -- snad proto, že převážnou část zločinů v tomto konfliktu páchají i heroizovaní aktéři tzv. Šafránové revoluce? Dalším možným vysvětlením obestírajícím hrobové mlčení barmské disidentky může být skutečnost, že Su Ťij v roce 2015 hodlá kandidovat na prezidentský úřad. Asi se snaží politicky lavírovat tak, aby žádnou stranu konfliktu jednoznačně neobvinila z páchání násilí.

Vztahy Spojených států a Velké Británie s barmskou juntou se zlepšily teprve nedávno. Předáci junty provedli několik vstřícných gest, když propustili pár stovek politických vězňů, nikoliv všechny. Washington vztahy s Rangúnem samozřejmě nenapravil kvůli zdraví politických vězňů, ale kvůli doktríně Pivot to Asia - tedy pro pronikání do východní a jižní Asie ze strategických a ekonomických důvodů včetně omezení čínského vlivu v regionu.

Ikona západních demokratů Aun Schan Su Ťij tedy v rámci vysoké politické hry dle všeho hraje roli užitečné idiotky, kdy lidská práva musí jít z cesty megalomanské doktríně z dílny Bílého domu. Mlčením tedy na domácí půdě chrání mediální hrdiny jedné z barevných revolucí, ignoruje práva ve světě de facto neznámého etnika a možná bude obměněna klíčovou politickou funkcí. Naše barmská disidentka, jak vidno, zkušeně kráčí v šlépějích Václava Havla, jenž sice taktizoval jinak, ale s obdobným výsledkem.

0
Vytisknout
5772

Diskuse

Obsah vydání | 4. 11. 2013