Poslední varování?

14. 10. 2013 / Jan Sláma

Do voleb máme už opravdu jen pár dní a měli bychom si opravdu dobře rozmyslet strategii své volby. A není to snadné. Pravicové strany pro prosté občany nepřicházejí vůbec v úvahu, protože to co nám poslední roky předváděly nás přivedlo opět o něco blíže ke hranici chudoby, ne li až za ni. Zbohatlým se dařilo dále bohatnout, zločincům byla udělena amnestie, neschopní poslanci by dále chtěli užívat pohodlného života, aniž by za nimi byla vidět jakákoli práce pro společnost. Opět se na nás usmívají jejich prázdné a tupé tváře z plakátů.

Tak tedy zbývá ta werichovská otázka -- bude to prospívat nám Werichům? Ale odpověď je nejasná. Co mohu očekávat od strany, která by se nejraději spojila s Lidovci, je pro ni stále platné jakési Bohumínské usnesení, které znemožňuje jediné nepodezřelé spojenectví. Nerozumím tomu. Lidovcům určitě není proti mysli obdarovávání katolického kleru, nevadí jim, že důchodcům se mají pravičáky okleštěné důchody zvednout o neuvěřitelných 35,-Kč, zatím co ke kněžím půjdou miliardy. Lidovci, jejichž představitelé se od počátku výrazně podíleli na likvidaci našeho zemědělství a jehož následky neseme všichni a poneseme ještě dlouho. Ne toto spojenectví je příliš podezřelé!

Volba by mohla směřovat k Zemanovcům, ale zde je nám asi jedinou zárukou dosavadní práce odváděná panem prezidentem. O lidech ve jmenované straně nevíme skoro nic.

Hesla zbývajících několika stran, či hnutí zní sice líbivě, ale státnická strategie pro dobro naší země v nich vidět není.

Vím tedy koho volit nechci.

Nechci, aby ve Sněmovně opět zasedali lidé, kteří v životě nepracovali.

Nechci, aby tam tloustli u dobrého bydla lidé, kteří v předchozí své činnosti za sebou zanechali jen chaos a těžko napravitelné chyby.

Nechci, aby za naše peníze v poslaneckých lavicích vysedávali lidé bez mozku, kteří zvedají ruce a opouštějí jednací sál na pokyn svých šéfů.

Nechci, aby mne uráželi poslanci, kteří nejsou ochotni poslouchat argumenty opozice, ať už je jakákoli a místo toho se baví, hlučí, toulají se mimo jednací sál nebo pospávají.

Koho bych volit chtěl? Za roky kdy sledujeme jednání v Poslanecké sněmovně si lidé patrně zapamatovali několik tváří poslanců jejichž projevy měly hlavu i patu, jejichž slova nesledovala stranické a lobistické zájmy, ale tvořila projevy opravdových státníků. Bylo jich ale málo a ještě tito lidé zastupovali pravici i levici.

Velkou část ale tvoří takový poslanecký prach. A právě ti, kterým se poslancování zalíbilo jsou nám nejvíc nebezpeční. Jsou lhostejní a těch se bojím. Nebude to lehké v těchto volbách volit.

0
Vytisknout
6123

Diskuse

Obsah vydání | 16. 10. 2013