Vědci zjistili korelaci mezi změnami klimatu a množstvím násilných konfliktů

2. 8. 2013

I poměrně malé změny podnebí mohou souviset s nárůstem počtu násilných konfliktů, tvrdí studie publikovaná v časopise Science. Na základě zákonitostí odvozených při studiu 61 historických konfliktů vědci předpokládají, že by nárůst průměrné globální teploty o 2 stupně Celsia mohl souviset s nárůstem četnosti velkých násilných konfliktů typu občanské války až o 50%.

Zejména rostoucí teploty prý patrně povedou k četnějším konfliktům o stále vzácnější přírodní zdroje, a to spolu s fyziologickým stresem jednotlivců vyvolaným teplejším počasím.

Marshall Burke z University of California v Berkeley vysvětluje, že to co zjistil tým, v němž působil, byla statistická souvislost. V minulosti změny klimatu, a zejména oteplení, souvisely s vyšší hladinou skupinových a individuálních konfliktů. Burke nevylučuje, že se společnosti budoucnosti dokážou s vedry vyrovnávat lépe než ta dnešní, nicméně by podle něj bylo nebezpečné automaticky předpokládat, že se tak stane.

Výzkum byl založen na analýze akademické literatury popisující násilné konflikty od osobních přes skupinové a celonárodní až po velké kolapsy civilizací, a to v průběhu tisíců let.

Nejsilnější korelaci se změnami klimatu vykazují meziskupinové konflikty. Nárůst teploty zde představuje nejrizikovější faktor. Všechny studie konfliktů v 27 moderních společnostech vykazují souvislost mezi teplejším počasím a zvýšeným násilím. Změna v rozsahu jedné standardní odchylky směrem k teplejšímu podnebí souvisí podle Burkeho s 4% nárůstem rizika osobního násilí a 14% nárůstem násilí mezi skupinami.

To odpovídá zvýšení roční průměrné teploty v africké zemi o 0,4 stupně Celsia, nebo průměrné měsíční teploty v okrese v USA o 3 stupně.

Výsledky ukazují na řadu intervenujících proměnných, které do zjištěné korelace mohou vstupovat. Jednou je vzácnost ekonomických zdrojů. Neúroda je obvyklým zdrojem ozbrojých konfliktů v mnoha zemědělských společnostech.

A opravdové horko také vyvolává fyziologický stres, který ovlivňuje reakce lidí ve vzájemných vztazích. Lidé si pak navzájem mén věří, jsou agresivnější a násilnější.

Solomon Hsiang z Princeton University, další ze spoluautorů studie, tvrdí, že souvislost je zřejmá, avšak chybí jasné objasnění. Je to něco jako souvislost mezi rakovinou plic a kouřením v 50. letech minulého století. Aktuálně existuje několik hypotéz, jež je třeba dále testovat.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2481

Diskuse

Obsah vydání | 2. 8. 2013