Jak můžeme důvěřovat vládě, která nás špehuje?

27. 6. 2013

Neměli bychom se bát nějakého budoucího orwellovského státu, v němž budeme podrobeni totálnímu elektronickému monitorování. To je totiž naše dnešní realita.

"Pokud jste občanem této země, který dodržuje zákony, nemáte se čeho bát." Tak reagoval britský ministr zahraničí William Hague na odhalení skutečnosti, že Spojené státy a Velká Británie špehují občany v obrovském, mezinárodním měřítku. Zkuste o tom, že se nemáte čeho bát, přesvědčit rodinu Stephena Lawrence, píše v deníku Guardian George Monbiot.

Poté, co Stephena Lawrence, černošského teenagera, zavraždili bělošští rasisté, policie zaměstnala čtyři detektivy, jejichž úkolem bylo špehovat rodinu a přátele Stephena Lawrence, ve snaze "najít na ně něco". Lawrencovi a lidé, kteří podporovali jejich boj za spravedlnost, byli občané dodržující zákony. Jenže policie proti nim nasadila tajné agenty a jeden z těchto špionů nyní přiznal, že cílem bylo hledat "dezinformace" a "špínu". Za jakým účelem? "Zdiskreditovat kampaň za spravedlnost pro Stephena Lawrence."

Dokazuje to, jak se policejní práce v Británii naprosto proměnila ve svou perverzi. Namísto toho, aby policie chránila občany a veřejný prostor, je zneužívána na ochranu policie před demokratickým dohledem a k potlačování pokusů o aktivní účast v politice.

Druhým šokujícím odhalením, které vyplývá z dokumentů, zveřejněných Edwardem Snowdenem, je to, že Spojené státy a Velká Británie masovým způsobem odposlouchávají naše telefonní rozhovory a špehují naše užívání internetu. William Hague tvrdí, že bychom měli "mít důvěru v práci našich výzvědných agentur i v to, že dodržují zákon a demokratické hodnoty". Proč?

Zde je pár věcí, které jsme se dověděli o tajné policejní práci v Británii. Jednotka, které velel policista jménem Bob Lambert, používala detektivy k špehování pokojných politických aktivistů. Tito detektivové ukradli totožnost mrtvých dětí a pak infiltrovaly protestní skupiny. Devět z jedenácti těchto špehů si utvořilo dlouhodobé sexuální vztahy s ženami v těchto organizacích, v některých případech (včetně Lambertova případu) s nimi dokonce měli děti. Pak si vymysleli pár výmluv a zmizeli z života těchto žen.

Nechali za sebou stopu zničených životů, dětí bez otců a žen, jejichž důvěra byla nenapravitelně zničena. Minulý pátek jsme se dověděli, že Lambert byl spoluautorem letáků, kvůli němuž dva nemajetní aktivisté strávili tři roky u nejvyššího soudu snahou hájit se proti procesu o pomluvě, na základě žaloby od podniku McDonalds. Policie neuznala za vhodné informovat soud, že jedním z autorů letáku byl právě policista.

Bob Lambert byl obviněn, že během trestního řízení u soudu použil falešnou totožnost. A chráněná poslaneckou imunitou, poslankyně Caroline Lucasová řekla v Dolní sněmovně, že Lambert umístil v jednom londýnském supermarketu jako agent provokatér zápalnou bombu. Bomba explodovala a způsobila škody za 300 000 liber. Lambert to popírá.

Policie a prokurátoři také neinformovali soud, během dvou soudních procesů s aktivisty bojujícími proti klimatickým změnám, že tajný policista Mark Kennedy tajně nahrával jejich schůze a že tyto nahrávky dokazovaly nevinu obžalovaných. Dvacet lidí bylo nespravedlivě odsouzeno. Jejich odsouzení bylo později zrušeno.

Jestliže je stát ochoten zneužívat svou moc a své nástroje takto široce a vážně v takovýchto případech, kdy je velká pravděpodobnost, že zneužívání zákona bude odhaleno, jestliže státu nevadí zasahovat do života občanů do takové míry, že jeho agenti si utvoří sexuální svazky s občankami a zplodí jejich děti, co stát nebude dělat, když nekontrolovatelně špehuje naši soukromou korespondenci?

Víme nyní, že elektronické špehování se v Británii používá pro jiné účely než pro chytání teroristů, zahraničních špionů a na obranu před vojenskými útoky. Elektronické špehování se používalo například k monitorování zemí, které se účastnily schůze skupiny G20, kterou Británie uspořádala r. 2009. Jestliže toto dělá britská vláda jiným státům, které mají možnost to objevit a proti tomu protestovat, co asi dělá svým vlastním bezbranným občanům?

Zdá se, že William Hague před čtrnácti dny v Dolní sněmovně lhal. Tvrdil, že k odposlouchávání komunikací každého jednotlivého britského občana musí existovat příkaz, osobně podepsaný mnou, ministrem vnitra anebo jiným ministrem."

Nyní zjišťujeme, že tito ministři mají právo také vydávat obecné příkazy, které se obnovují každého půl roku, k provádění masového špehování občanů, jaké provádí GCHQ. Mezi certifikáty, vydanými instituci GCHQ je i "globální" pravomoc, která tuto instituci opravňuje, aby každý den shromažďovala až 600 milionů telefonních rozhovorů a 39 milionů gigabytů informací.

Nejlepší zkouškou dobré víry v nějakou instituci je způsob, jímž se instituce postaví k minulým zlořádům. Navzdory tomu, že je už dva roky známo, že policie zločinně sledovala nevinné občany, britská vláda to dosud nezačala vyšetřovat. Bob Lambert, který řídil tým policejních špehůl, zplodil dítě, které porodila nevinná aktivistka, kterou podvedl, byl spoluautorem letáku proti firmě McDonalds, údajně lhal u soudu a poslankyně ho obvinila z odpálení zápalné bomby v supermarketu, dostal roku 2008 vysoké státní vyznamenání. Nyní vyučuje na univerzitě v St. Andrews. Tvrdí o sobě, že má zkušenosti z "boje proti terorismu".

Náměstek ministryně vnitra Nick Herbert řekl v parlamentě, že je přijatelné, aby měli policisté sex s aktivisty, které špehují, aby vypadali "autenticky". Připadá vám to, že je představitelem státu, jemuž můžeme důvěřovat?

V nedělním týdeníku Observer vyjádřil vysoký výzvědný zdroj velké znepokojení nad masovým špehováním občanů. "Kdyby došlo k nedobré politické změně, bylo by to velmi nebezpečné. Stačilo by jen, aby se dostala k moci nesprávná vláda." Ale mně se zdá, že každá vláda, ochotná své občany v masovém měřítku špehovat, je nesprávná vláda. Nikomu nelze svěřit tak obrovské dohližitelské pravomoci.

Různou formou máme nesprávnou vládu už třicet let. Během tohoto období byly nedemokratické pravomoci vlády konsolidovány. Vláda začala vytvářet volební diktaturu, v níž jsou všechny tři hlavní britské politické strany sjednoceny ve svém úsilí vytvořit bezpečnostní stát, vést nevyprovokované války a bránit moc korporací proti demokracii, jednat jako slouha Spojených států, bojovat proti politickému disidentství celou cestu až do ložnice a do porodnice. Nemusíme čekat, až vznikne "nesprávný" stát, abychom si uvědomili, že masové špehování ohrožuje svobodu, pluralitu a demokracii. Už v něm žijeme.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6371

Diskuse

Obsah vydání | 28. 6. 2013