Výzkum a vývoj v ČR -- otázky a odpovědi

23. 5. 2013 / Václav Hořejší

Zhruba před rokem jsem byl v rámci přípravy "Zelené knihy" ČSSD o výzkumu a vývoji požádán o odpovědi na poměrně obsáhlý soubor otázek. Doufám, že některé čtenáře Britských listů budou mé (poněkud aktualizované) odpovědi zajímat.

1. VÝZNAM VVI VE ZNALOSTNÍ SPOLEČNOSTI

1. Má-li věda v současnosti jinou než tržní hodnotu, jakou?

Má samozřejmě zásadní hodnotu kulturní, vzdělanostní.

2. Má mít věda podporu společnosti a jak ji zohlednit?

Samozřejmě musí mít podporu společnosti (a jsem rád, že ji u nás má -- ve všech průzkumech vědci skórují vysoko co do prestiže). Podpoře ze strany společnosti škodí někteří nezodpovědní politici, kteří její význam zpochybňují resp. uznávají pouze její "tržní" význam.

3. Je potřebná výchova k vědě a tvůrčí činnosti? Jak ji organizovat?

Opět spíše "řečnická" otázka se samozřejmou odpovědí. Je potřeba význam vědy vštěpovat dětem od raných školních let. V tom máme velmi dobrou tradici, ale v posledních letech se bohužel vzmáhají různá "postmoderní" protivědecká hnutí, která nacházejí sluchu i u některých "opinion makers" a politiků.

4. Jaká by měla být vazba mezi vzděláváním a výzkumem, vývojem a inovacemi?

Výzkum je a musí být alespoň v nějaké míře nedílnou součástí nejvyšších stupňů vzdělání. Propojení mezi výzkumem, vývojem a inovacemi musí být založeno v první řadě na iniciativě průmyslu. Nelze mu "vnucovat" výsledky výzkumu, pokud o ně nemá zájem, nebo pokud dostatečně inovativní typ průmyslu ani neexistuje ("montovny"). Toto je velmi vážný problém, který je většinou ignorován a vede k plýtvání veřejnými prostředky na podporu různých pochybných "inovací" vychytralými žadateli z průmyslové sféry, resp. ze sféry tzv. aplikovaného výzkumu.

5. Co je podle vás zásadní bariérou pozitivního rozvoje a pokroku českého VVI obecně? Co jsou bariéry v oblasti legislativní, organizační, financování a lidských zdrojů?

Myslím, že žádná zásadní bariéra neexistuje, je jen málo vůle využít existujících možností. Resp. myslím, že nikdo "dostatečně důležitý" není silně motivován -- naopak převládají malicherné partikulární zájmy.

2. ÚČASTNÍCI VVI A JEJICH ROLE

1. Plní český stát svou úlohu ve vztahu k VVI vzhledem k potřebám této oblasti?

Plní ji nedostatečně, polovičatě, bez vidiny jasného cíle.

2. Má stát zřizovat vědecko-výzkumné organizace? Jaká má být jejich úloha v jednotlivých oblastech?

Myslím, že těchto institucí máme již celkem dost a další (až na odůvodněné výjimky) nepotřebujeme. Spíše by se některé existující měly zrušit nebo sloučit s jinými. Zakládání dalších regionálních institucí pochybné úrovně by bylo asi kontraproduktivní.

3. Je žádoucí propojení Akademie věd ČR, resortních výzkumných ústavů a univerzit? Do jaké míry?

Ano, je jednoznačně žádoucí. V oborech, které jsou mi blízké, je propojení mezi AV a VŠ silné a funguje dobře (až na opakované politováníhodné výpady některých představitelů VŠ proti AV...). Zásadní pozitivní význam měla změna ústavů AV na v.v.i.

4. Má stát podporovat firemní výzkum, jakým způsobem?

Má ho podporovat pomocí daňových nástrojů a pokud možno nikoli přímými dotacemi.

5. Vidíte úlohu neziskového sektoru ve vědě, výzkumu a vývoji? V čem?

Jedná se zde asi hlavně o nadace. V našich podmínkách je jejich význam velmi omezený.

6. Pouze univerzity mají možnost udělovat akademické hodnosti. Měla by mít i AV ČR možnost otevírat doktorandská studia?

Myslím, že ano -- legalizovalo by to vlastně již existující stav. Bohužel by to ale asi velmi popudilo některé představitele VŠ...

3. MEZINÁRODNÍ SOUVISLOSTI

1. Mělo by být zapojení do mezinárodních projektů i mimo EU podporováno, případně koordinováno centrálně a s podporou státu?

Mezinárodní spolupráce je velmi důležitá, ale není správné ji nějak uměle vynucovat (což se bohužel často děje). Je potřeba podporovat spontánně vznikající spolupráce (speciální fondy na jejich podporu, ale dbát na to, aby tyto prostředky nepodporovaly nekvalitní "spolupráce pro spolupráce").

2. Jaké podmínky v legislativě, financování a organizaci VVI je potřebné lépe nastavit pro partnerství našich pracovišť VVI a podobných pracovišť v rámci EU.

Myslím, že současné prostředky jsou dostatečné.

3. Jaké nedostatky jsou v organizačním zajištění případné mezinárodní spolupráce?

Nejsem si vědom -- opakuji, že nejdůležitější je, aby se podporovaly kvalitní, spontánně vzniklé spolupráce. U "bruselských" programů se bohužel často stává, že se organizují zcela arteficielní "spolupráce", které by naplnily požadavky na zastoupení "jihu", "východu", apod. Vede to někdy k absurdním situacím ("Neznáš nějakou bulharskou nebo rumunskou skupinu, která by se mohla připojit k našemu projektu?").

4. Chybí vám pro intenzivnější zapojení do mezinárodních projektů zformulované priority české vědy? Pokud ano, proč?

Nechybí; hlavní prioritou v těchto spolupracích musí být KVALITA.

5. Jak by měla být koncipována podpora mezinárodní spolupráce v prioritních oblastech?

Jsem skeptický, pokud jde o určování "prioritních oblastí".

6. Přivítali byste obdobně k Evropskému inovačnímu partnerství vznik Českého inovačního partnerství? Na které oblasti by se mělo soustředit?

Na tyhle iniciativy jsem alergický. Hrozí, že výsledkem bude zase nějaký administrativní aparát, jehož hlavní starostí bude, jak pro sebe získat prostředky na jakousi virtuální činnost, resp. na organizování pseudo-spoluprací, zpracovávání průběžných zpráv a podobných nesmyslů..

4. ORGANIZACE VĚDY

1. Preferovali byste vznik strategického Velkého výboru po vzoru Finska, koordinujícího činnost ve VVI a ponechání konkrétního řízení na jednotlivých resortech, nebo vznik samostatného centrálního orgánu státní správy, který by zastřešoval oblast VVI včetně podpory soukromým subjektům?

Vzhledem k našim podmínkám spíše ten finský model; pokud by se ustavil centrální orgán s politickou kontrolou, hrozilo by, že se ho po volbách zmocní jako koaliční kořisti nějaká další bizarní strana a napáchá pak spoustu škod (viz smutné příklady z nedávné minulosti a současnosti na MŠMT). To, že např. AV není pod přímou politickou kontrolou, považuji za neobyčejně důležité.

2. Měl by tento centrální orgán státní správy předkládat vědní strategii, vědní politiky, zprávu a rozpočet ke schválení parlamentu nebo by to měla být pouze kompetence vlády?

Bezpečnější by bylo, aby to zůstalo v kompetenci vlády.

3. Pokud by dál měla fungovat Rada vlády pro VVI, jaké by měla mít kompetence?

V souladu se svým statutem by měla být poradním orgánem vlády, na které by byla konečná rozhodnutí. RVVI by neměla být zahlcována spoustou administrativních drobností, jak je tomu nyní.

4. Pomohla by české vědě:

  • změna kompetencí a složení Rady pro VVI?
  • posílení managementu vědy?
  • větší liberalizace VVI?
Současná RVVI byla ustavena v rozporu se zákonem (několik členů je tam již 3. období), její složení je velmi problematické.

Posílení managementu vědy vidím jako dvojsečné -- na jedné straně by určitě bylo potřeba, aby se někdo na centrální úrovni zabýval např. analýzami a hodnocením, na druhé straně je zde ono výše zmíněné nebezpečí, že politicky řízený centrální orgán může napáchat velké škody.

5. Co je bariérou pro dosažení většího počtu patentů, výzkumných vzorů a dalších konkrétních výsledků?

Naprosto zásadním problémem je stav našeho průmyslu -- z velké části pouze mnotovny zahraničních firem, keré dělají svůj výzkum a vývoj doma. Je nesmyslné honit se za "patenty pro patenty" (už se to děje...); je potřeba, abychom měli průmysl schopný realizovatelné výsledky absorbovat.

6. Jak lze posílit mezioborový přístup?

Pokud bude systematicky podporována co nejvyšší kvalita (excelence), bude i mezioborový přístup. Umělé metody (např. programy kladoucí si jako podmínku "mezioborovost") jsou k ničemu (umíme to "odšvejkovat" -- papír snese všechno...).

5. HODNOCENÍ A FINANCOVÁNÍ VĚDY

1. Jsou podle vás finanční prostředky na VVI využívány efektivně? Pokud ne, kde vidíte zásadní problém?

Nejméně 30% je vyplýtváno na velmi nekvalitní výzkum či dokonce pseudovýzkum. Zásadním problémem je absence náročného a všeobecného hodnocení kvality.

2. Co je podle vás příčinou nízkého čerpání prostředků z EU fondů?

Nesmyslná administrativní komplikovanost většiny bruselských programů.

V případě grantů ERC (které příliš byrokratické nejsou) je to mimořádně silná kompetice -- šanci mají jen naprosté evropské špičky (které u nás v podstatě nejsou -- z objektivních důvodů -- podmínky u nás začaly být jakž takž dobré teprve před několika lety, takže až na výjimky nebylo dost času na rozvinutí kvalitních "vědeckých škol").

3. Jaký je podle vás optimální poměr institucionálního a účelového financování výzkumu?

Alespoň 70:30, možná ještě více, ve prospěch institucionálního.

4. Jaká by měla být kritéria pro přidělování institucionálního financování vědy? Kdo by měl mít kompetenci ke stanovení těchto kritérií?

To je politické rozhodnutí, které by ale mělo mít jasnou oporu v odborném doporučení nějaké "rady moudrých" a objektivního hodnocení "peer review"; takové hodnocení by ale u velkých přírodovědeckých oborů samozřejmě do velké míry vycházelo ze scientometrických údajů. Na nejvyšší úrovni (kolik dát na VŠ, kolik na AV, atd.) by to mělo být v kompetenci vlády, na nižších úrovních v kompetenci příslušných zřizovatelů (AV, MŠMT, atd.).

5. Jaký je váš názor, případně zkušenost s hodnocením peer-review?

To je základní, osvědčený postup. Osobně jsem byl účasten takovéhoto hodnocení špičkového evropského ústavu (DKFZ Heidelberg).

6. Mělo by být obnoveno financování na základě výzkumných záměrů?

Rozhodně nikoli.

7. Měla by pokračovat v nějaké podobě Centra základního a aplikovaného výzkumu? Jak?

Pokud možno ano -- na základě stejných principů, jako tomu bylo v letech 2000-2011.

8. Jaká by byla optimální perioda pro financování v oblasti VVI?

5-7 let.

9. Mohla by pozitivně ovlivnit dopady výsledků VVI do hospodářského a sociálního rozvoje země koncentrace financování VVI z jednoho místa státní správy?

Kdybychom byli "normální zemí" s dobře fungující státní správou, pak ano.

Vzhledem k našim podmínkám, kdy po každých volbách nastane "zemětřesení", určitě nikoli. Jak už jsem řekl výše, pokud by se ustavil centrální orgán s politickou kontrolou, hrozilo by, že se ho po volbách zmocní jako koaliční kořisti nějaká další bizarní strana a napáchá pak spoutu škod (viz smutné příklady z nedávné minulosti na MŠMT). To, že např. AV není pod přímou politickou kontrolou, považuji za neobyčejně důležité.

6. STANOVENÍ MOŽNÝCH PRIORIT VVI

1. Potřebují výzkumná pracoviště formulovanou vědní strategii na úrovni: EU?

Asi ne, resp. pouze ve smyslu "podpora kvality"

státu?

dtto

vlastní organizace?

Ano, instituce musí vědět, v jaké oblasti se chce profilovat a jaké cesty k tomu volit.

2. Pokud ano, jak by měla být tato strategie formulována?

Rozhodně se nesnažit "od zeleného stolu" stanovovat nějaké oborové priority (nebo jen ve výjimečných, odůvodněných případech), ale spoléhat se na samoregulující mechanismy vědy, které samovolně podporují kvalitu.

Zásadní strategií musí být systematická podpora excelence na všech úrovních.

3. Kdo by měl formulovat vědní strategii na úrovni státu?

Nějaká kvalitní "rada moudrých" -- viz 1. otázka oddílu 4.

4. Je potřebné pro další rozvoj VVI stanovení priorit, inteligentní specializace, nebo stanovení priorit považujete pro další rozvoj za kontraproduktivní?

Viz odpověď na otázku 2 -- k takovým snahám jsem velmi skeptický; jejich výsledky mohou být zhoubné, resp. spíše se to stejně "ošvejkuje" ("priority" se stanoví tak pružně, že se do nich vejde skoro všechno).

5. Pokud budou stanoveny priority, měly by zahrnovat pouze perspektivní obory z pohledu konkurenceschopnosti země nebo by mezi nimi měly být i obory důležité pro národní identitu a rozvoj kultury?

Viz moje předchozí skeptické odpovědi; samozřejmě je potřeba pohlídat, abychom nezlikvidovali malé, relativně slabé, ale z hlediska kultury a národní identity důležité obory.

0
Vytisknout
6149

Diskuse

Obsah vydání | 27. 5. 2013