Je v ČR primitivní vystudovat vysokou školu?

21. 2. 2013

Jsem relativně čerstvým absolventem jedné technické vysoké školy, státnice jsem absolvoval v červnu, a jsem proti zavedení školného (zápisného, či jak tomu budeme říkat) na našich státních vysokých školách. Není to proto, že bych chtěl všechno zadarmo, jak by mohl třeba někdo namítnout, za opravdu kvalitní vzdělání bych si zaplatil rád, ale je naše školství opravdu tak kvalitní, abychom si za něj měli platit? ptá se Jan Kolář.

Když se zde poprvé začalo hovořit o zavedení školného, slýchával jsem argumenty od jeho zastánců, že například "zavedení školného zkvalitní školství". Nyní tento argument slýchávám i z řad studentů. Ano, za více peněz se sice dá koupit víc knih do knihovny, potřebný software atd., ale to samo o sobě naše školství nezkvalitní. Když jsem o školném debatoval s jedním, teď již bývalým, spolužákem, tak tvrdil, že to zkvalitnění se týká hlavně toho, že studenti, kteří jdou na vysokou školu si to jen odsedět a za pět let dostat diplom, si studium na vysoké škole rozmyslí a nepůjdou na ni. Tudíž na škole budou ve výsledku jen studenti, kteří mají o obor zájem, a studenti se zájmem = kvalitní studenti. Myšlenka je to zajímavá, má však své "ale". Myslím si, že se vždycky najde někdo, koho rodiče bohatě zasponzorují, jen aby jejich potomek měl tu vysokou školu. Takový student si tu školu taky jen odsedí a diplom bude mít de facto koupený. Takže tudy cesta nevede.

Protože jsem ještě před necelým rokem studoval, mám v živé paměti, jak to alespoň na naší fakultě vypadalo. To, co tam občas předváděli někteří studenti, bylo fakt na vyhazov z vysoké školy. Nevědět v posledním ročníku to, co se průmyslováci učí na střední škole a ti, co přišli z gymplu, se to na výšce dozvědí ve druhém či třetím ročníku, je opravdu k zamyšlení. Podle mého názoru, a podle názorů mých kolegů z práce, je nejjednodušší cesta ke zkvalitnění vysokého školství taková, že prostě a jednoduše nasadíme laťku minimálně o 200% výš a nebudeme se bát vyhazovat z vysoké školy ty, kteří na to očividně nemají. Tak zajistíme to, že ti, kteří si budou chtít vysokou školu jen odsedět, budou odejiti během prvního nebo druhého semestru. Tímto opatřením například zajistíme i to, že vysoké školy budou produkovat opravdu inteligentní a chytré studenty. Což je, myslím si, žádoucí.

Ruku v ruce s tímto opatřením by se samozřejmě muselo změnit i financování vysokých škol. V současném systému, kdy jsou školy (i ty střední) financovány od počtu studentů, je ale změna nemožná. Můj kolega to komentoval tak, že před dvaceti lety, když žák propadal, tak rodiče přemýšleli, co všechno udělat, aby jejich potomek nebyl vyhozen ze školy. A teď se situace obrátila, protože když žák propadá, tak škola přemýšlí, co všechno udělat, aby její student nebyl vyhozen, protože za něj dostává peníze. Trochu padlé na hlavu, ne? Takže podle mě by reforma školství, vysokého i středního, měla začít tím, že nějakým způsobem změníme financování škol. Jak? To je spíš otázka do diskuze. Když chci stavět dům, taky nejdřív začínám se základy.

V souvislosti s nynější kvalitou škol, které každým rokem produkují kupu lidí s inženýrským/magisterským diplomem, a s tím, jak se někteří politici plácají po zádech, protože máme kupu takto vysokoškolsky vzdělaných lidí, mě napadá otázka. Co vlastně ta spousta lidí s diplomem v reálu znamená? Opravdu je nás tolik chytrých a inteligentních, nebo je prostě "primitivní" u nás vystudovat vysokou školu? Myslím, že "bé" je správně.

0
Vytisknout
7307

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2013