Bulharské varování i pro českou vládu?

Financial Times: Pád bulharské vlády je signál, že je hospodářský růst důležitý

21. 2. 2013

Odstoupení bulharské vlády po násilných protestech je varováním pro ostatní evropské země, píše hospodářský deník Financial Times. V dnešní Evropě nizkého ekonomického růstu mohou vypuknout sociální nepokoje s dostatečnou silou svrhnout vládu i v zemích, které nejsou přímo zasaženy krizí.

Pravostředová vláda Bojka Borisova je nyní považována za další oběť "škrtů". Avšak Bulharsko neutrpělo zvlášť drastickými škrty. Na rozdíl od svých sousedů Řecka, Rumunska a Srbska nepotřebovalo mezinárodní finanční záchranu.

Nezaměstnanost, i když roste, není podle měřítek jinde v Evropě vysoká, dosahuje 12 procent. Veřejné finance jsou v Bulharsku podle jednoho analytika "vzorné". Až do nedávna se Bulharsko pyšnilo na to, že je na Balkáně ostrovem relativní hospodářské stability.

Avšak nedávné masové protesty vyvolala neschopnost vlády vyvolat hospodářský růst a růst mezd, které v EU patří k nejnižším, spolu s rostoucími cenami za vytápění. Vzniklo veřejné rozhořčení s politickou elitou, kterou lidé považují za zkorumpovanou a sloužící svým vlastním zájmům, jakmile měsíční účet za elektřinu v domácnosti dosáhl 100 euro - v zemi, kde je průměrný měsíční plat 387 euro.

Hlavním tématem předčasných voleb bude usilí jak snížit náklady na energie. Ale jedním poučením z pádu bulharské vlády je to, že nová vláda musí zintenzivnit úsilí vykořenit korupci - která zřejmě přispěla k těm vysokým nákladům. Borisov se dostal k moci r. 2009 na základě příslibů, že zatočí s korupcí, ale udělal málo.

Druhým poučením je, že navzdory veškerému důrazu EU na fiskální disciplínu je důležitý růst. Bulharsko bezproblémově plní maastrichtská kritéria pro vstup do eura. Jenže to nevyhrává volby. Je to poučením, které si ke své újmě budou zřejmě muset uvědomit i vlády bohatších zemí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7908

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2013