Obecný opravník sexuálně explicitních omylů

24. 2. 2013 / Štěpán Kotrba

už druhá reakce na Hanu Růžičkovou, tentokráte na článek "V slušných zemích se explicitní erotické scény nevysílají v době, kdy k televizi mají přístup děti", který je nekonečnou polemikou o mediální morálce... Navazuje na vyjádření předsedkyně RRTV Kateřiny Kalistové v článku "RRTV plní své zákonné povinnosti", který byl reakcí na text Hany Růžičkové "Jak RRTV neplní své zákonné povinnosti". První reakci jsem nazval "Obecné mravy dle homosexuálního pornoherce aneb média ve věku svobody".

Nezbývá než, s parafrází titulu knihy Ludvíka Součka blahé paměti v názvu, napravovat zmatení pojmů a dobře míněných - "well-meaning" názorů - "opinion" o nemravnostech ve vysílání, jejichž výskyt vyplývají z mínění - "judgement" analytiků - expertů, Rady a zejména soudců, jejichž rozhodnutí tvoří "rozhodovací praxi" Rady a "judikaturu". Takto se z efemérních slov o morálce v zákoně stává obecná norma spravedlnosti. Rada má opravdu v takové terminologii jasno. Po desítkách prohraných soudních sporů. Rada není orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu televizního vysílání, ale orgánem správním, který kontroluje pouze následně vysílání subjektů dle zmocnění ze zákona 231/2001 Sb.. Je orgánem veřejné správy, nikoliv cenzorským orgánem, její kompetence jsou dány zákonem a nikoliv libovůlí jejích členů. Mediální MORÁLKU tvoří svými rozhodnutími SOUDCI.

Podle ust. § 4 odst. 2 mediálního zákona je Rada správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání. Podle ust. § 61 odst. 2, 3 téhož zákona ři ukládání pokuty za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy (odst. 2). Ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) mediálního zákona uvádí termín "mravní" vývoj dětí a mladistvých. Jde o principy a zásady "správného" chování, jimiž se člověk řídí z vnitřního přesvědčení o tom, jak jednat, aby bylo jednání správné, resp. aby bylo přípustné pro ostatní členy společnosti. Vnitřní přesvědčení máme ovšem každý jiné. Katolík jiný než ateista, Ital jiný než Fin. Liberál z velkoměsta jiný než křesťan z vesnice.

DALŠÍ PODROBNOSTI: 21. 02. 2013 Štěpán Kotrba: Obecné mravy dle homosexuálního pornoherce aneb média ve věku svobody ZDE

Oprava oblíbeného omylu č.1: Děti vyrůstající při televizi jako dříví v lese JSOU chybou rodičů, která v krajním případě jako zanedbání povinné výchovy může skončit až trestným činem zanedbání povinné výživy § 213 či ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže. Výživou zákon nerozumí jen alimenty, ale též péči - výchovu a výkon rodičovského dohledu. Pizza z ledničky ohřátá v mikrovlnce či čínská polévka z pytlíku a televize k výchově nezletilého potomka nestačí.

Oprava oblíbeného omylu č.2: Výrok z televizního filmu Sex ve městě "vdané ženy námi [čti svobodnými] cítí ohroženy, protože můžeme spát kdekoli, kdykoli a s kýmkoli" či z filmu Tajný deník callgirl: "Proč to dělám? Protože mám ráda sex, a protože mám ráda prachy..." je možná nevhodný pro sexuálně dospívající dívku, jejíž matce utekl partner s mladší a sexuálně přitažlivější blondýnou, ale neohrozí to mravní vývoj oné dospívající dívky. I ona z hlediska zákona může od 15 let spát kdekoli, kdykoli a s kýmkoli (§ 187 trestního zákoníku - zák. 40/2009 Sb.). I za peníze. Kde není žalobce, není ani soudce (§ 202 trestního zákoníku - svádění k pohlavnímu styku). Aniž by se matky ptala na její názor. Z hlediska zákona je jasné, že výrok je řečen dospělou ženou (ne lolitou) a týká se světa dospělých. Že stejný výrok uslyší slečna v hypermarketu či tramvaji, je nabíledni. Že si slečna bez problémů koupí či v trafice prolistuje i časopis Bravo, v čekárně u lékařky prolistuje naprosto neškodnou Marianne, obsahující mj. návod jak sbalit chlapa snů a dělat mu potěšení, je nabíledni. Běžné je, že si na vysoké školné takto "měkkce" prostitučně přivydělávají i studentky. Drahý parfém, drahé prádélko, šperk, značková kabelka, auto či dovolená u moře s milencem může být jak platbou za potěšení, tak i utužením partnerského vztahu. Jak národu vyjevil ministr zahraničí Schwarzenberg.

Onen výrok není ale sexuálně explicitní scénou. Tou není ani nahota, pokud záměrem režiséra není vyvolat sexuální vzrušení. A už vůbec to nejsou "kecy o sexu" či lehká erotika. Sexuálně explicitní je zobrazení odhalených primárních či sekundárních sexuálních znaků v postavení sexuálního vzrušení (nikoliv tedy pohled na dívku mini či pouze na nahé tělo), kopulace, její náznak nebo příprava na ni,sexv kombinaci s ponížením nebo násilím - víceméně tedy dle judikatury popis odvozený od popisu trestného činu znásilnění. Filmařsky se jedná o účelový popisný naturalismus, zaměřený na primární cíl - sexuální vzrušení diváka.

Opravdu se sedmileté dítě pisatelky tak snadno vzruší při větě "Proč to dělám? Protože mám ráda sex, a protože mám ráda prachy..."?

Tato společnost je sexuálně liberální. Ultraliberální. Nejliberálnější v Evropě. Nebo druhá či třetí nejliberálnjší (po Finsku a Švédsku). Toleruje se zde naturismus, toleruje se zde frivolní odívání i chování. Toleruje se zde homosexualita i erotika. Společnost je sexuálně vzdělaná. Teoreticky i prakticky. A lidem to vyhovuje. 60% rozvodovost je výrazem emancipace. Citové i ekonomické... Negramotné, na živiteli závislé underclass zde prakticky neexistují, nechtěných těhotenství 13-14 letých (kterým farář řekl, že kondomy jsou nanic) je zde pomálu, stejně jako agresivního sexuálního obtěžování. To je naprostou výjimkou. Antikoncepci používá naprostá většina dívek už v posledním ročníku ZŠ. Pornočasopisy jsou v každé trafice přístupné bez černého krycího obalu a koupit si je může kdokoliv, starší 15 let. Pánské a dnes už i dámské... Erotické prodejny jsou plné a prosperují. Časopis pro ženy (třeba ona Marianne) má vedle product placementu na šminky i články o sexuálním životě paní a slečen. O blahodárném vlivu pohlavní zdrženlivosti a panenské blány na organismus si nepřečtete nikde nic. ... Sexuální výchova nepředstavuje jen informace o pohlavním životě. Pomáhá také vytvářet žádoucí postoje a učí životním dovednostem. Všechno to raději o dva roky dříve než o pět minut pozdě. Pravil ten nemrava Uzel... Sexuální aktivita je žádoucí postoj. Raději o dva roky dříve, i když to matky nerady slyší. O pět minut pozdě už budete potřebovat Postinor. I ten tu dostanete...

Mravní výchovu mládeže ovšem ohrožují daleko více upjatí moralisté a pánbíčkáři, které slovo čůrák přivádí k infarktu a tabuizaci sexuálních témat si nechávají odsouhlasit od faráře v kostele. Amen.

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA - MUDr. Radim Uzel ZDE

Prvňáček by měl vědět, že sex je nejen z lásky, ale ti, které nikdo nemá rád, protože se chovají zle, musejí za něj platit. Ano, dospělí mají dělat všechno proto, aby je měl někdo rád a nemuseli platit za sex... Aby měla maminka ráda tatínka, tatínek nosí domů těžký nákup a pomáhá mamince s mytím nádobí. Ano, i takováto práce je práce. Stejně jako sex za peníze. A pracovat je "v poho". Nejhorší je nepracovat a krást. A nebo nutit někoho k něčemu, co nechce sám dělat. Kdyby prvňáčkovi někdo nabízel například bonbón, aby mu ukázal nahatýho pindíka, tak má hned utéct a žalovat to mamince. Protože to se nedělá.

Rodičovská neschopnost vysvětlit sedmiletému dítěti, že i sex dospělých za peníze není zločin, ale je to spíše smutné, je NESCHOPNOST. K edukaci normality platby za sex se dá použít návštěva pavilónu goril nebo šimpanzů v ZOO, kde samička nabízí samci banán, aby jí to udělal.... (má ho malýho a je to krátký...)

Oprava oblíbeného omylu č.3: Open-air swingers party není snem jen 16 letých dívek, dělajících si krutou legraci z impotentní či prudérní učitelky. Je to snem i chlapců v témže věku. Věk pohlavní dospělosti se bohužel zhusta v Evropě nekryje s věkem sociální dospělosti - v době, kdy ke ztopoření stačí hlubší výstřih učitelky, žáci školou povinní se učí trojčlenku. A ve chvíli, kdy spermie začínají být neschopné, mladí muži teprve shánějí první garsonku. Výsledkem je nízká natalita populace, které hololebí říkají "vymírání národa". Řešení je jedno. Začít brzy a důkladně, dokud můžete.

Sexuální praxe (třeba spolu s výchovou k odpovědnému partnerství) by měla být součástí sexuální výchovy od 16 let (dříve k tomu sloužily bramborové a chmelové brigády) a rodič by měl mít zákonnou povinnost zajistit potomkovi samostatnou garsonku (šoustaliště) či platit mu v nějaké nájem od 15 do 20 let. Pak ať se mladej stará sám. Já měl společný nájem samostatného atelieru se svým kamarádem - vrstevníkem od 15 let, placený nejdříve rodiči, poté z brigád, a fakt mi to neuškodilo. Díky za katolickou morálkou nezkažené rodiče, vytvarníky. Pubertu jsem prožil v náručí spolužaček či kamarádek naprosto "v poho". Honícími traumaty jsem netrpěl nikdy. Od sedmnácti ve vážné známosti s patnáctiletou. První velká láska... Byla to výchova ke zdravému sebevědomí i toleranci. Pouze matka si neušetřila občas při mém odchodu z domova do atelieru uštěpačnou poznámku, prozrazující výchovu první republiky a války: A máš to i s mejdlem?. Rodiče mé partnerky nám náš vztah také přáli.

Oprava oblíbeného omylu č.4: V Česku žádná cenzorská komise na způsob americké MPAA neexistuje.

Filmový rating MPAA - wiki ZDE

Stát sice připravuje nová pravidla, podle kterých by kina rozdělovala filmy na vhodné a nevhodné pro mládež, ale k dohodě nikoho s nikým nedošlo. Certifikace pořadů a filmů (a počítačových her) podle přístupnosti [labelling] je velmi specifická, kulturně podmíněná. Holandský kvalifikační systém audiovizuální produkce Kijkwijzer, který se používá od počátku roku 2001, vychází z dlouholetých zkušeností psychologů, psychiatrů, rodičů a veřejnosti a zabývá se jednotlivými nežádoucími typy chování s ohledem na věkové skupiny diváků. V případě zobrazení násilí je přiřazena minimální věková hranice 12 let, pokud by však bylo působeno vážné zranění, je přiřazena věková hranice 16 let. Pro extrémně horrorové efekty je stanovena hranice 12 let věku. Dle evropské Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (bez hranic) nepovinná (v pravomoci národních vlád). V Česku se osvědčil systém méně formální - násilí s krví, ponižování a explicitní sex je nepřístupný od 18 let. V kinech. Přístupnost filmu (od 15 nebo 18 let) určuje jeho distributor a její dodržování kontroluje provozovatel kina. A elektronická média nejsou nucena k žádné PŘEDBĚŽNĚ klasifikaci. Pouze zákon 231/2001 Sb. říká, že do 22 hodin nesmí být vysílán film, který by mohl ohrozit onu mravní výchovu mládeže. A co je mravnost, je otázka... To je kulturní normou, stvrzenou zákonodárci této země.

RRTV musí vážit oproti zájmu nezletilých (za jejichž chování včetně sledování nebo nesledování televize) zájmy té skupiny osob, které jsou sice mladší 18 let, ale starší 15 a 16 let a neměly by být diskriminovány proto v přístupu k umělecké tvorbě a informacím ve smyslu čl. 15, čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Takže... babo raď.

Nábožensky prudérní USA, která přitom krutě mučí vězně na Guantánamu, a jejíž vojáci denně páchají válečné zločiny, má jednu z nejpřísnějších mediálních předběžných klasifikací (cenzuru) na světě. Kupodivu to neznamená nízkou zločinnost mladistvých... U převzatých televizních pořadů, za existence satelitů to na území tak rozsáhlém jako EU, je problém například i v časovém posunu... V jaké zemi je to "22:00"? V době vypalovaček lze necenzurované verze filmů získat na DVD a tak je navíc labelling i cenzura "mrtvá flaxa".

Moorův film Fahrenheit 9/11 měl být v Americe mládeži nepřístupný - je plný množství násilných záběrů z války v Iráku... Neměla by být nepřístupná spíše realita?

23.6.2004 Moorův film Fahrenheit 9/11 bude v Americe mládeži nepřístupný ZDE

Irena Ryšánková: Označování audiovizuálních obsahů v České republice - bakalářská práce FSV UK, prof. Jan Jirák, Praha, 2009. anotace ZDE
plné znění ZDE

Vzhledem k tomu, že jsme v EU, platí Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (bez hranic). A to, co je licencováno jako původní vysílání v jedné zemi, musí být jako převzaté vysílání přístupné v zemích ostatních. Protože žijeme uvnitř jednoho trhu. A informaci o zakázaném ovoci dostanete i v dětském časopise. Ten z tohoto hlediska není trh regulován vůbec. Pokud vás zajímá, zda o něco nepřicházíte, přináší vám redakce dětského časopisu ABC (kdysi mladých techniků a přírodovědců) výběr těch nejnepřístupnějších filmů z nepřístupných....

A pod tím názory čtenářů Ábíčka:

Martin 10 let : Slyšel jsem o Sin City a viděl jsem i ukázky. Vypadalo to perfektně a moc rád bych to viděl. Krváky jsou vůbec nejlepší filmy, protože v nich hrajou nejlepší herci a i příběh většinou o něčem je.

Štěpán 10 let Je hodně filmů, který mám rád a přitom bych na ně neměl koukat. Líbí se mi například Terminátor 3. Teď bych chtěl vidět trojku Star Wars nebo Sin City. Myslím si ale, že je to docela správný, že to není pro děti, protože někdy jsou tam fakt drsný scény....

Tomáš 11 let: Akční filmy jsou jednoznačně nejlepší. A to platí i o počítačových hrách. Jestli si z toho beru příklad? To určitě ne! Myslím, že normálnímu člověku musí být jasný, že to není realita.

Marcela 11 let: Věřím, že z krváků může mít někdo špatné sny. Mně se to ale nikdy nestalo. Ráda se koukám na akční filmy, protože jsou to ve skutečnosti takový pohádky pro dospělý.

ABC 17/2005 : Zakázané filmy - Na co vám zakazují se dívat ZDE

Kde je ta mravní újma našich dětí? Těm "dětem" už je dnes 18 či 19 let.

12.7.2012 Štěpán Kotrba: ČT3: A co děti, budou si mít kde hrát? ZDE

21. 02. 2013 Štěpán Kotrba: Obecné mravy dle homosexuálního pornoherce aneb média ve věku svobody ZDE
0
Vytisknout
4782

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2013