Závan biblického křesťanství

23. 2. 2013 / Boris Cvek

U nás si lidé často nesmyslně kladou rovnítko mezi "katolický" a "křesťanský", což je zvláště absurdní v zemi s bohatou protestantskou tradicí, k níž se hlásilo národní obrození a TGM. Mělo by nicméně patřit k všeobecnému vzdělání, bez ohledu na naše tradice, že kromě katolíků mezi křesťany patří také církve, když to vezmu podle pořadí starobylosti, orientální (tyto církve uznávají pouze první tři ekumenické koncily a odmítají koncil chalcedonský z roku 451, patří sem třeba koptská a etiopská církev), ortodoxní (např. církev ruská a řecká) a protestantské či reformované. Ty poslední vznikly v západní Evropě jako výraz potřeby renesancí emancipovaného člověka dosáhnout svobody svědomí, navrátit se k původním pramenům, tedy k autoritě Písma, a revidovat dějiny křesťanství ve středověku.

Mezi nejvýznamnější osobnosti českých dějin, patřící do této tradice, lze zařadit Husa, Komenského, Jiřího z Poděbrad, Palackého nebo Masaryka. Ve světě se protestantské církve prosadily zejména v severním Německu, ve Švýcarsku, ve Skandinávii, v Británii a v USA. Katolíci se jim často posmívají za jejich nesmírnou rozštěpenost do mnoha proudů, z nichž historicky nejvýznamnější jsou proudy luterské, kalvínské a anglikánské. Některé protestantské církve byly nebo ještě jsou církvemi státními (církev anglikánská), jiné jsou tradičně pro naprostou odluku církve a státu, třeba tzv. baptisté. Tato roztříštěnost však zjevně vyplývá ze svobody a názorové plurality svobodných lidí, je spíše důvodem k chlubení než důvodem k hanbě (hanebně vypadá leda z hlediska teokratického středověku).

Tento proud křesťanství podle převládajícího historického konsensu vznikl v Anglii po odštěpení anglikánské církve od Říma, kdy mnozí radikální křesťané, tzv. puritáni neboli angličtí separatisté, byli nespokojeni s polovičatostí anglické reformace. Tito nekonformní křesťané byli v Británii perzekvováni a hledali útočiště v cizině. Jeden ze zásadních bodů jejich víry byl křest v dospělosti: člověk musí být pokřtěn teprve tehdy, když o tom sám rozhodne, když to zodpovědně chce, tedy nikoli jako malé dítě. Baptisté se rozšířili zejména v USA, jejich sbory jsou navzájem nezávislé a sdružují se do různých aliancí, jako je třeba Baptist World Alliance s více než 40 miliony členů (např. největší, značně konzervativní, baptistická organizace v USA Southern Baptist Convention se ale od BWA v roce 2004 odřízla). Celkově se však odhaduje, že baptistů je na světě asi 100 milionů a dělí se do více než 200 denominací. Jsou tak největší skupinou protestantů na světě.

Podle baptistů je víra věcí vztahu mezi Bohem a jednotlivcem, což vede k zásadnímu důrazu na svobodu svědomí. A to samozřejmě vede také k tomu, že baptisté mají různé názory např. na roli žen v církvi nebo na homosexuální svazky. Také historicky prošli mnoha vnitřními spory, např. v době občanské války spory o akceptovatelnost otrokářství. Mezi americkými prezidenty, kteří se hlásili či hlásí k baptistům, jsou Abraham Lincoln, Harry Truman, Jimmy Carter a Bill Clinton, dále pak k významným baptistickým politikům v USA patří Al Gore, John McCain nebo Ron Paul a Mike Huckabee. Důležité je, že v těchto církvích jde rozhodovací autorita zdola a že v zásadě respektují rozdílnost názorů jiných sborů.

Proč se takto rozepisuji o baptistech? Protože čeští baptisté, Bratrská jednota baptistů, odmítli přijmout v rámci "církevních restitucí" od státu 228 milionů korun. Tato církev má as 2500 aktivních členů, což v přepočtu znamená, že mohla dostat něco méně než 100 tisíc korun na každého aktivního člena. Proč tyhle peníze na rozdíl od všech ostatních církví, které byly také součástí "církevních restitucí", baptisté odmítli? Ten důvod je tak prostý a tak bez vší taktiky a obmyslnosti, že člověku až plesá srdce závanem biblického křesťanství:

  • Proč jste se vzdali finanční náhrady?
  • Vedly nás k tomu dva důvody. První spočívá v tom, že záměrem zákona je majetkové vyrovnání s církvemi a vytvoření majetkové základny pro další činnost církve, až přestane dostávat dotace na platy. Baptistům není vlastní, aby si církev financovali takovým způsobem, tedy nějakou základnu z příspěvků státu. Většinu doby činnosti baptistických sborů na území dnešní České republiky jsme fungovali samofinancováním bez příspěvků.

  • Znamená to, že jste dosud od státu peníze na platy duchovních nepobírali jako ostatní církve?
  • V době totality nám bylo vnuceno -- stejně jako všem církvím -- že za odebrání majetku bude stát platit duchovní. Tomu jsme podléhali i my, to byla přímo podmínka existence. Takto jsme fungovali po celou dobu totality, v 90. letech jsme se rozhodli zříci se dotací a dalších 12 let jsme fungovali bez příspěvků státu, pak jsme se k tomu přece jen vrátili, ale ne celoplošně. Stále existuje třetina sboru, která vůbec nepřijímá dotace a funguje pouze na základě samofinancování.

  • A druhý důvod odmítnutí smlouvy?
  • Celkem je nám nabízena částka 228 milionů korun. Když si ovšem spočítáme přímé majetkové škody, tedy to, co nám bylo zabaveno, tak je to nepoměrná částka. V podstatě se jednalo o jednu rozestavěnou modlitebnu, která byla v 70. letech v Karlových Varech. Jiný majetek -- lesy, pole, budovy -- jsme nevlastnili a na byty kazatelů komunisté nesáhli, tak jsme nebyli přímo majetkově poškozeni. Byli jsme poškozeni jinak, ale tímto způsobem ne.

  • Říkal jste, že dvě třetiny vaší církve se vrátily ke státním dotacím. Nebudou mít ostatním za zlé, že jste finanční vyrovnání nepřijali?
  • Obě věci mohou společně fungovat. Dál může část sborů přijímat dotace na platy po dobu přechodného období 17 let, my jen odmítáme peníze z toho majetkového vyrovnání. Různý postoj v naší jednotě nebyl ani na základě toho, zda v současnosti přijímají, nebo nepřijímají dotace na platy, ale spíše existovala úvaha většího počtu věřících, kteří uvažovali, že přijmeme peníze ne na financování vlastního provozu, ale například na diakonické projekty. Vážně jsme o tom uvažovali. Ale protože u nás platí většinové rozhodování, tak jsme nakonec vyrovnání nepřijali vůbec.

    Baptisté odmítli 228 milionů. Kazatelé si najdou civilní zaměstnání, říká jejich předseda ZDE

    Baptisté v anglické Wikipedii ZDE

    Seznam významných baptistů ZDE

    0
    Vytisknout
    8438

    Diskuse

    Obsah vydání | 26. 2. 2013