Ještě jednou o sociálním darwinismu

27. 7. 2012 / Zdeněk Trinkewitz

V Britských listech z 25.7.2012 píše Jan Mertl v článku Sociální darwinismus v (české) praxi , o pěstování sociálního darwinismu v soudobém Česku. A o snaze ideologicky podpořit asociální politiku chamtivé české velkokapitalistické vrstvy a ji sloužící Nečasovy vlády pravicové koalice vykrádačů českého národního produktu.

K tomuto článku, s nímž souhlasím, chci připojit svůj názor, který šířím od roku 2004 na svých stránkách i v jiných mediích a fórech.

Vulgární sociální darwinisté vlastně autentický darwinismus nikdy nepochopili nebo nedostudovali a účelově jej aplikuji jako vhodnou ideologii, "vědecky" ospravedlňující asociální a anti-humánní hrabivost soudobého globálního kapitalismu, který se paraziticky živí ze zdrojů, ukradených neustále chudnoucí většině světové populace.

Zásadním omylem výkladu nebo účelovou deformací Darwinových zákonů je nepochopení, že se uplatňují ve zcela náhodném procesu a v časových intervalech, dlouhých statisíce, či spíše miliony let. Což znamená, že se nemohou výrazněji projevit v tak kratičkém vývojovém úseku, jakým je celá existence druhu homo sapiens. To, co vulgární darwinisté považuji u dnešních "úspěšných" jedinců za jejich rozhodující přednost (Survival of the fittest), může být jednou za "slepých cest" náhodného vývoje, která může vést k vyhynutí druhu!

V eseji Příspěvek z zoologii člověka vyslovuji názor, že dnes se soutěž o nejvyšší (darwinovské) komparativní výhody a přednosti odehrává u lidské společnosti v soutěži mezi jednotlivými komunitami (od rodin až po státy a kontinentální kulturní okruhy) o nejvyšší efektivitu jejich společenského řádu.

Jako příklad slepé cesty může sloužit vzestup a pád Hitlerova Německa. V krátkodobém horiyontu byla jeho ideologie a nacistický společenský řád v Evropě nejúspěšnější (nejsilnější vyhrával). Ale v historicky a vývojově kratičkém úseku se ukázalo, že jde o slepou cestu vývoje a tento řád a režim se totálně zhroutil. Podobně tomu bylo i s ruskou verzí komunismu, která přežila dokonce sedmdesát roků. Dnes si různí Fukuyamové a apologeti globálního liberálního kapitalismu myslí, že ten je vrcholem a definitivním vzorem uspořádání lidské společnosti. Kapitalismus již po dvě minulá století prochází periodickými a stále hlubšími krizemi a při jeho pokračování v dnešní formě by nevyhnutelně vedl k vyhynutí nebo v nejlepším případě ke hmotnému, civilizačnímu a kulturnímu úpadku lidstva.

Jsem dalek jakéhokoli idealismu a argumentace morálním imperativem, podle různých náboženství a církví daného lidstvu od Boha nebo bohů. Jsem přesvědčeným a důsledným stoupencem společenskovědného názoru Ludwiga Misese a jeho představy nejefektivnější soustavy lidské společnosti. Mises a jeho (dobří) žáci zakládají efektivitu lidské společnosti na morálce, která je historicky vzniklou a historicky osvědčenou soustavou pravidel společenského života a mezilidských vztahů, která většina lidských komunit, od rodin až po celé kontinentální kulturní okruhy, uznává a praktikuje dobrovolně. Nejefektivnější je společnost kooperativní, bez ostrých společenských konfliktů.

To co nám dnes předvádí globální neo-liberální kapitalismus a jeho slaboučký český odvar, je podle mého mínění slepou cestou vývoje lidského druhu. Tuto slepou cestu může lidstvo opustit pouze s využitím té své komparativní výhody, která je přivedla na pozici vládnoucího druhu planety, s využitím svého rozumu!

Jedině uvědomělá politická aktivita co nejširšího občanského hnutí, v národním i mezinárodním měřítku, může zbavit národy a lidstvo špatné vlády dnešních "mocných" a nastolit racionální světový řád, jedině schopný udržitelného rozvoje a trvalého růstu kvality lidského života na celé planetě.

0
Vytisknout
4938

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2012