Vysvětlí nějaký odborník, jak je tomu skutečně s českou důchodovou reformou?

2. 4. 2012

Protože nechápu smysl důchodové reformy, chtěl bych se na Vás, které považuji za zkušené a inteligentí a současně i velice slušné lidi, obrátit s několika dotazy. Myslím si, že odpověď by zajímala i řadu dalších čtenářů, píše Jaroslav Obermajer.

Tak za prvé bych se rád zeptal, jakou část vybraného pojistného (spoření) na svoji vlastní činnost spotřebuje státní správa sociálního zabezpečení a jakou část spotřebují soukromé penzijní společnosti tvořící tak zvaný druhý pilíř. V některých zemích prý něco podobného již skvěle funguje.

Další otázka se týká porovnání současně používaného průběžného systému se systémem dlouholetých úspor v soukromých penzijních fondech. Domnívám se, že peníze, které jsou jeden den strženy nějakému zaměstnanci a druhý den v podobě starobního důchodu vyplaceny nějakému důchodci, jednak nejsou vůbec znehodnoceny inflací a jednak je nelze za tak krátkou dobu vytunelovat. Co si asi tak bude možno koupit za tisíc korun, dnes uložených do soukromého penzijního fondu, který bude součástí druhého pilíře, za 30 let po odchodu dnešních pětatřicátníků do starobního důchodu? Nebo snad fond tyto peníze dokáže natolik zhodnotit různými finančními machinacemi, aby vliv inflace byl potlačen???

No a otázka ze všeho nejzásadnější. Současná pravicová vládní koalice nám unisono tvrdí, že stále klesající podíl ekonomicky aktivních občanů nedokáže za čas uživit rostoucí počet starých lidí. Tito skvělí myslitelé podle mne nějak pozapomněli na růst produktivity práce, k němuž dochází především vlivem vědy a technického rozvoje. Vždyť například ocelárna, kde pracovalo pět tisíc dělníků, zaměstnává dnes pouhých sto technicky vzdělaných zaměstnanců a vyrábí stejné množství oceli jako před tím.

Na území bývalé NDR byl obnoven provoz v jednom z největších chemických podniků. Tento zmodernizovaný podnik vyrábí dnes stejné množství chemikálií jako dříve, ale jen s desetinou počtu dřívějších zaměstnanců. V některých podnicích již dnes pracují téměř výhradně roboty, takže "živí" zaměstnanci zde nejsou potřeba. Dále zde máme obrovskou rezervní armádu lidí nezaměstnaných (nejen těch, kteří jsou v evidenci úřadů práce). Další rezervou je to, že se vyrábí spousta naprostých zbytečností. Často se nevyrábí proto, aby se mohlo spotřebovávat, ale lidé jsou nuceni spotřebovávat proto, aby se mohlo vyrábět. Mnoho různých pseudoinovací je také v podstatě spíše zbytečných. No a pokud by výše zmínění sýčkové přece jen měli pravdu, neznamenalo by to v podstatě nic jiného, než to, že nižší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva nedokáže vyrobit dostatek potravin, oblečení, obuvi, elektrospotřebičů, bytů a dalších výrobků pro všechny občany. V tom případě by nám ovšem nepomohly ani sebevětší hromady nastřádaných peněz, protože jak známo, samotných peněz se nikdo nenají.

No a nakonec, díky své hlouposti, ani nechápu proč by zmiňovaný druhý pilíř měl být výhodný pro naše bohatší spoluobčany.

Můžete mi tyto mé názory a dotazy nějak objasnit. Případně bych Vás chtěl požádat, abyste na toto téma, oslovili nějaké ty Kalousky, Drábky, Nečasy, Schwarzenbergy, Bárty, Johny a podobné experty. Zdraví Vás Váš pravidelný čtenář Jaroslav Obermajer

0
Vytisknout
6574

Diskuse

Obsah vydání | 4. 4. 2012