Nepočítejte s tím, že vás Markozy zachrání

30. 9. 2011

Blížící se bankrot Řecka je nyní jediné téma, které finanční trhy zajímá. Zemi docházejí peníze nutné k placení účtů. Na trhu už si půjčovat nemůže. Nesplnila cíle pro redukci deficitu spojené se sanačním balíkem a pokud političtí lídři eurozóny nepřijdou s čerstvým záchranným balíkem, nezbude jí brzy nic jiného než přestat dluhy splácet.

Skutečně důležitá otázka zní, co se stane pak. Budou Portugalsko, Španělsko a pak Itálie čelit runu na své banky, až budou lidé spěchat s vybíráním svých peněz? Zkrachuje skupina evropských bank a nastartuje tak novou úvěrovou krizi? Nikdo pořádně neví, nicméně dosavadní náznaky dalšího vývoje vypadají málo povzbudivě. Tlak na další vysoce zadlužené země bude po řeckém bankrotu nezměrný. Stejně tak tlak na bankovní systém.

Investoři musejí doufat, že Markozy - francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová - naleznou bezbolestné řešení dluhové krize.

Jedinou sílou schopnou odvrátit katastrofu je podivné dvouhlavé zvíře známé mezi obchodníky s dluhopisy jako Markozy. Ani jedna jeho polovina však nevykazuje žádné známky pochopení rozměrů výzvy, které čelí, a nestalo se tak ani v žádné chvíli počínaje okamžikem před 18 měsíci, kdy toto drama začalo.

Řecké drama směřuje k rozuzlení - a patrně nikoliv k předčasnému rozuzlení. K podmínkám sanačního balíku schváleného evropskými partnery patřilo, že Athény mají v říjnu obdržet další splátku. Zda se tak stane záleží na tom, zda premiér Georgios Papandreou dosáhne dohody s MMF a EU, která splní podmínky finanční sanace. Pokud to nedokáže, přijde bankrot. I kdyby to dokázal, příští splátka a ještě i ta následující jsou velmi delikátně nastaveny. Debata se nyní netýká toho, zda Řecko zkrachuje, ale toho, jak a kdy se tak stane.

To bezpochyby znamená krizi, ale pokud by se k ní přistupovalo patřičným způsobem, byla by zvládnutelná. Celý ohromný řecký dluh dosahuje 250 miliard euro. V kontextu globálních finančních trhů jde o velmi triviální sumu - o něco více, než kolik činí tržní cena společnosti Apple. ECB může prostě nakoupit celý dluh, zapsat ho do svých účtů a postupně se vyrovnávat s nevyhnutelnými ztrátami, až bude krize zažehnána. Nikdo si nemyslí, že by krach Apple způsobil pád západní civilizace. A neexistuje ani důvod, proč by to měl způsobit řecký bankrot.

Má to ale háček. Evropa je ochromena kvůli nekompetentním lídrům. Markozy nemá ani autoritu, ani imaginaci potřebné k tomu, aby se vyrovnal s rozměry výzvy, jíž čelí.

Existují tři zásadní problémy.

Za prvé, nikdo nekomunikoval s elektorátem. Dohoda o společné měně nebyla nikdy prezentována jako dluhová unie a nikdo Němcům ani Francouzům a Nizozemcům nevysvětlil, že to může skončit jejich placením řeckého, italského a španělského dluhu. Během osmnácti měsíců od propuknutí krize si politici bez přestání odmítali připustit její charakter a rozsah. Pokud by eurozóna měla být fiskální unií, lídři kontinentu pro ni měli agitovat před dvaceti lety, když se začala plánovat měnová unie. Teď je pozdě získávat politickou podporu pro záchranný balík. Vše, s čím teď přijdou, se prostě promítne do výsledků voleb, buď hned, nebo za pár měsíců. Pokud se budou snažit kradmo protlačit fiskální unii, budou prostě později čelit ještě horším následkům.

Za druhé, nebyl vytvořen žádný mechanismus. Měli skoro dva roky na to přijít s plánem na to co dělat, pokud Řecko zbankrotuje. Vše s čím přišli je Fond evropské finančí stability (EFSF), a ani ten není dosud plně v provozu. Minulý víkend ve Washingtonu kolovaly zprávy o tom, že EFSF bude navýšen na 2 biliony euro. Avšak tyto peníze dosud nejsou k dispozici. Vše, na čem se všichni dohodli, bylo že se vrátí domů a budou o záchranném plánu přemýšlet. Když zkrachovala banka Lehman Brothers, byly tu vlády a instituce s autoritou umožňující jednat. V této krizi nic takového neexistuje.

Za třetí, řešení stejně nefungují. Sanace Řecka je pouze krátkodobým řešením. Stejně tak 50% znehodnocení dluhu. Získá se tím pár týdnů nebo měsíců a pak Athény znovu budou natahovat ruku pro peníze. Řecko ve střednědobé perspektivě potřebuje vystoupit z eurozóny, stejně jako Portugalsko, a patrně také Španělsko a Itálie. Opět, nemusela by to být pro nikoho katastrofa. Pokud vytvoříte měnovou unii, můžete ji zase zrušit. Jenže neexistují známky toho, že by kdokoliv s touto možností počítal. Debata ještě ani nezačala - a nezačne, dokud nebude pozdě. Všichni politici navrhují přidávat solidní peníze k nesolidním. Sotva překvapí, že ani na elektoráty, ani na trhy s dluhopisy to nedělá velký dojem.

Ve skutečnosti bude řecký bankrot ošklivá záležitost. Zasáhne veškerá aktiva, na která si vzpomenete. S možnou výjimkou hotovosti pohřbené na zahrádce nebudou žádné bezpečné investice (ale i pak dejte pozor, zda jde o tu správnou měnu). Kapitál bude znehodnocen nejvíce, nicméně korporátní dluhopisy se propadnou, stejně jako ceny komodit, a také rozvíjející trhy, které už bouře také zasáhla. Také zlato oslabí. Pouze dolar může posílit, až budou peníze směřovat do bezpečných přístavů.

Možná, že Markozy v poslední chvíli přijde s něčím, co katastrofu zastaví. Ale skutečně si přejete, aby osud vašich peněz závisel na takové nepravděpodobné možnosti? Odpověď samozřejmě zní: Nikoliv.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6336

Diskuse

Obsah vydání | 3. 10. 2011