Zkusme to ve čtvrtek!

14. 6. 2011 / Luděk Prokop

S naší veřejností, s naším národem, s občany našeho státu, asi nehne už vůbec nic. Vláda si u zdůrazňovaně nezávislého soudu objedná zákaz stávky a otřesně nezávislý soud stávku zakáže. Vydáním předběžného rozhodnutí. Hotovo. Odboráři termín stávky přeloží a prodlouží dobu jejího trvání. A občané, kteří v odborech nejsou? Asi nic.

Kalouskova zkouška kam až lze zajít v této naší podivné demokracii obstála. Jak vidno, lze zajít ještě hodně daleko. Až do státního zřízení, ve kterém soudy budou nezávisle soudit tak, jak jim vláda zprvu naznačí, po čase nařídí.

Aby si občané nenamlouvali nesmysly typu - co není zakázáno je dovoleno - je tu pohotově připravený zákonodárný sbor a vzpomenutí na před řadou let připravované zakazující normy. Jejich dopracování a schválení jest již jen pouhou formalitou. To jsou nám věci. Málo platné ale vydáváním různých předběžných opatření nelze právní systém držet do nekonečna.

Letitá nevymahatelnost práva pro řadové občany je kompenzována okamžitou vymahatelností pro stát. Řadovými, respektive řádnými občany rozumějme zaměstnané občany odvádějící řádně daně a další povinné poplatky různých názvů. Státem rozumějme v současné době především vládu a politiky. Například ty lidi, kteří na rozdíl od řádných občanů berou nemocenskou ve výši 100% platu. Dále sem lze zařadit občany mimořádné, s mimořádnými příjmy a úlevami. Ty lidi, co platí zdravotní pojištění z méně než z celého platu. (Někteří například ze ¾, jiní z 1/5 nebo z 1/10, podle zásluh). Stát je tu pro tyto lidi, nikoli pro řádné občany. Ti jsou tu pro stát.

Existují i nepřizpůsobiví občané, kteří soudobou pravdu o tom, kdo státem je a kdo je tu pro stát, odmítají brát v potaz. Rádi by se domnívali, že stát je tu i pro ně. Některým z nich je tato domněnka mizerně, nicméně k nelibosti řady řadových občanů naplněna. Jiní končí pod mostem.

Mezi nepřizpůsobivé občany se pomalu ale jistě začínají řadit i odboráři. Domnívají se zatím, že i oni jsou součástí státu a nikoli, že oni jsou tu výhradně pro stát a jeho potřeby. Zapomínají na pomíjivost práva, práva podřízeného státu. Zapomínají, že stát je podřízený vládě. Zapomínají, že právo je někdy dogma. Když je to potřebné pro stát. Tedy pro tuto vládu. Překáží-li právo, pak jsou tu opravné prostředky v podobě předběžných opatření, v podobě slovních hříček a pokřiveného právního výkladu ze slovních hříček plynoucího.

Od všech všemožných vládních skandálů různého kalibru a různorodého typu, od odhalení korupce s následným vyhozením pana Michálka z práce, od první vlaštovky v podobě zákroku vojenské policie v ČT, se konečně propracováváme k předběžnému rozhodnutí soudu vydanému na pokyn ministra financí. To je počátek demontáže demokratického systému. Na co chceme ještě čekat? Tentokrát žádný Zifčák mrtvého hrát nebude. To skutečně úzká spolupráce ministra financí se soudem nikoho neděsí??

Demonstrace provázející stávku, po aktu spolupráce vlády se soudem, po trapných, konfrontačních výrocích představitelů vlády, včetně presidenta, již nemůže být pouhou demonstrací proti reformám. Musí to být demonstrace proti vládě, proti existenci této vlády, proti aroganci a bezbřehé korupci provázející toto vládnutí. A především proti jasnému signálu úzkého propojení moci soudní s mocí výkonnou.

0
Vytisknout
7334

Diskuse

Obsah vydání | 15. 6. 2011